Suka 43b סוכה

„budete bydlet“ – „budete bydlet“ ke shodě výrazů: je řečeno zde „budete bydlet“ a je řečeno u uvedení do úřadu „budete bydlet“ (Lv 8,35); jako tam dny, a i noci, tak i zde dny, a i noci.

„Vrba sedm – jak?“: Vrba v sedmý [den] – proč odsouvá Šabat? Řekl rabi Jochanan: Aby se zveřejnilo, že je z Tóry. Je-li tomu tak, ať i lulav [Šabat] odsouvá, aby se zveřejnilo, že je z Tóry!

U lulavu je to opatření [z důvodu, který uvedl] Raba. Je-li tomu tak, učiňme opatření i u vrby! – Vrbu přinášejí poslové soudu, lulav je svěřen každému.

Je-li tomu tak, ať [vrba Šabat] odsouvá v kterýkoli den! – Došlo by k pochybnostem o lulavu. – Ať tedy odsouvá v první den svátku! – Věc by nebyla zřejmá; řekli by: To lulav [Šabat] odsouvá.

Ať tedy odsouvá v jeden z těch [ostatních dnů]! – Když už jsi ji vyňal z prvního, ustanovil jsi ji na sedmý.

Je-li tomu tak, ať odsouvá i dnes! – My nevíme, jak je stanoven měsíc.

Ti, kdo vědí, jak je stanoven měsíc, ať odsouvají! Když přišel Bar Hedja, řekl: Nepřihodilo se to. Když přišel Ravin a všichni, kdo sestupovali [ze země Izraele], řekli: Přihodilo se to, a neodsouvala.

Pak je to ale obtížné! Řekl Rav Josef: Kdo nám řekne, že [přikázání] vrby [se plní] vzetím? Snad postavením [k oltáři].

Namítl mu Abaje: „Lulav a vrba – šest a sedm.“ Neznamená to [obdobně] jako lulav: jako lulav vzetím, tak i vrba vzetím? – Co je to za důkaz? Toto je, jak to je, a ono je, jak to je.

Namítl mu Abaje: Každý den obcházejí oltář jednou a toho dne sedmkrát. Neznamená to s vrbou? – Ne, s lulavem. Ale vždyť Rav Nachman řekl, řekl Raba bar Avuha: S vrbou! Řekl mu: On ti říká s vrbou a já říkám s lulavem. Bylo řečeno: Rabi Elazar říká: S lulavem. Rav Šmuel bar Natan řekl, [že] rabi Chanina [říká]: S vrbou. A tak řekl Rav Nachman, řekl Raba bar Avuha: S vrbou.

Řekl Rava Rav Jicchakovi, synu Raby bar bar Chany: Synu vznešených, pojď, řeknu ti skvělou věc, kterou říkal tvůj otec. To, co jsme učili: „Každý den obcházejí oltář jednou a toho dne obcházejí oltář sedmkrát“ – takto řekl tvůj otec jménem rabiho Elazara: S lulavem.

Namítl mu: Lulav odsouvá Šabat na svém začátku a vrba na svém konci. Jednou připadl sedmý den vrby na Šabat; přinesli vrbové pruty v předvečer Šabatu a položili je na nádvoří. Boethovci je zpozorovali, vzali je a ukryli je pod kameny.

Nazítří je zpozorovali prostí lidé, vytáhli je zpod kamenů, a kohanim je přinesli a postavili po stranách oltáře; neboť Boethovci neuznávají, že tlučení vrbou odsouvá Šabat.

[Přikázání vrby] je tedy vzetím. To je vyvrácení.

Ale [pak] ať [ti, kdo znají kalendář, Šabat] odsouvají! – Protože my neodsouváme, ani oni neodsouvají. Ale vždyť první den svátku [Šabat] u nás neodsouvá, a u nich odsouvá!