Říkají: I u nich neodsouvá. Ale pak jsou v rozporu ty dvě [baraity], z nichž jedna učí: „Všechen lid přinese své lulavy na Chrámovou horu“, a druhá učí: „do synagogy“, a vysvětlili jsme: zde, když Chrám stojí; zde, když Chrám nestojí!
אמרי לדידהו נמי לא דחי ואלא קשיא הני תרתי דתנא חדא כל העם מוליכין את לולביהן להר הבית ותני' אידך לבית הכנסת ומתרצינן כאן בזמן שבית המקדש קיים כאן בזמן שאין בית המקדש קיים
Řekl AbajeRavovi: Čím se liší lulav, že jej činíme sedm [dní] na památku Chrámu, a čím se liší vrba, že ji nečiníme sedm [dní] na památku Chrámu? Řekl mu: Protože člověk splní svou povinnost vrbou, která je v lulavu. Řekl mu: Tu [bere] kvůli lulavu! A řekneš-li, že ho zvedne a pak ho znovu zvedne – vždyť každodenní praxe je, že tak nečiníme!
א"ל אביי לרבא מאי שנא לולב דעבדינן ליה שבעה זכר למקדש ומאי שנא ערבה דלא עבדינן לה שבעה זכר למקדש א"ל הואיל ואדם יוצא ידי חובתו בערבה שבלולב א"ל ההוא משום לולב הוא דקא עביד ליה וכי תימא דקא מגבה ליה והדר מגבה ליה והא מעשים בכל יום דלא קא עבדינן הכי
Řekl Rav Zevid jménem Ravy: Lulav, jenž je z Tóry, činíme sedm [dní] na památku Chrámu; vrbu, jež je z rabínského ustanovení, nečiníme sedm [dní] na památku Chrámu.
אמר רב זביד משמיה דרבא לולב דאורייתא עבדינן שבעה זכר למקדש ערבה דרבנן לא עבדינן לה שבעה זכר למקדש
Podle koho? Řekneš-li podle Aby Šaula – ten přece říká: Je psáno „potoční vrby“ (Lv 23,40) – dvě: jedna pro lulav a jedna pro Chrám. Řekneš-li podle rabínů – je to halacha, kterou znají z tradice, neboť řekl rabi Asi, řekl rabi Jochanan jménem rabiho Nechunji z údolí Bejt Chortan: Deset sazenic, vrba a vylévání vody jsou halacha daná Mojžíšovi na Sinaji.
למאן אילימא לאבא שאול האמר (ויקרא כג, מ) ערבי נחל כתיב שתים אחת ללולב ואחת למקדש אי לרבנן הלכתא גמירי לה דא"ר אסי א"ר יוחנן משום ר' נחוניא איש בקעת בית חורתן עשר נטיעות ערבה וניסוך המים הלכה למשה מסיני
Spíše řekl Rav Zevid jménem Ravy: Lulav, který má v krajích základ z Tóry, činíme sedm [dní] na památku Chrámu; vrbu, jež v krajích nemá základ z Tóry, nečiníme sedm [dní] na památku Chrámu.
אלא אמר רב זביד משמיה דרבא לולב דאית ליה עיקר מה"ת בגבולין עבדינן ליה שבעה זכר למקדש ערבה דלית לה עיקר מן התורה בגבולין לא עבדינן שבעה זכר למקדש
Řekl Reš Lakiš: Kohanim s tělesnou vadou vcházejí mezi předsíň a oltář, aby splnili [přikázání] vrby. Řekl mu rabi Jochanan: Kdo to řekl? Kdo to řekl? Vždyť to řekl on sám, neboť řekl rabi Asi, řekl rabi Jochanan jménem rabiho Nechunji z údolí Bejt Chortan: Deset sazenic, vrba a vylévání vody jsou halacha daná Mojžíšovi na Sinaji!
אמר ר"ל כהנים בעלי מומין נכנסין בין האולם ולמזבח כדי לצאת בערבה א"ל ר' יוחנן מי אמרה מי אמרה הא איהו אמר דא"ר אסי א"ר יוחנן משום ר' נחוניא איש בקעת בית חורתן עשר נטיעות ערבה וניסוך המים הלכה למשה מסיני
Bylo řečeno: Rabi Jochanan a rabi Jehošua ben Levi – jeden řekl: Vrba je ustanovením proroků; a druhý řekl: Vrba je zvykem proroků. Lze uzavřít, že rabi Jochanan je ten, kdo řekl „ustanovení proroků“, neboť řekl rabi Abahu, řekl rabi Jochanan: Vrba je ustanovením proroků. Lze to uzavřít.
אתמר ר' יוחנן ור' יהושע בן לוי חד אמר ערבה יסוד נביאים וחד אמר (ערבה) מנהג נביאים תסתיים דר' יוחנן הוא דאמר יסוד נביאים דא"ר אבהו א"ר יוחנן ערבה יסוד נביאים הוא תסתיים
א"ל ר' זירא לר' אבהו מי א"ר יוחנן הכי והא"ר יוחנן משום ר' נחוניא איש בקעת בית חורתן עשר נטיעות ערבה וניסוך המים הלכה למשה מסיני (דניאל ד, טז) אשתומם כשעה חדא ואמר שכחום וחזרו ויסדום
A řekl to rabi Jochanan takto? Vždyť rabi Jochanan řekl [Babyloňanům]: O té vaší [vrbě] říkají, že je [zvykem] jejich [proroků]! Není to rozpor:
ומי א"ר יוחנן הכי והא"ר יוחנן דלכון אמרי דלהון היא ל"ק
Originál: Sukkah 44a na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.