Suka 46a סוכה

Kdo dělá lulav pro sebe, říká: „Požehnaný, který nás zachoval při životě, udržel nás a dal nám dosáhnout tohoto času.“ Vezme-li ho, aby jím splnil [povinnost], říká: „Požehnaný, který nás posvětil svými přikázáními a přikázal nám vzetí lulavu.“ A i když nad ním požehnal první den, žehná znovu všech sedm [dní]. Kdo dělá suku pro sebe, říká: „Požehnaný, který nás zachoval při životě, udržel nás“ atd. Vchází-li, aby v ní seděl, říká: „…který nás posvětil svými přikázáními a přikázal nám sedět v suce.“ A jakmile požehnal první den, už nežehná.

Je tu rozpor lulavu s lulavem a rozpor suky se sukou.

Dobře, lulav s lulavem není v rozporu: zde, když Chrám stojí; zde, když Chrám nestojí. Ale suka se sukou je v rozporu!

Je to spor tanaitů, neboť se učí: Nad tefilin žehná pokaždé, když si je nasazuje, slova Rabiho. A mudrci říkají: Žehná jen ráno.

Bylo řečeno: Abaje řekl: Halacha je podle Rabiho; a Rava řekl: Halacha je podle rabínů. Řekl Rav Mari, syn Šmuelovy dcery: Viděl jsem Ravu, že nejednal podle svého učení, nýbrž časně vstal, šel na záchod, vyšel, umyl si ruce, nasadil tefilin a požehnal; a když [na záchod] potřeboval jindy, šel na záchod, vyšel, umyl si ruce, nasadil tefilin a požehnal. A my také jednáme podle Rabiho a žehnáme všech sedm [dní].

Řekl Mar Zutra: Viděl jsem Rav Papiho, že kdykoli si nasadil tefilin, žehnal. Rabíni z Rav Ašiho školy žehnali pokaždé, když se jich dotkli.

Řekl Rav Jehuda, řekl Šmuel: [Vzetí lulavu je] přikázáním lulavu všech sedm [dní]. A rabi Jehošua ben Levi řekl: První den je to přikázáním lulavu, odtud dále přikázáním starších. A rabi Jicchak řekl: Každý den je to přikázáním starších, i první den. Ale vždyť máme za to, že první den je z Tóry! Řekni: kromě prvního dne. Je-li tomu tak, je to totéž jako [názor] rabiho Jehošuy ben Leviho! Řekni: A tak řekl i rabi Jicchak.

I Rav soudí, že všech sedm [dní] je to přikázáním lulavu, neboť řekl rabi Chija bar Aši, řekl Rav: Kdo zapaluje chanukové světlo, má žehnat. Rabi Jirmeja řekl: Kdo vidí chanukové světlo, má žehnat. Co žehná? Řekl Rav Jehuda: První den ten, kdo zapaluje, žehná tři [požehnání] a ten, kdo vidí, žehná dvě; odtud dále ten, kdo zapaluje, žehná dvě a ten, kdo vidí, žehná jedno.

A co žehná? „Požehnaný, který nás posvětil svými přikázáními a přikázal nám zapalovat chanukové světlo.“ A kde nám to přikázal? Ve [verši] „neodchýlíš se“ (Dt 17,11). A Rav Nachman bar Jicchak řekl: „Zeptej se svého otce, a oznámí ti“ (Dt 32,7).

(Co [v dalších dnech] vypouští? [Požehnání] času. Řekni [raději], že vypouští [požehnání] zázraku! – Zázrak trvá každý den.) Rav Nachman bar Jicchak to učil výslovně: Řekl Rav: Všech sedm [dní] je to přikázáním lulavu.

Učili naši mistři: Kdo dělá suku pro sebe, říká: „Požehnaný, který nás zachoval při životě“ atd.; vchází-li, aby v ní seděl, říká: „Požehnaný, který nás posvětil“ atd. Byla-li již hotová, může-li na ní obnovit něco, žehná; ne-li, žehná obě, když vejde, aby v ní seděl. Řekl Rav Aši: Viděl jsem Rav Kahanu, že je všechna říkal nad pohárem kiduše.

Učili naši mistři: Měl-li před sebou mnoho přikázání, říká: „Požehnaný, který nás posvětil svými přikázáními a přikázal nám přikázání.“ Rabi Jehuda říká: Žehná nad každým zvlášť. Řekl rabi Zera, a někteří říkají rabi Chanina bar Papa: Halacha je podle rabiho Jehudy. A řekl rabi Zera, a někteří říkají rabi Chanina bar Papa: Jaký je důvod rabiho Jehudy? Neboť je psáno: „Požehnán buď Hospodin den co den“ (Ž 68,20). Copak Mu žehnají ve dne a v noci Mu nežehnají? Spíše ti chce říci: Každý den Mu vzdávej [požehnání] odpovídající Jeho požehnáním; tak i zde: nad každou věcí Mu vzdávej [požehnání] odpovídající Jeho požehnáním.

A řekl rabi Zera, a někteří říkají rabi Chanina bar Papa: Pojď a viz, že způsob smrtelníka není jako způsob Svatého, budiž požehnán. Způsob smrtelníka: prázdná nádoba