Taanit 10b תענית

a ve svátečních dnech zapsaných ve Svitku půstů.

Učili naši mistři: Ať člověk neříká: Jsem jen žák, nejsem hoden být jednotlivcem. Nýbrž všichni učenci jsou jednotlivci. Kdo je jednotlivec a kdo je žák? Jednotlivec je každý, kdo je hoden být ustanoven správcem nad společenstvím. Žák je každý, koho se ptají na halachickou věc v jeho studiu a on odpoví – i v traktátu [studovaném na shromáždění] Kala.

Učili naši mistři: Ne každý, kdo chce učinit sám sebe jednotlivcem, to smí učinit; žák to učinit smí – to jsou slova rabi Meira. Rabi Josi říká: Smí to učinit, a budiž zmíněn k dobrému, neboť to pro něj není chvála, nýbrž trápení.

Učí se v jiné [baraitě]: Ne každý, kdo chce učinit sám sebe jednotlivcem, to smí učinit; žák to učinit smí – to jsou slova rabi Šimona ben Elazara. Raban Šimon ben Gamliel říká: O čem byla ta slova řečena? O věci [přinášející] chválu. Ale ve věci trápení to učinit smí, a budiž zmíněn k dobrému, neboť to pro něj není chvála, nýbrž trápení.

Učili naši mistři: Kdo se postil kvůli pohromě a ta pominula, kvůli nemocnému a ten se uzdravil, ten se postí a [půst] dokončí. Kdo jde z místa, kde se nepostí, na místo, kde se postí, postí se s nimi. Z místa, kde se postí, na místo, kde se nepostí, ten se postí a [půst] dokončí.

Zapomněl-li se a jedl a pil, ať se neukazuje před společenstvím a ať si nedopřává požitků, jak je řečeno: „I řekl Jaakov svým synům: Proč se na sebe díváte?“ (Gn 42,1). Řekl Jaakov svým synům: Neukazujte se, když jste sytí, ani před Esavem, ani před Jišmaelem, aby vám nezáviděli.

„Nehádejte se na cestě“ (Gn 45,24) – řekl rabi Elazar: Řekl Josef svým bratrům: Nezabývejte se halachickou věcí, aby se proti vám cesta nerozzlobila [abyste nezabloudili].

Je to tak? Vždyť řekl rabi Ilaj bar Berechja: Dva učenci, kteří jdou po cestě a nejsou mezi nimi slova Tóry, si zaslouží být spáleni, jak je řečeno: „I stalo se, když šli a stále mluvili, hle, ohnivý vůz a ohniví koně je oddělili od sebe“ (2Kr 2,11). Důvod je ten, že tam byla řeč; kdyby nebyla řeč, zasloužili by si být spáleni!

Není to rozpor: zde jde o opakování [naučeného], zde o hloubání.

V baraitě se učilo: Nedělejte dlouhé kroky a přiveďte slunce do města [vejděte do města za světla]. Nedělejte dlouhé kroky, neboť Mistr řekl: Dlouhý krok bere jednu pětisetinu ze světla očí člověka.

A přiveďte slunce do města – podle Rava Jehudy, který řekl, že řekl Rav, neboť Rav Jehuda řekl, že řekl Rav: Vždy ať člověk vychází [na cestu] za dobrého [světla] a vchází za dobrého [světla], jak je řečeno: „Ráno se rozednilo a muži byli propuštěni“ (Gn 44,3).

Řekl Rav Jehuda, že řekl rabi Chija: Kdo jde po cestě, ať nejí víc než v letech hladu. Jaký je důvod? Zde to vysvětlili: kvůli střevům. Na Západě říkají: kvůli zásobám jídla. Jaký je mezi nimi rozdíl? Je mezi nimi rozdíl v případě,