Učili naši mistři: Ať člověk neříká: Jsem jen žák, nejsem hoden být jednotlivcem. Nýbrž všichni učenci jsou jednotlivci. Kdo je jednotlivec a kdo je žák? Jednotlivec je každý, kdo je hoden být ustanoven správcem nad společenstvím. Žák je každý, koho se ptají na halachickou věc v jeho studiu a on odpoví – i v traktátu [studovaném na shromáždění] Kala.
תנו רבנן אל יאמר אדם תלמיד אני איני ראוי להיות יחיד אלא כל תלמידי חכמים יחידים אי זהו יחיד ואיזהו תלמיד יחיד כל שראוי למנותו פרנס על הצבור תלמיד כל ששואלין אותו דבר הלכה בלמודו ואומר ואפילו במסכת דכלה
Učili naši mistři: Ne každý, kdo chce učinit sám sebe jednotlivcem, to smí učinit; žák to učinit smí – to jsou slova rabi Meira. Rabi Josi říká: Smí to učinit, a budiž zmíněn k dobrému, neboť to pro něj není chvála, nýbrž trápení.
תנו רבנן לא כל הרוצה לעשות עצמו יחיד עושה תלמיד עושה דברי ר' מאיר רבי יוסי אומר עושה וזכור לטוב לפי שאין שבח הוא לו אלא צער הוא לו
Učí se v jiné [baraitě]: Ne každý, kdo chce učinit sám sebe jednotlivcem, to smí učinit; žák to učinit smí – to jsou slova rabi Šimona ben Elazara. Raban Šimon ben Gamliel říká: O čem byla ta slova řečena? O věci [přinášející] chválu. Ale ve věci trápení to učinit smí, a budiž zmíněn k dobrému, neboť to pro něj není chvála, nýbrž trápení.
תניא אידך לא כל הרוצה לעשות עצמו יחיד עושה תלמיד עושה דברי רבי שמעון בן אלעזר רבן שמעון בן גמליאל אומר במה דברים אמורים בדבר של שבח אבל בדבר של צער עושה וזכור לטוב שאין שבח הוא לו אלא צער הוא לו
Učili naši mistři: Kdo se postil kvůli pohromě a ta pominula, kvůli nemocnému a ten se uzdravil, ten se postí a [půst] dokončí. Kdo jde z místa, kde se nepostí, na místo, kde se postí, postí se s nimi. Z místa, kde se postí, na místo, kde se nepostí, ten se postí a [půst] dokončí.
ת"ר מי שהיה מתענה על הצרה ועברה על החולה ונתרפא הרי זה מתענה ומשלים ההולך ממקום שאין מתענין למקום שמתענין הרי זה מתענה עמהן ממקום שמתענין למקום שאין מתענין הרי זה מתענה ומשלים
Zapomněl-li se a jedl a pil, ať se neukazuje před společenstvím a ať si nedopřává požitků, jak je řečeno: „I řekl Jaakov svým synům: Proč se na sebe díváte?“ (Gn 42,1). Řekl Jaakov svým synům: Neukazujte se, když jste sytí, ani před Esavem, ani před Jišmaelem, aby vám nezáviděli.
שכח ואכל ושתה אל יתראה בפני הצבור ואל ינהיג עידונין בעצמו שנאמר (בראשית מב, א) ויאמר יעקב לבניו למה תתראו אמר להם יעקב לבניו אל תראו עצמכם כשאתם שבעין לא בפני עשו ולא בפני ישמעאל כדי שלא יתקנאו בכם
„Nehádejte se na cestě“ (Gn 45,24) – řekl rabi Elazar: Řekl Josef svým bratrům: Nezabývejte se halachickou věcí, aby se proti vám cesta nerozzlobila [abyste nezabloudili].
(בראשית מה, כד) אל תרגזו בדרך אמר רבי אלעזר אמר להם יוסף לאחיו אל תתעסקו בדבר הלכה שמא תרגזו עליכם הדרך
Je to tak? Vždyť řekl rabi Ilaj bar Berechja: Dva učenci, kteří jdou po cestě a nejsou mezi nimi slova Tóry, si zaslouží být spáleni, jak je řečeno: „I stalo se, když šli a stále mluvili, hle, ohnivý vůz a ohniví koně je oddělili od sebe“ (2Kr 2,11). Důvod je ten, že tam byla řeč; kdyby nebyla řeč, zasloužili by si být spáleni!
איני והאמר ר' אלעאי בר ברכיה שני תלמידי חכמים שמהלכים בדרך ואין ביניהן דברי תורה ראויין לישרף שנאמר (מלכים ב ב, יא) ויהי המה הולכים (הולך) ודבר והנה רכב אש וסוסי אש ויפרידו בין שניהם טעמא דאיכא דיבור הא ליכא דיבור ראויין לישרף
V baraitě se učilo: Nedělejte dlouhé kroky a přiveďte slunce do města [vejděte do města za světla]. Nedělejte dlouhé kroky, neboť Mistr řekl: Dlouhý krok bere jednu pětisetinu ze světla očí člověka.
במתניתא תנא אל תפסיעו פסיעה גסה והכניסו חמה לעיר אל תפסיעו פסיעה גסה דאמר מר פסיעה גסה נוטלת אחד מחמש מאות ממאור עיניו של אדם
A přiveďte slunce do města – podle Rava Jehudy, který řekl, že řekl Rav, neboť Rav Jehuda řekl, že řekl Rav: Vždy ať člověk vychází [na cestu] za dobrého [světla] a vchází za dobrého [světla], jak je řečeno: „Ráno se rozednilo a muži byli propuštěni“ (Gn 44,3).
והכניסו חמה לעיר כדרב יהודה אמר רב דאמר רב יהודה אמר רב לעולם יצא אדם בכי טוב ויכנס בכי טוב שנאמר (בראשית מד, ג) הבקר אור והאנשים שלחו
Řekl Rav Jehuda, že řekl rabi Chija: Kdo jde po cestě, ať nejí víc než v letech hladu. Jaký je důvod? Zde to vysvětlili: kvůli střevům. Na Západě říkají: kvůli zásobám jídla. Jaký je mezi nimi rozdíl? Je mezi nimi rozdíl v případě,
אמר רב יהודה אמר רבי חייא המהלך בדרך אל יאכל יותר משני רעבון מאי טעמא הכא תרגימו משום מעיינא במערבא אמרי משום מזוני מאי בינייהו איכא בינייהו
Originál: Taanit 10b na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.