Řekl Rav Jehuda, že řekl Rav: Každý, kdo v letech hladu hladoví, je zachráněn před nepřirozenou smrtí, jak je řečeno: „V hladu tě vykoupí od smrti“ (Jb 5,20). Mělo by stát „od hladu“! Spíše říká toto: Za odměnu, že v letech hladu hladoví, je zachráněn před nepřirozenou smrtí.
אמר רב יהודה אמר רב כל המרעיב עצמו בשני רעבון ניצל ממיתה משונה שנאמר (איוב ה, כ) ברעב פדך ממות מרעב מיבעי ליה אלא הכי קאמר בשכר שמרעיב עצמו בשני רעבון ניצול ממיתה משונה
Řekl Reš Lakiš: Člověku je zakázán manželský styk v letech hladu, jak je řečeno: „A Josefovi se narodili dva synové, než přišel rok hladu“ (Gn 41,50). Učí se: Bezdětní mají manželský styk i v letech hladu.
אמר ריש לקיש אסור לאדם לשמש מטתו בשני רעבון שנאמר (בראשית מא, נ) וליוסף ילד שני בנים בטרם תבוא שנת הרעב תנא חסוכי בנים משמשין מטותיהן בשני רעבון
Učili naši mistři: V době, kdy je Izrael v trápení a jeden z nich se oddělí, přijdou dva služební andělé, kteří člověka doprovázejí, položí mu ruce na hlavu a řeknou: Tento a tento, který se oddělil od společenství, ať nespatří útěchu společenství.
תנו רבנן בזמן שישראל שרויין בצער ופירש אחד מהן באין שני מלאכי השרת שמלוין לו לאדם ומניחין לו ידיהן על ראשו ואומרים פלוני זה שפירש מן הצבור אל יראה בנחמת צבור
Učí se v jiné [baraitě]: V době, kdy je společenství v trápení, ať člověk neříká: Půjdu domů, budu jíst a pít, a pokoj s tebou, má duše. A činí-li tak, o něm Písmo říká: „A hle, veselí a radost, zabíjení skotu a porážení ovcí, jedení masa a pití vína: Jezme a pijme, neboť zítra zemřeme!“ (Iz 22,13). Co je psáno hned potom? „I zjevil se v mých uších Hospodin zástupů: Tato vina vám nebude odpuštěna, dokud nezemřete“ (Iz 22,14).
תניא אידך בזמן שהצבור שרוי בצער אל יאמר אדם אלך לביתי ואוכל ואשתה ושלום עליך נפשי ואם עושה כן עליו הכתוב אומר (ישעיהו כב, יג) והנה ששון ושמחה הרוג בקר ושחוט צאן אכול בשר ושתות יין אכול ושתו כי מחר נמות מה כתיב בתריה (ישעיהו כב, יד) ונגלה באזני ה' צבאות אם יכופר העון הזה לכם עד תמותון
Až potud je to míra průměrných. Ale o míře svévolníků, co je psáno? „Pojďte, vezmu víno a opijeme se opojným nápojem, a zítřek bude jako tento den“ (Iz 56,12). Co je psáno hned potom? „Spravedlivý hyne a nikdo si to nebere k srdci… neboť spravedlivý je sebrán před zlem“ (Iz 57,1).
עד כאן מדת בינונים אבל במדת רשעים מה כתיב (ישעיהו נו, יב) אתיו אקחה יין ונסבאה שכר והיה כזה יום מחר מה כתיב בתריה הצדיק אבד ואין איש שם על לב כי מפני הרעה נאסף הצדיק
Nýbrž ať se člověk trápí se společenstvím, neboť tak nacházíme u Mojžíše, našeho učitele, že se trápil se společenstvím, jak je řečeno: „Ale Mojžíšovy ruce byly těžké; i vzali kámen a položili ho pod něj a on se na něj posadil“ (Ex 17,12). Což Mojžíš neměl jeden polštář nebo jednu podušku, na kterou by se posadil? Nýbrž Mojžíš řekl toto: Protože je Izrael v trápení, budu i já s nimi v trápení. A každý, kdo se trápí se společenstvím, je hoden spatřit útěchu společenství.
אלא יצער אדם עם הצבור שכן מצינו במשה רבינו שציער עצמו עם הצבור שנאמר (שמות יז, יב) וידי משה כבדים ויקחו אבן וישימו תחתיו וישב עליה וכי לא היה לו למשה כר אחת או כסת אחת לישב עליה אלא כך אמר משה הואיל וישראל שרויין בצער אף אני אהיה עמהם בצער וכל המצער עצמו עם הצבור זוכה ורואה בנחמת צבור
A snad člověk řekne: Kdo proti mně bude svědčit? Kameny domu člověka a trámy domu člověka proti němu svědčí, jak je řečeno: „Neboť kámen ze zdi bude křičet a trám ze dřeva mu odpoví“ (Abk 2,11). V domě rabi Šily říkají: Dva služební andělé, kteří člověka doprovázejí, ti proti němu svědčí, jak je řečeno: „Neboť svým andělům ti přikáže“ (Ž 91,11).
ושמא יאמר אדם מי מעיד בי אבני ביתו של אדם וקורות ביתו של אדם מעידים בו שנאמר (חבקוק ב, יא) כי אבן מקיר תזעק וכפיס מעץ יעננה דבי רבי שילא אמרי שני מלאכי השרת המלוין לו לאדם הן מעידין עליו שנאמר (תהלים צא, יא) כי מלאכיו יצוה לך
Rabi Chidka říká: Duše člověka svědčí proti němu, jak je řečeno: „Před tou, která leží ve tvém klíně, střez dveře svých úst“ (Mi 7,5). A někteří říkají: Údy člověka svědčí proti němu, jak je řečeno: „Vy jste moji svědkové, je výrok Hospodinův“ (Iz 43,10).
רבי חידקא אומר נשמתו של אדם היא מעידה עליו שנאמר (מיכה ז, ה) משוכבת חיקך שמור פתחי פיך ויש אומרים אבריו של אדם מעידים בו שנאמר (ישעיהו מג, י) אתם עדי נאם ה'
„Bůh věrnosti a bez křivdy“ (Dt 32,4). „Bůh věrnosti“ – tak jako jsou svévolníci trestáni v budoucím světě i za lehké přestoupení, kterého se dopouštějí, tak jsou spravedliví trestáni v tomto světě za lehké přestoupení, kterého se dopouštějí.
(דברים לב, ד) אל אמונה ואין עול אל אמונה כשם שנפרעין מן הרשעים לעולם הבא אפילו על עבירה קלה שעושין כך נפרעין מן הצדיקים בעולם הזה על עבירה קלה שעושין
„A bez křivdy“ – tak jako je spravedlivým placena odměna v budoucím světě i za lehké přikázání, které plní, tak je svévolníkům placena odměna v tomto světě i za lehké přikázání, které plní.
ואין עול כשם שמשלמין שכר לצדיקים לעולם הבא אפילו על מצוה קלה שעושין כך משלמין שכר לרשעים בעולם הזה אפילו על מצוה קלה שעושין
„Spravedlivý a přímý je on“ – řekli: V hodině, kdy člověk odchází do svého věčného domova, všechny jeho činy odcházejí před ním a říkají mu: To a to jsi učinil na tom a tom místě v ten a ten den. A on říká: Ano. A řeknou mu: Podepiš! A on podepíše, jak je řečeno: „Ruku každého člověka zapečeťuje“ (Jb 37,7). A nejen to, ale uzná nad sebou soud za spravedlivý a řekne jim: Dobře jste mě soudili – aby se naplnilo, co je řečeno: „abys byl spravedlivý ve svém mluvení“ (Ž 51,6).
צדיק וישר הוא (אמרו בשעת) פטירתו של אדם לבית עולמו כל מעשיו (נפטרין) לפניו ואומרים לו כך וכך עשית במקום פלוני ביום פלוני והוא אומר (הין) ואומרים לו חתום וחותם שנאמר (איוב לז, ז) ביד כל אדם יחתום ולא עוד אלא שמצדיק עליו את הדין ואומר להם יפה דנתוני לקיים מה שנאמר (תהלים נא, ו) למען תצדק בדברך
Řekl Šmuel: Každý, kdo drží půst, se nazývá hříšníkem. Zastává názor tohoto tanaity, neboť se učí: Rabi Elazar ha-Kapar Berabi říká: Co nás učí, když se říká: „A vykoná za něj smíření, protože se prohřešil vůči duši“ (Nu 6,11)? Vůči jaké duši se tento [nazír] prohřešil? Spíše [tím], že se trápil [odříkáním] vína.
אמר שמואל כל היושב בתענית נקרא חוטא סבר כי האי תנא דתניא ר' אלעזר הקפר ברבי אומר מה תלמוד לומר (במדבר ו, יא) וכפר עליו מאשר חטא על הנפש וכי באיזה נפש חטא זה אלא שציער עצמו מן היין
A není to snad úsudek od lehčího k těžšímu? Jestliže tento, který se trápil jen [odříkáním] vína, se nazývá hříšníkem, ten, kdo se trápí [odříkáním] všeho, tím spíše.
והלא דברים קל וחומר ומה זה שלא ציער עצמו אלא מן היין נקרא חוטא המצער עצמו מכל דבר ודבר על אחת כמה וכמה
Rabi Elazar říká: Nazývá se svatým, jak je řečeno: „Bude svatý, nechá volně růst vlasy své hlavy“ (Nu 6,5). Jestliže tento, který se trápil [odříkáním] jen jedné věci, se nazývá svatým, ten, kdo se trápí [odříkáním] všeho, tím spíše.
ר' אלעזר אומר נקרא קדוש שנאמר (במדבר ו, ה) קדוש יהיה גדל פרע שער ראשו ומה זה שלא ציער עצמו אלא מדבר אחד נקרא קדוש המצער עצמו מכל דבר על אחת כמה וכמה
A podle Šmuela – vždyť se nazývá svatým? To se týká růstu vlasů. A podle rabi Elazara – vždyť se nazývá hříšníkem? To se týká toho, kdo se poskvrnil [nečistotou mrtvého].
A řekl to snad rabi Elazar? Vždyť rabi Elazar řekl: Vždy ať se člověk považuje za takového,
ומי אמר רבי אלעזר הכי והאמר ר' אלעזר לעולם ימוד אדם עצמו
Originál: Taanit 11a na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.