Taanit 11a תענית

kdy sedí na lodi, nebo kdy jde od zájezdního hostince k zájezdnímu hostinci.

Rav Papa snědl na každém parsa jeden chléb. Soudí, že [důvodem] jsou střeva.

Řekl Rav Jehuda, že řekl Rav: Každý, kdo v letech hladu hladoví, je zachráněn před nepřirozenou smrtí, jak je řečeno: „V hladu tě vykoupí od smrti“ (Jb 5,20). Mělo by stát „od hladu“! Spíše říká toto: Za odměnu, že v letech hladu hladoví, je zachráněn před nepřirozenou smrtí.

Řekl Reš Lakiš: Člověku je zakázán manželský styk v letech hladu, jak je řečeno: „A Josefovi se narodili dva synové, než přišel rok hladu“ (Gn 41,50). Učí se: Bezdětní mají manželský styk i v letech hladu.

Učili naši mistři: V době, kdy je Izrael v trápení a jeden z nich se oddělí, přijdou dva služební andělé, kteří člověka doprovázejí, položí mu ruce na hlavu a řeknou: Tento a tento, který se oddělil od společenství, ať nespatří útěchu společenství.

Učí se v jiné [baraitě]: V době, kdy je společenství v trápení, ať člověk neříká: Půjdu domů, budu jíst a pít, a pokoj s tebou, má duše. A činí-li tak, o něm Písmo říká: „A hle, veselí a radost, zabíjení skotu a porážení ovcí, jedení masa a pití vína: Jezme a pijme, neboť zítra zemřeme!“ (Iz 22,13). Co je psáno hned potom? „I zjevil se v mých uších Hospodin zástupů: Tato vina vám nebude odpuštěna, dokud nezemřete“ (Iz 22,14).

Až potud je to míra průměrných. Ale o míře svévolníků, co je psáno? „Pojďte, vezmu víno a opijeme se opojným nápojem, a zítřek bude jako tento den“ (Iz 56,12). Co je psáno hned potom? „Spravedlivý hyne a nikdo si to nebere k srdci… neboť spravedlivý je sebrán před zlem“ (Iz 57,1).

Nýbrž ať se člověk trápí se společenstvím, neboť tak nacházíme u Mojžíše, našeho učitele, že se trápil se společenstvím, jak je řečeno: „Ale Mojžíšovy ruce byly těžké; i vzali kámen a položili ho pod něj a on se na něj posadil“ (Ex 17,12). Což Mojžíš neměl jeden polštář nebo jednu podušku, na kterou by se posadil? Nýbrž Mojžíš řekl toto: Protože je Izrael v trápení, budu i já s nimi v trápení. A každý, kdo se trápí se společenstvím, je hoden spatřit útěchu společenství.

A snad člověk řekne: Kdo proti mně bude svědčit? Kameny domu člověka a trámy domu člověka proti němu svědčí, jak je řečeno: „Neboť kámen ze zdi bude křičet a trám ze dřeva mu odpoví“ (Abk 2,11). V domě rabi Šily říkají: Dva služební andělé, kteří člověka doprovázejí, ti proti němu svědčí, jak je řečeno: „Neboť svým andělům ti přikáže“ (Ž 91,11).

Rabi Chidka říká: Duše člověka svědčí proti němu, jak je řečeno: „Před tou, která leží ve tvém klíně, střez dveře svých úst“ (Mi 7,5). A někteří říkají: Údy člověka svědčí proti němu, jak je řečeno: „Vy jste moji svědkové, je výrok Hospodinův“ (Iz 43,10).

„Bůh věrnosti a bez křivdy“ (Dt 32,4). „Bůh věrnosti“ – tak jako jsou svévolníci trestáni v budoucím světě i za lehké přestoupení, kterého se dopouštějí, tak jsou spravedliví trestáni v tomto světě za lehké přestoupení, kterého se dopouštějí.

„A bez křivdy“ – tak jako je spravedlivým placena odměna v budoucím světě i za lehké přikázání, které plní, tak je svévolníkům placena odměna v tomto světě i za lehké přikázání, které plní.

„Spravedlivý a přímý je on“ – řekli: V hodině, kdy člověk odchází do svého věčného domova, všechny jeho činy odcházejí před ním a říkají mu: To a to jsi učinil na tom a tom místě v ten a ten den. A on říká: Ano. A řeknou mu: Podepiš! A on podepíše, jak je řečeno: „Ruku každého člověka zapečeťuje“ (Jb 37,7). A nejen to, ale uzná nad sebou soud za spravedlivý a řekne jim: Dobře jste mě soudili – aby se naplnilo, co je řečeno: „abys byl spravedlivý ve svém mluvení“ (Ž 51,6).

Řekl Šmuel: Každý, kdo drží půst, se nazývá hříšníkem. Zastává názor tohoto tanaity, neboť se učí: Rabi Elazar ha-Kapar Berabi říká: Co nás učí, když se říká: „A vykoná za něj smíření, protože se prohřešil vůči duši“ (Nu 6,11)? Vůči jaké duši se tento [nazír] prohřešil? Spíše [tím], že se trápil [odříkáním] vína.

A není to snad úsudek od lehčího k těžšímu? Jestliže tento, který se trápil jen [odříkáním] vína, se nazývá hříšníkem, ten, kdo se trápí [odříkáním] všeho, tím spíše.

Rabi Elazar říká: Nazývá se svatým, jak je řečeno: „Bude svatý, nechá volně růst vlasy své hlavy“ (Nu 6,5). Jestliže tento, který se trápil [odříkáním] jen jedné věci, se nazývá svatým, ten, kdo se trápí [odříkáním] všeho, tím spíše.

A podle Šmuela – vždyť se nazývá svatým? To se týká růstu vlasů. A podle rabi Elazara – vždyť se nazývá hříšníkem? To se týká toho, kdo se poskvrnil [nečistotou mrtvého].

A řekl to snad rabi Elazar? Vždyť rabi Elazar řekl: Vždy ať se člověk považuje za takového,