Talmud česky

Taanit 24a תענית

Babylonský talmud · Moed – Svátky · list 24a · 18 segmentů

1
Jednoho dne ho [Rav Aši] slyšel, jak opakuje: Řekl Šmuel: Kdo vytáhne rybu z moře v Šabat, jakmile na ní uschne [plocha] velikosti selaa, je vinen. Řekl mu: „Ať Mistr řekne: a mezi jejími ploutvemi.“ Řekl mu: „Nemyslí si Mistr, že to řekl rabi Josi ben rabi Avin?“ Odpověděl mu: „To jsem já.“
יומא חד שמעיה דקא גריס אמר שמואל השולה דג מן הים בשבת כיון שיבש בו כסלע חייב א"ל ולימא מר ובין סנפיריו אמר ליה ולא סבר לה מר דההיא רבי יוסי בן רבי אבין אמרה אמר ליה אנא ניהו
2
Řekl mu: „A nebýval Mistr u rabiho Josiho z Jokeret?“ Odpověděl mu: „Ano.“ Řekl mu: „A proč ho Mistr opustil a přišel sem?“ Odpověděl mu: „Člověk, který se neslitoval nad svým synem a nad svou dcerou, jak by se slitoval nade mnou?“
א"ל ולאו קמיה דר' יוסי דמן יוקרת הוה שכיח מר א"ל (הין) א"ל ומ"ט שבקיה מר ואתא הכא אמר ליה גברא דעל בריה ועל ברתיה לא חס עלי דידי היכי חייס
3
Co se stalo s jeho synem? Jednoho dne mu najímali dělníky na poli. Bylo pozdě, a [otec] jim nepřinesl chléb. Řekli jeho synovi: „Máme hlad.“ Seděli pod fíkovníkem. Řekl: „Fíkovníku, fíkovníku, vydej své plody, ať jedí dělníci mého otce.“ Vydal je a jedli.
בריה מאי היא יומא חד הוו אגרי ליה אגירי בדברא נגה להו ולא אייתי להו ריפתא אמרו ליה לבריה כפינן הוו יתבי תותי תאינתא אמר תאנה תאנה הוציאי פירותיך ויאכלו פועלי אבא אפיקו ואכלו
4
Mezitím přišel jeho otec a řekl jim: „Nemějte mi to za zlé, že jsem se zpozdil; zaměstnával jsem se přikázáním, a až teď jsem přišel.“ Odpověděli mu: „Ať tě Milosrdný nasytí, jako nás nasytil tvůj syn.“ Řekl jim: „Jak to?“ Odpověděli: „Tak a tak se stalo.“ Řekl mu: „Můj synu, ty jsi obtěžoval svého Stvořitele, aby fíkovník vydal plody mimo svůj čas; ať jsi i ty sklizen mimo svůj čas.“
אדהכי והכי אתא אבוה אמר להו לא תינקטו בדעתייכו דהאי דנגהנא אמצוה טרחנא ועד השתא הוא דסגאי אמרו ליה רחמנא לישבעך כי היכי דאשבען ברך אמר להו מהיכא אמרו הכי והכי הוה מעשה אמר לו בני אתה הטרחת את קונך להוציא תאנה פירותיה שלא בזמנה יאסף שלא בזמנו
5
Co se stalo s jeho dcerou? Měl dceru velmi krásnou. Jednoho dne uviděl jakéhosi muže, jak prorazil otvor do plotu a díval se na ni. Řekl mu: „Co to má být?“ Odpověděl mu: „Mistře, nezasloužil-li jsem si ji pojmout za ženu, nemám si zasloužit ani se na ni podívat?“ Řekl jí: „Dcero má, trápíš lidi; vrať se do svého prachu, ať kvůli tobě lidé neklopýtají.“
ברתיה מאי היא הויא ליה ברתא בעלת יופי יומא חד חזיא לההוא גברא דהויא כריא בהוצא וקא חזי לה אמר לו מאי האי אמר ליה רבי אם ללוקחה לא זכיתי לראותה לא אזכה אמר לה בתי קא מצערת להו לברייתא שובי לעפריך ואל יכשלו ביך בני אדם
6
Měl oslici. Když ji najímali, každý den večer ji posílali i s nájemným na hřbetě, a ona přišla do domu svého pána. A pokud jí přidali nebo ubrali, nepřišla. Jednoho dne na ní zapomněli pár sandálů, a nešla, dokud je z ní nesňali; pak šla.
הויא ליה ההוא חמרא כדהוו אגרי לה כל יומא לאורתא הוו משדרי לה אגרה אגבה ואתיא לבי מרה ואי טפו לה או בצרי לה לא אתיא יומא חד אינשו זוגא דסנדלי עלה ולא אזלה עד דשקלונהו מינה והדר אזלה
7
Elazar z Birty – když ho výběrčí dobročinnosti vídali, skrývali se před ním, protože všechno, co měl u sebe, jim dal. Jednoho dne šel na trh koupit výbavu pro svou dceru. Výběrčí dobročinnosti ho uviděli a skryli se před ním.
אלעזר איש בירתא כד הוו חזו ליה גבאי צדקה הוו טשו מיניה דכל מאי דהוה גביה יהיב להו יומא חד הוה סליק לשוקא למיזבן נדוניא לברתיה חזיוהו גבאי צדקה טשו מיניה
8
Šel a běžel za nimi. Řekl jim: „Zapřísahám vás, čím se zabýváte?“ Odpověděli mu: „Sirotkem a sirotkou [k svatbě].“ Řekl jim: „Při chrámové službě, mají přednost před mou dcerou.“ Vzal všechno, co měl u sebe, a dal jim to. Zbyl mu jeden zuz; koupil si za něj pšenici, vynesl ji a vysypal ji do sýpky.
אזל ורהט בתרייהו אמר להו אשבעתיכו במאי עסקיתו אמרו ליה ביתום ויתומה אמר להן העבודה שהן קודמין לבתי שקל כל דהוה בהדיה ויהב להו פש ליה חד זוזא זבן ליה חיטי ואסיק שדייה באכלבא
9
Přišla jeho žena a řekla své dceři: „Co přinesl tvůj otec?“ Odpověděla jí: „Všechno, co přinesl, vysypal do sýpky.“ Šla otevřít dveře sýpky a uviděla, že sýpka je plná pšenice, která vychází škvírou pod dveřmi, a dveře nešly otevřít kvůli pšenici. Jeho dcera šla do domu studia a řekla mu: „Pojď a podívej se, co ti učinil Tvůj Milovaný.“ Řekl jí: „Při chrámové službě, je to pro tebe zasvěcený majetek, a nemáš na něj nárok víc než kterýkoli z chudých Izraele.“
אתא דביתהו אמרה לה לברתיה מאי אייתי אבוך אמרה לה כל מה דאייתי באכלבא שדיתיה אתיא למיפתח בבא דאכלבא חזת אכלבא דמליא חיטי וקא נפקא בצינורא דדשא ולא מיפתח בבא מחיטי אזלא ברתיה לבי מדרשא אמרה ליה בא וראה מה עשה לך אוהבך אמר לה העבודה הרי הן הקדש עליך ואין לך בהן אלא כאחד מעניי ישראל
10
Rabi Jehuda Nesija vyhlásil půst, prosil o slitování, ale déšť nepřišel. Řekl: „Jaký je rozdíl mezi Šmuelem z Ramy a Jehudou ben Gamlielem! Běda pokolení, které je takto zaraženo; běda tomu, za jehož dnů se toto stalo.“ Zarmoutil se a déšť přišel.
ר' יהודה נשיאה גזר תעניתא בעי רחמי ולא אתא מיטרא אמר כמה איכא משמואל הרמתי ליהודה בן גמליאל אוי לו לדור שכן נתקע אוי לו למי שעלתה בימיו כך חלש דעתיה ואתא מיטרא
11
Patriarchův dům vyhlásil půst a nedal o tom vědět rabimu Jochananovi a Reš Lakišovi. Ráno jim dali vědět. Reš Lakiš řekl rabimu Jochananovi: „Vždyť jsme to na sebe nevzali od večera.“ Odpověděl mu: „My se řídíme jimi.“
דבי נשיאה גזר תעניתא ולא אודעינהו לרבי יוחנן ולריש לקיש לצפרא אודעינהו אמר ליה ריש לקיש לרבי יוחנן הא לא קבילנא עלן מאורתא אמר ליה אנן בתרייהו גררינן
12
Patriarchův dům vyhlásil půst, a déšť nepřišel. Ošaja, nejmladší z druhů, jim vyložil: „A stane-li se to skrytě před očima obce, nedopatřením“ (Nu 15,24).
דבי נשיאה גזר תעניתא ולא אתא מיטרא תנא להו אושעיא זעירא דמן חברייא (במדבר טו, כד) והיה אם מעיני העדה נעשתה לשגגה
13
Podobenství o nevěstě, která je v domě svého otce: dokud má krásné oči, celé její tělo nepotřebuje prohlídku; má-li oči kalné, celé její tělo potřebuje prohlídku. [Tak jsou-li vůdci obce bez vady, lid nepotřebuje zkoumání.]
משל לכלה שהיא בבית אביה כל זמן שעיניה יפות אין כל גופה צריכה בדיקה עיניה טרוטות כל גופה צריכה בדיקה
14
Přišli jeho [patriarchovi] služebníci, dali mu šátek kolem krku a trápili ho. Jeho spoluobčané jim řekli: „Nechte ho, vždyť i nás trápí; ale protože vidíme, že všechny jeho činy jsou pro Nebesa, nic mu neříkáme a necháváme ho. I vy ho nechte.“
אתו עבדיה ורמו ליה סודרא בצואריה וקא מצערו ליה אמרו (ליה) בני מאתיה שבקיה דהא נמי מצער לן כיון דחזינן דכל מיליה לשום שמים לא אמרי ליה מידי ושבקינן ליה אתון נמי שבקוהו
15
Rabi vyhlásil půst, a déšť nepřišel. Sestoupil před [pult] Ilfa – a někteří říkají rabi Ilfi. Řekl: „Který působí vanutí větru,“ a zavanul vítr; [řekl:] „Který sesílá déšť,“ a déšť přišel. [Rabi] mu řekl: „Jaké je tvé dílo?“ Odpověděl mu: „Bydlím v chudé osadě, kde nemají víno na kiduš a na havdalu. Namáhám se, přináším víno na kiduš a havdalu a zprošťuji je jejich povinnosti.“
רבי גזר תעניתא ולא אתא מיטרא נחית קמיה אילפא ואמרי לה רבי אילפי אמר משיב הרוח ונשא זיקא מוריד הגשם ואתא מיטרא אמר ליה מאי עובדך אמר ליה דיירנא בקוסטא דחיקא דלית ביה חמרא לקידושא ואבדלתא טרחנא ואתינא חמרא לקידושא ואבדלתא ומפיקנא להו ידי חובתייהו
16
Rav přišel na jedno místo. Vyhlásil půst, a déšť nepřišel. Sestoupil před [pult] předříkávač obce a řekl: „Který působí vanutí větru,“ a vítr zavanul; řekl: „Který sesílá déšť,“ a déšť přišel. [Rav] mu řekl: „Jaké je tvé dílo?“ Odpověděl mu: „Jsem učitel malých dětí. Učím děti chudých jako děti bohatých, a kdo nemůže [platit], od toho nic neberu. Mám rybník s rybami, a každé dítě, které je liknavé, si podplácím [rybami] z něj, upravím ho a uchlácholím, až přijde a čte.“
רב איקלע לההוא אתרא גזר תעניתא ולא אתא מיטרא נחית קמיה שליחא דצבורא אמר משיב הרוח ונשב זיקא אמר מוריד הגשם ואתא מיטרא אמר ליה מאי עובדך אמר ליה מיקרי דרדקי אנא ומקרינא לבני עניי כבני עתירי וכל דלא אפשר ליה לא שקלינא מיניה מידי ואית לי פירא דכוורי וכל מאן דפשע משחדינא ליה מינייהו ומסדרינן ליה ומפייסינן ליה עד דאתי וקרי
17
Rav Nachman vyhlásil půst, prosil o slitování, ale déšť nepřišel. Řekl: „Vezměte Nachmana a shoďte ho ze zdi na zem.“ Zarmoutil se, a déšť přišel.
רב נחמן גזר תעניתא בעא רחמי ולא אתא מיטרא אמר שקלוה לנחמן חבוטו מן גודא לארעא חלש דעתיה ואתא מיטרא
18
Raba vyhlásil půst, prosil o slitování, ale déšť nepřišel. Řekli mu: „Vždyť když Rav Jehuda vyhlásil půst, déšť přišel.“ Řekl jim: „Co mám dělat? Je-li to kvůli studiu, my jsme lepší než oni, neboť za let Rav Jehudy se veškeré studium
רבה גזר תעניתא בעי רחמי ולא אתא מיטרא אמרו ליה והא רב יהודה כי הוה גזר תעניתא אתא מיטרא אמר להו מאי אעביד אי משום תנויי אנן עדיפינן מינייהו דבשני דרב יהודה כל תנויי

Originál: Taanit 24a na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.

Nahlásit chybu nebo navrhnout opravu

Tlačítko otevře váš e-mailový program s předvyplněnou zprávou na adresu [email protected]. Když se nic neotevře, zkopírujte text a pošlete ho ručně.

Otevřít v e-mailu