Taanit 26a תענית

jinak než se sytou duší a plným břichem. Je tomu tak? Vždyť Rav Papa přišel do synagogy v Avi Gover, vyhlásil půst, deště jim přišly do poledne, a řekl Halel, a potom jedli a pili! – Jiné je to u obyvatel Mechozy, u nichž je opilost běžná.

Vrátíme se k tobě, [kapitolo] „Pořadí těchto půstů“.

MIŠNA: Ve třech obdobích v roce pozvedají kohanim své ruce [k požehnání] čtyřikrát za den: při ranní modlitbě, při přídavné, při odpolední a při Uzavření bran – v postní dny, při maamadech a na Den smíření.

Toto jsou maamady: Protože je řečeno: „Přikaž synům Izraele [a řekni jim]: Mou oběť, můj chléb…“ (Nu 28,2). Jak by mohla být přinesena oběť člověka, když on sám u ní nestojí?

První proroci ustanovili dvacet čtyři hlídky. Ke každé hlídce patřil maamad v Jeruzalémě, složený z kohanim, levitů a Izraelitů.

Když nastal čas, aby hlídka vystoupila, kohanim a levité vystupovali do Jeruzaléma, a Izraelité, kteří patřili k té hlídce, se shromažďovali ve svých městech a četli o díle stvoření. (A muži maamadu se postili čtyři dny v týdnu, od pondělí do čtvrtka. Nepostili se v předvečer Šabatu kvůli úctě k Šabatu, ani v neděli, aby nepřešli z odpočinku a potěšení k námaze a půstu a nezemřeli.)

První den [četli] „Na počátku“ a „Budiž klenba“; druhý den „Budiž klenba“ a „Ať se shromáždí vody“; třetí den „Ať se shromáždí vody“ a „Buďte svítilny“; čtvrtý den „Buďte svítilny“ a „Ať se vody zahemží“; pátý den „Ať se vody zahemží“ a „Ať země vydá“; šestý den „Ať země vydá“ a „Tak byla dokončena nebesa“.

Velký oddíl čtou dva [lidé] a malý jeden. Při ranní, přídavné a odpolední modlitbě vcházeli a četli zpaměti, jako se recituje Šema. V předvečer Šabatu při odpolední modlitbě nevcházeli kvůli úctě k Šabatu.

Ve kterýkoli den, kdy se říká Halel, není maamad při ranní modlitbě; [kdy je] přídavná oběť, není při Uzavření; [kdy je] oběť dříví, není při odpolední – slova rabiho Akivy.

Řekl mu ben Azaj: Takto učil rabi Jehošua: [Kdy je] přídavná oběť, není při odpolední; [kdy je] oběť dříví, není při Uzavření. Rabi Akiva se obrátil a začal učit jako ben Azaj.

Doba [dodávání] dříví kohanim a lidu byla devětkrát: Prvního nisanu synové Aracha z Jehudy; dvacátého tamuzu synové Davida z Jehudy; pátého ava synové Paroše z Jehudy; sedmého téhož [měsíce] synové Jonadava, syna Rechavova; desátého téhož synové Senay z Binjamína; patnáctého téhož synové Zatua z Jehudy,

a s nimi kohanim a levité a každý, kdo si nebyl jist svým kmenem, a synové těch, kdo podvodně nesli tlouky, a synové sušičů fíků.

Dvacátého téhož [ava] synové Pachat-Moáva z Jehudy; dvacátého elulu synové Adina z Jehudy; prvního tevetu znovu synové Paroše. Prvního tevetu nebyl maamad, protože v ten den byl Halel, přídavná oběť i oběť dříví.

Pět věcí postihlo naše otce sedmnáctého tamuzu a pět devátého ava. Sedmnáctého tamuzu