jako výraz vykoupení, neboť je psáno: „Místo mědi přinesu zlato“ (Iz 60,17). Proto u posvěcených věcí pro oltář, které činí náhradu, je to výraz přenesení; u posvěcených věcí pro opravy Chrámu, které nečiní náhradu, je to výraz vykoupení.
דאחולי דכתיב (ישעיהו ס, יז) תחת הנחושת אביא זהב והלכך גבי קדשי מזבח דעבדין תמורה לישנא דאתפוסי הוא גבי קדשי בדק הבית דלא עבדין תמורה לישנא דאחולי הוא
Rav Aši řekl: I u [zvířete] s vadou nacházíš výraz vykoupení a nacházíš výraz přenesení: je-li jeho ruka na posvěceném [zvířeti], stává se [ono] světským; je-li jeho ruka na světském, stává se [ono] posvěceným.
א"ר אשי אפילו בבעל מום נמי משכחת לה לישנא דאחולי ומשכחת לישנא דאתפוסי ידו אקודש חול הוי ידו אחול קודש הוה
A řekneš-li, že všude, kde je [možnost] dovoleného, člověk nenechá [dovolené] a nečiní zakázané – měl-li před sebou dvě posvěcená zvířata, z nichž jedno mělo vadu, a dvě světská zvířata, z nichž jedno mělo vadu, a řekl: Tato místo těchto – jak to je?
ואת"ל כל היכא דאיכא היתרא לא שביק איניש ועביד איסורא היו לפניו שתי בהמות של קודש ואחת מהן בעלת מום ושתי בהמות של חולין ואחת מהן בעלת מום ואמר הרי אלו תחת אלו מהו
A řekneš-li, že všude, kde je [možnost] dovoleného, nečiní zakázané, a je to k vykoupení a nedostane bičování – měl-li před sebou tři posvěcená zvířata, z nichž jedno mělo vadu, a tři světská zvířata bezvadná, a řekl: Tato místo těchto [– jak to je]?
ואם תמצי לומר כל היכא דאיכא היתירא לא עביד איסורא ולאחולי הוא ולא לקי היו לפניו שלש בהמות של קדש ואחת מהן בעלת מום ושלשה בהמות. של חולין תמימות ואמר הרי אלו תחת אלו
Říkáme [snad]: protože bezvadná místo bezvadných [jsou] k přenesení, i bezvadné místo [zvířete] s vadou [je] k přenesení? Nebo snad i zde, všude, kde je [možnost] dovoleného, nečiní zakázané, a to poslední je k vykoupení?
מי אמרינן מדתמימות תחת תמימות לאתפוסי תמימות נמי תחת בעלת מום לאתפוסי או דלמא הכא נמי כל היכא דאיכא היתירא לא עביד איסורא וההיא בתרייתא לאחולי הוי
A řekneš-li, že i zde, protože člověk ještě nebyl prokázán jako [ten, kdo činí] zakázané, nenechá dovolené a nečiní zakázané – Rav Aši se otázal: Měl-li před sebou čtyři posvěcená zvířata, z nichž jedno mělo vadu, a čtyři světská zvířata, a řekl: Tato místo těchto – jak to je?
ואם תימצי לומר הכא נמי כיון דאכתי גברא לא איתחזק באיסורי לא שביק התירא ועביד איסורא בעי רב אשי היו לפניו ארבע בהמות של קדש ואחת מהן בעלת מום וארבע בהמות של חולין ואמר הרי אלו תחת אלו מהו
Nebo snad, i když byl prokázán jako [ten, kdo činí] zakázané, člověk nenechá dovolené a nečiní zakázané, a to poslední je k vykoupení? Zůstává nerozhodnuto.
או דלמא אע"ג דאיתחזק באיסורא לא שביק איניש היתירא ועביד איסורא והוי בתרייתא לאחולי הוי תיקו
Rabi Jochanan řekl: Vychází do světského [stavu] podle Tóry, a je třeba vyrovnat cenu podle jejich [mudrců] slov. A Reš Lakiš řekl: I vyrovnat cenu je třeba podle Tóry.
א"ר יוחנן יצא לחולין דבר תורה וצריך לעשות דמים מדבריהם ור"ל אמר אף צריך לעשות דמים דבר תורה
Nýbrž [jde] o zrušení koupě [při rozdílu větším než šestina]. V tom by rabi Jochanan řekl, že je třeba vyrovnat cenu [jen] podle jejich slov?
אלא אבטול מקח בהא נימא ר' יוחנן צריך לעשות דמים מדבריהם
Originál: Temurah 27a na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.