Temura 32a תמורה

MIŠNA: Svaté věci [určené] pro oltář i svaté věci [určené] pro údržbu Chrámu se nemění z jedné svatosti na jinou svatost; lze je posvětit posvěcením přírůstku hodnoty a lze je zasvětit klatbou (cherem); a uhynou-li, pohřbí se. Rabi Šimon říká: Svaté věci [určené] pro údržbu Chrámu se, uhynou-li, vykupují.

GEMARA: Rav Huna řekl: Svaté věci [určené] pro oltář, které někdo [prohlásil] za kohanský cherem, neučinil nic. Jaký je důvod? Verš říká: „Každý cherem je velesvatý Hospodinu“ (Lv 27,28) – každý cherem [uvalený na] velesvaté věci, ten ať patří Hospodinu.

Namítá se: Svaté věci [určené] pro údržbu Chrámu, které někdo [prohlásil] buď za svaté věci pro oltář, nebo za kohanský cherem, neučinil nic.

Kohanský cherem, který někdo [prohlásil] buď za svaté věci pro oltář, nebo za svaté věci pro údržbu Chrámu, neučinil nic.

Z toho plyne, že svaté věci [určené] pro oltář, které někdo [prohlásil] za kohanský cherem – co učinil, je učiněno. Je to vyvrácení Rav Huny!

Rav Huna ti řekne: Když [baraita něco] vynechává, vynechává jeden [případ]: svaté věci [určené] pro oltář, které někdo [prohlásil] za [svaté věci] pro údržbu Chrámu – co učinil, je učiněno; ale za kohanský cherem – neučinil nic.

Ať to tedy učí spolu s ostatními! Tanaita učí to, v čem jsou dvě [možnosti]; co v sobě dvě [možnosti] nemá, neučí.

Učili jsme se: „Lze je posvětit posvěcením přírůstku hodnoty a lze je zasvětit klatbou.“ Neznamená to snad, že posvěcení přírůstku hodnoty je pro údržbu Chrámu a klatba je kohanský cherem?

Nikoli, obojí jsou svaté věci pro údržbu Chrámu, a nezáleží na tom, zda to vyjádří výrazem posvěcení pro údržbu Chrámu, nebo výrazem klatby pro údržbu Chrámu.

Ale tak se to přece neučí! Učí se totiž v baraitě: Posvěcení přírůstku hodnoty – svaté věci pro údržbu Chrámu; zasvětit je klatbou – kohanský cherem. A navíc se učí: Svaté věci [určené] pro oltář, které někdo posvětil jako kohanský cherem – co učinil, je učiněno. Je to vyvrácení Rav Huny? Je to vyvrácení.

Ale Rav Huna přece uvedl verš! Ula řekl: Verš říká „cherem“, „každý cherem“.

A řekl snad Ula něco takového? Vždyť Ula řekl: Kdo [prohlásí] zápalnou oběť za [svatou věc] pro údržbu Chrámu, je v tom jen zdržení