Co je [názor]Rabiho a co [názor]rabiho Elazara, syna rabiho Šimona? Neboť se učí v baraitě: Rabi říká: Krev zjednává přijatelnost kůže samotné. A když je [kůže] s masem a vznikne v něm nezpůsobilost, ať před kropením, nebo po kropení, je [kůže] jako ono [maso].
מאי רבי ומאי רבי אלעזר בר' שמעון דתניא רבי אומר הדם מרצה על העור בפני עצמו וכשהוא עם הבשר נולד בו פסול בין קודם זריקה בין לאחר זריקה הרי הוא כיוצא בו
Rabi Elazar, syn rabiho Šimona, říká: Krev nezjednává přijatelnost kůže samotné. A když je [kůže] s masem a vznikne v něm nezpůsobilost před kropením, je jako ono; po kropení – maso bylo jednu chvíli přijato, ať ji stáhne a její kůže [patří] kohanům.
רבי אלעזר בר"ש אומר אין הדם מרצה על העור בפני עצמו וכשהוא עם הבשר נולד בו פסול קודם זריקה הרי הוא כיוצא בו אחר זריקה הורצה בשר שעה אחת יפשיטנו ועורו לכהנים
Rabi Eliezer říká: Krev [je platná], i když není masa, jak je řečeno: „A krev tvých obětí bude vylita“ (Dt 12,27). Je-li tomu tak, co nás učí [verš] „a připravíš své zápalné oběti, maso i krev“? Aby ti řekl: Jako krev [se dává na oltář] vrháním, tak i maso [se dává] vrháním. Hle, naučil ses, že mezi rampou a oltářem byla mezera.
רבי אליעזר אומר דם אע"פ שאין בשר שנאמר (דברים יב, כז) ודם זבחיך ישפך א"כ מה ת"ל ועשית עולותיך הבשר והדם לומר לך מה דם בזריקה אף בשר בזריקה הא למדת שריוח יש בין כבש למזבח
Ten, kdo říká „nebylo přijato“, je podle rabiho Jehošuy. Ten, kdo říká „bylo přijato“, ti řekne: Rabi Jehošua tam mluví jen o mase, kde kohanim nemají ztrátu; ale u kůže, kde kohanim mají ztrátu, uznává i rabi Jehošua.
מ"ד לא הורצה כרבי יהושע מ"ד הורצה אמר לך עד כאן לא קאמר רבי יהושע התם אלא בבשר דליכא פסידא לכהנים אבל עור דאיכא פסידא לכהנים אפילו רבי יהושע מודה
Je to jako v případě dodatečném [dijavad], neboť jsme se učili v mišně: Stalo-li se maso nečistým nebo nezpůsobilým nebo vyšlo-li mimo závěsy – rabi Eliezer říká: Ať pokropí; rabi Jehošua říká: Ať nekropí. A rabi Jehošua uznává, že pokropil-li, bylo [to] přijato.
מידי דהוה אדיעבד דתנן נטמא בשר או נפסל או שיצא חוץ לקלעים ר"א אומר יזרוק רבי יהושע אומר לא יזרוק ומודה רבי יהושע שאם זרק הורצה:
Zastává, že [zvíře, které se] ukáže jako trefa ve vnitřnostech, [kropení] činí přijatelným. Je to také přesné [ze znění mišny], neboť se učí: Řekl rabi Akiva: Z jeho slov jsme se naučili, že stáhne-li [kohen] prvorozené a ukáže se, že je trefa, mohou kohanim mít užitek z jeho kůže. Z toho to plyne.
קסבר נמצאת טריפה בבני מעיים מרצה דיקא נמי דקתני א"ר עקיבא מדבריו למדנו שהמפשיט את הבכור ונמצא טריפה שיאותו הכהנים בעורו ש"מ
MIŠNA: Býci, kteří se spalují, a kozli, kteří se spalují – když jsou spalováni podle svého předpisu, spalují se na místě popela a činí nečistými oděvy. A nejsou-li spalováni podle svého předpisu, spalují se v bira a nečiní nečistými oděvy.
מתני׳ פרים הנשרפים ושעירים הנשרפים בזמן שהן נשרפין כמצותן נשרפים בבית הדשן ומטמאין בגדים ואם אינן נשרפין כמצותן נשרפין בבית הבירה ואינן מטמאין בגדים
Originál: Zevachim 104a na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.