Dobře, řekneš-li, že se rozcházejí o oběti zápalné a pokojné – kdo je [autorem] tohoto [učení]? Jsou to mudrci. Ale řekneš-li, že se rozcházejí o oběti za hřích a za vinu – kdo je [autorem] tohoto [učení]?
אי אמרת בשלמא בעולה ושלמים פליגי הא מני רבנן היא אלא אי אמרת בחטאת ואשם פליגי הא מני
Nýbrž bylo-li [to] řečeno, bylo řečeno takto: Řekl Šmuel: Spor [se týká] oběti zápalné a pokojné; ale oběti za hřích a za vinu jsou podle všech povinné a neobětují se.
אלא אי איתמר הכי איתמר אמר שמואל מחלוקת בעולה ושלמים אבל בחטאת ואשם דברי הכל חובות נינהו ולא קרבי
Jaký je důvod mudrců? Verš říká: „každý dělal, co bylo přímé v jeho očích“ (Sd 17,6) – jednotlivec ať obětuje ‚přímé‘ [oběti], povinné ať neobětuje; ale obec ať obětuje i povinné.
מאי טעמייהו דרבנן אמר קרא (שופטים יז, ו) איש הישר בעיניו יעשה איש ישרות הוא דליקרוב חובות לא ליקרוב וצבור אפי' חובות ליקרוב
Originál: Zevachim 117b na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.