Namítl Rav Kahana: Každý den se odstraňuje [popel z] oltáře za kokrhání, nebo krátce před tím či po tom; na Den smíření o půlnoci; o poutních svátcích při první hlídce. Kdyby tě napadlo, že [hranice] půlnoci je z Tóry, jak bychom to mohli uspíšit [na první hlídku]?
מתיב רב כהנא בכל יום תורם את המזבח מקרות הגבר או סמוך לו מלפניו [או] מאחריו ביום הכיפורים בחצות ברגלים באשמורת הראשונה ואי סלקא דעתך מחצות דאורייתא היכי מקדמינן (והיכי מאחרינן
Nýbrž řekl rabi Jochanan: Ze smyslu toho, co je řečeno „celou noc“, cožpak nevím, že až do rána? Co učí [slova] „až do rána“? Dej ráno ránu noci [, tj. kokrhání].
אלא) אמר רבי יוחנן ממשמע שנאמר כל הלילה איני יודע שעד הבקר מה תלמוד לומר עד בקר תן בקר לבקרו של לילה
Proto každý den stačí od kokrhání; na Den smíření kvůli slabosti velekněze od půlnoci; o poutních svátcích, kdy je mnoho obětí a Izrael přichází brzy, od první hlídky, jak učí závěr [Mišny]: Kokrhání ještě nenastalo, a nádvoří už bylo plné Izraele.
הלכך כל יומא מקרות הגבר סגי ביום הכיפורים משום חולשא דכהן גדול מחצות ברגלים דנפישי קרבנות דקדמי אתו ישראל מאשמורת הראשונה כדקתני סיפא לא היתה קריית הגבר מגעת עד שהיתה עזרה מלאה מישראל
Bylo řečeno: Oddělily-li se [údy] před půlnocí a vrátil je po půlnoci – Raba řekl:
איתמר פירשו קודם חצות והחזירן אחר חצות רבה אמר
Originál: Zevachim 86b na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.