Bava mecia 2:10 בבא מציעא

Jeruzalémský talmud · Nezikin – Škody · halacha 2:10 · 4 segmentů

Struktura debaty:Mišna 1Baraita 1 Rozpoznáno automaticky podle úvodních formulí. Podtržené pojmy a jména otevřou vysvětlivku.

MIŠNA: Co je ztracená věc? Našel osla nebo krávu pasoucí se na cestě – to není ztracená věc. Osel s převráceným nákladem a kráva pobíhající mezi vinicemi – to je ztracená věc. Vrátil ji a utekla, vrátil ji a utekla, i čtyřikrát nebo pětkrát, je povinen ji vrátit, neboť je řečeno: „jistě je vrátíš“ (Dt 22,1). Zameškal-li tím práci za selu, neřekne mu: Dej mi selu, ale [majitel] mu zaplatí jako nečinnému dělníku. Je-li tam soud, ujedná si to s ním před soudem. Není-li tam soud, před kým si to ujedná? Jeho vlastní věc má přednost. Našel ji ve chlévě, není k ní zavázán. Na veřejném prostranství je k ní zavázán. Byla-li mezi hroby, nesmí se kvůli ní znečistit. Řekne-li mu otec: Znečisti se, nebo mu řekne: Nevracej ji, nesmí ho poslechnout. Složil a naložil, složil a naložil, i čtyřikrát nebo pětkrát, je povinen, neboť je řečeno: „jistě [mu] pomůžeš“ (Ex 23,5). Majitel šel, posadil se a řekl: Protože je to příkaz pro tebe, chceš-li skládat, skládej – je osvobozen, neboť je řečeno: „s ním“ (Ex 23,5). Byl-li nemocný nebo starý, je povinen. Je příkazem z Tóry skládat, ale ne nakládat. Rabi Šimon říká: I nakládat. Rabi Josi Galilejský říká: Bylo-li na zvířeti více, než je jeho náklad, není k němu zavázán, neboť je řečeno: „pod svým nákladem“ (Ex 23,5) – náklad, který může unést.

משנה: אֵי זוֹ הִיא אֲבֵידָה. מָצָא חֲמוֹר אוֹ פָרָה רוֹעִין בַּדֶּרֶךְ אֵין זוֹ אֲבֵידָה. חֲמוֹר וְכֵלָיו הֲפוּכִין וּפָרָה רָצָה בֵּין הַכְּרָמִים הֲרֵי זוֹ אֲבֵידָה. הֶחֱזִירָהּ וּבָרְחָה הֶחֱזִירָהּ וּבָרְחָה אֲפִילוּ אַרְבָּעָה וַחֲמִשָּׁה פְעָמִים חַיָיב לְהַחֲזִירָהּ שֶׁנֶּאֱמַר הָשֵׁב תְּשִׁיבֵם. הָיָה בָטֵל מִסֶּלַע לֹא יֹאמַר לוֹ תֶּן לִי סֶלַע אֶלָּא נוֹתֵן לוֹ שְׂכָרוֹ כְפוֹעֵל בָּטֵל. אִם יֵשׁ בֵּית דִּין מַתְנֶה עִמּוֹ בִּפְנֵי בֵּית דִּין. אִם אֵין שָׁם בֵּית דִּין בִּפְנֵי מִי מַתְנֶה. שֶׁלּוֹ קוֹדֵם. מְצָאָהּ בָּרֶפֶת אֵינוֹ חַיָיב בָּהּ. בִּרְשׁוּת הָרַבִּים חַיָיב בָּהּ. הָיְתָה בֵין הַקְּבָרוֹת אַל יִטַּמֵּא לוֹ. אִם אָמַר לוֹ אָבִיו הִיטַּמֵּא אוֹ שֶׁאָמַר לוֹ אַל תַּחֲזִיר לֹא יִשְׁמַע לוֹ. פִּירֵק וְטָעַן פִּירֵק וְטָעַן אֲפִילוּ אַרְבָּעָה וַחֲמִשָּׁה פְעָמִים חַיָיב שֶׁנֶּאֱמַר עָזוֹב תַּעֲזוֹב. הָלַךְ וְיָשַׁב לוֹ וְאָמַר הוֹאִיל וְעָלֶיךָ מִצְוָה אִם רָצִיתָה לִפְרוֹק פְּרוֹק פָּטוּר שֶׁנֶּאֱמַר עִמּוֹ. הָיָה חוֹלֶה אוֹ זָקֵן חַיָיב. מִצְוָה מִן הַתּוֹרָה לִפְרוֹק אֲבָל לֹא לִטְעוֹן. רִבִּי שִׁמְעוֹן אוֹמֵר אַף לִטְעוֹן. רִבִּי יוֹסֵי הַגָּלִילִי אוֹמֵר אִם הָיָה עָלָיו יוֹתֵר מִמַּשּׂוֹאוֹ אֵינוֹ זָקוּק לוֹ שֶׁנֶּאֱמַר תַּחַת מַשָּׂאוֹ מַשּׂאוּי שֶׁהוּא יָכוֹל לַעֲמוֹד בּוֹ.

GEMARA: „Co je ztracená věc“ atd. Našel ve chlévě, není k ní zavázán. Na veřejném prostranství je zavázán. Mezi hroby se nesmí znečistit. Řekne-li mu otec: Znečisti se, nebo mu otec řekne: Nevracej ji, nesmí ho poslechnout. Všude říkáš: Přikazující příkaz má přednost před zakazujícím příkazem. A zde říkáš: Přikazující příkaz nemá přednost před zakazujícím příkazem. Je zde rozdíl, neboť on i jeho otec jsou povinni ctít Všudypřítomného.

הלכה: אֵי זוֹ הִיא אֲבֵידָה כול׳. מָצָא בָּרֶפֶת אֵין חַיָיב בָּהּ. בִּרְשׁוּת הָרַבִּים חַיָיב. בֵּין הַקְּבָרוֹת אַל יִטַּמֵּא. אָמַר לוֹ אָבִיו. הִיטַּמֵּא. אוֹ שֶׁאָמַר לוֹ אָבִיו. אַל תַּחֲזִיר. אַל יִשְׁמַע לוֹ. בְּכָל אָתָר אַתָּ מַר. מִצְוַת עֲשֵׂה קוֹדֶמֶת לְמִצְוַת לֹא תַעֲשֶׂה. וָכָא אַתְּ אָמַר. אֵין מִצְוַת עֲשֵׂה קוֹדֶמֶת לְמִצְוַת לֹא תַעֲשֶׂה. שַׁנְיָיא הִיא שֶׁהוּא וְאָבִיו חַיָיבִין בִּכְבוֹד הַמָּקוֹם.

Učí se: „Ležícího“ (Ex 23,5), a ne takového, který stále ulehá. A opět se učí: Skládá s ním i stokrát za den. Kde říkáš: „Ležícího“, a ne takového, který stále ulehá, jde o zvíře, které se samo hází k zemi. A kde říkáš: Skládá s ním i stokrát, jde o zvíře přemožené [nákladem].

תַּנֵּי. רוֹבֵץ וְלֹא רָבְצָן. וְחָזַר תַּנֵּי. פּוֹרֵק עִמּוֹ אֲפִילוּ מֵאָה פְעָמִים בַּיּוֹם. הֵן דְּתֵימַר. רוֹבֵץ וְלֹא רָבְצָן. בְּהַהוּא דְמַפִּיל גַּרְמֵיהּ. וְהֵן דְּתֵימַר. פּוֹרֵק עִמּוֹ אֲפִילוּ מֵאָה פְעָמִים. בְּהַהוּא דְאָנִיס.

„Když potkáš“ (Ex 23,4). Mohl bych si myslet, že jde o skutečné setkání. Proto se učí: „Když uvidíš“ (Ex 23,5). Kdyby bylo jen „když uvidíš“, mohl bych si myslet, že i na vzdálenost sto mil. Proto se učí: „Když potkáš.“ Jak je to tedy? Mudrci to odhadli na jednu sedmi a půltinu míle, a to je ris. „Jistě pomůžeš“ (Ex 23,5), to je skládání. „Jistě pozvedneš“ (Dt 22,4), to je nakládání. Rabi Šimon ben Jochaj říká: Jako z Tóry mu skládá, tak z Tóry mu nakládá. Osel Izraelity a náklad pohana: Podle všech skládá a nakládá. Osel pohana a náklad Izraelity: Podle mudrců neskládá ani nenakládá, podle rabiho Šimona skládá, ale nenakládá.

כִּי תִּפְגַּע. יָכוֹל פְּגִיעָה מַמָּשׁ. תַּלְמוּד לוֹמַר. כִּי תִרְאֶה. אִי כִּי תִרְאֶה יָכוֹל אֲפִילוּ רָחוֹק מֵאָה מִיל. תַּלְמוּד לוֹמַר. כִּי תִּפְגַּע. הָא כֵיצַד. שִׁיעֲרוּ חֲכָמִים אֶחָד מִשִּׁבְעָה וּמֶחֱצָה בְמִיל. וְזֶהוּ רִיס. עֲזוֹב תַּעֲזוֹב זוֹ פְרִיקָה. הָקֵם תָּקִים זוֹ טְעִינָה. רִבִּי שִמְעוֹן בֶּן יוֹחַי אוֹמֵר. כְּשֵׁם שֶׁפּוֹרְקוֹ מִן הַתּוֹרָה כָּךְ טוֹעֲנוֹ מִן הַתּוֹרָה. חֲמוֹר יִשְׂרָאֵל וּמַשּׂאוּי שֶׁלְּגוֹי דִּבְרֵי הַכֹּל פּוֹרֵק וְטוֹעֵן. חֲמוֹר גּוֹי וּמַשּׂאוּי שֶׁל יִשְׂרָאֵל. כְּדִבְרֵי חַכָמִים לֹא פוֹרֵק וְלֹא טוֹעֵן. כְּדִבְרֵי רִבִּי שִׁמְעוֹן פּוֹרֵק וְלֹא טוֹעֵן.

Originál: Jerusalem Talmud Bava Metzia 2:10 na Sefarii, verze „The Jerusalem Talmud, edition by Heinrich W. Guggenheimer. Berlin, De Gruyter, 1999-2015“ (edice Heinricha W. Guggenheimera (De Gruyter)), licence CC BY. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.