MIŠNA: Velekněz si nesmí vzít vdovu, ať vdovu po zasnoubení, ať vdovu po sňatku. A nesmí si vzít dospělou. Rabi Lazar a rabi Šimon prohlašují dospělou za způsobilou. Nesmí si vzít ženu zraněnou dřevem. Zasnoubil si vdovu a byl jmenován veleknězem: smí si ji vzít. A stalo se, že Jehošua ben Gamla zasnoubil Martu bat Bajtos a král ho jmenoval veleknězem a vzal si ji. Čekající na švagra, která připadla obyčejnému knězi, a on byl jmenován veleknězem: i když s ní učinil maamar, nesmí si ji vzít. Velekněz, jemuž zemřel bratr, dává chalicu a nebere levirátem.
GEMARA: „Velekněz si nesmí vzít vdovu“ atd. „Vdovu si nevezme“ (Lv 21,14) – ať po zasnoubení, ať po sňatku. „Rozvedenou si nevezme“ (Lv 21,14) – ať po zasnoubení, ať po sňatku.
„Nesmí si vzít dospělou. Rabi Lazar a rabi Šimon prohlašují dospělou za způsobilou.“ Shodují se, že si nevezme ženu zraněnou dřevem. Jaký je rozdíl mezi dospělou a ženou zraněnou dřevem? U dospělé zanikly její panenské znaky v jejích útrobách; u ženy zraněné dřevem vyšly její panenské znaky ven. A jsou, kdo to obracejí: Nesmí si vzít ženu zraněnou dřevem; rabi Lazar a rabi Šimon prohlašují ženu zraněnou dřevem za způsobilou. A shodují se, že si nevezme dospělou. Jaký je rozdíl mezi dospělou a ženou zraněnou dřevem? U dospělé přešly dny dívčího věku; u ženy zraněné dřevem dny dívčího věku nepřešly.
Sestra zraněná dřevem: Rabi Meir a rabi Šimon říkají: Nesmí se pro ni znečistit. A mudrci říkají: Smí se pro ni znečistit. Správně se to má u rabiho Meira a rabiho Šimona podle názoru těchto tanaitů. Stanovisko mudrců se obrací. Tam říkají: „dívka“ – ne dospělá; „panna“ – ne žena zraněná dřevem. A zde říkají toto? Řekl rabi Hila: Každý výklad podle své souvislosti. Tam: „a pro svou sestru pannu“ (Lv 21,3) – s vyloučením znásilněné a svedené. Nebo bych mohl myslet, že vylučuji i ženu zraněnou dřevem? Písmo učí: „která nebyla muži“ (Lv 21,3) – ta, která byla v rukou muže, a ne ta, která byla [zraněna] něčím jiným. „Blízká“ (Lv 21,3) – aby se zahrnula zasnoubená. „K němu“ (Lv 21,3) – aby se zahrnula dospělá. Stanovisko mudrců se obrací. Tam říkají: „blízký“ – ne zasnoubená; „k němu“ – ne rozvedená. A zde říkají toto? Řekl rabi Hila: Každý výklad podle své souvislosti. Jeho sestra je stále uvnitř, dokud nevyjde ven. Jeho zasnoubená je stále venku, dokud nevstoupí dovnitř.
Ženu, kterou sám znásilnil nebo svedl, si nesmí vzít, a vzal-li si ji, nevyjímá se mu z ruky. Ženu, kterou znásilnil nebo svedl jeho druh, si nesmí vzít, a vzal-li si ji, vyjímá se mu z ruky. Nesmí si vzít nezletilou, ale smí si vzít tu, která může odmítnout. A není ta, která může odmítnout, jako nezletilá? Čeká se na ni, dokud nedospěje.
„Zasnoubil si vdovu a byl jmenován veleknězem: smí si ji vzít.“ A podobně: Zasnoubil si nezletilou a byl jmenován veleknězem: smí si ji vzít? Čtu o ní „žena“ (Lv 21,13), ne nezletilá.
Užil lsti. Vypůjčil si bedjomu a posadil do ní svou matku. Ta to uslyšela a přijala to na sebe. A učili jsme se: Rozneslo-li se o ní ve městě, že je zasnoubena, je zasnoubena.
„Velekněz, jemuž zemřel bratr, dává chalicu a nebere levirátem.“ To podporuje toho, kdo říká: Chalica je osvobození. Avšak podle toho, kdo říká: Chalica je nabytí – řekne se mu: Přestup slova Tóry?
Originál: Jerusalem Talmud Yevamot 6:4 na Sefarii, verze „The Jerusalem Talmud, edition by Heinrich W. Guggenheimer. Berlin, De Gruyter, 1999-2015“ (edice Heinricha W. Guggenheimera (De Gruyter)), licence CC BY. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.