GEMARA: „Plod, švagr, zasnoubení“ atd. Řekl
rabi Šimon: Zde je právo postiženo. Je-li to skutečnost pro diskvalifikaci, ať je to skutečnost pro dávání jíst; a není-li to skutečnost pro diskvalifikaci, ať to není skutečnost pro dávání jíst. Dobře řekl
rabi Šimon. A jaký je důvod rabanan? „Ti budou jíst“ – ti budou jíst a ti dají jíst: kdo je způsobilý jíst, dává jíst, a kdo není způsobilý jíst, nedává jíst. Namítli: Hle, mamzer není způsobilý jíst, a přece dává jíst. Je tu rozdíl, neboť je psáno: „narozený v domě“
(Lv 22,11). Pak tedy narozený dává jíst a nenarozený nedává jíst. Je tu rozdíl, neboť je psáno: „a vrátí se do domu svého otce“
(Lv 22,13) – kromě té, která čeká na švagra; „jako v mládí“ (tamtéž) – kromě těhotné. Řekl
rabi Josi: To znamená, že těhotenství učinili skutečností pro diskvalifikaci, ale neučinili je skutečností pro dávání jíst. Slova rabanan si odporují. Neboť Zeira řekl: Tam se učí: Zasnoubená, ta, která čeká na švagra, a těhotná platí jistinu, ale neplatí pětinu. O čem mluvíme? Je-li to dcera kohena provdaná za Izraelitu, i když mu porodila syny, není pozdvihované dávce cizí. Mluvíme tedy o dceři Izraele provdané za kohena. Říkáš-li, že plod učinili skutečností pro diskvalifikaci, a neučinili jej skutečností pro dávání jíst, proč platí jistinu a neplatí pětinu? Ať zaplatí jistinu i pětinu!
הלכה: הָעוּבָּר וְהַיָּבָם וְהָאֵירוּסִין כול׳. אָמַר רִבִּי שִׁמְעוֹן. בְּזוֹ מִידַּת הַדִּין לוֹקָה. שֶׁאִם מַעֲשֶׂה הוּא לִפְסוֹל יְהֵא מַעֲשֶׂה לְהַאֲכִיל. וְאִם אֵינוֹ מַעֲשֶׂה לִפְסוֹל. לֹא יְהֵא מַעֲשֶׂה לְהַאֲכִיל. יְאוּת אָמַר רִבִּי שִׁמְעוֹן. וּמַה טַעֲמוֹן דְּרַבָּנִין. הֵם יֹאכְלוּ וְהֵם יַאֲכִילוּ. הָרָאוּי לוֹכַל מַאֲכִיל. וְשֶׁאֵינוֹ רָאוּי לוֹכַל אֵינוֹ מַאֲכִיל. הָתִיבוּן. הֲרֵי מַמְזֵר הְרֵי אֵינוֹ רָאוּי לֶאֱכוֹל וּמַאֲכִיל. שַׁנְיָיא הִיא. דִּכְתִיב יְלִיד בַּיִת. מֵעַתָּה הַיָּלוּד מַאֲכִיל וְשֶׁאֵינוֹ יָלוּד אֵינוֹ מַאֲכִיל. שַׁנְיָיא הִיא. דִּכְתִיב וְשָׁבָה אֶל בֵּית אָבִיהָ. פְּרָט לְשׁוֹמֶרֶת יָבָם. בִּנְעוּרֶיהָ פְּרָט לִמְעוּבֶּרֶת. אָמַר רִבִּי יוֹסֵה. הָדָא אָמְרָה. הַעִיבּוּר עָשׂוּ אוֹתוֹ כְמַמָּשׁ לִפְסוֹל וְלֹא עָשׂוּ אוֹתוֹ כְמַמָּשׁ לְהַאֲכִיל. מִילֵּיהוֹן דְּרַבָּנִן פְּלִיגִין. דָּמַר זְעִירָא. תַּנֵּי תַמָּן. אֲרוּסָה וְשׁוֹמֶרֶת יָבָם וּמְעוּבֶּרֶת מְשַׁלְּמוֹת אֶת הַקֶּרֶן וְאִינָן מְשַׁלְּמוֹת אֶת הַחוֹמֶשּׁ. מַה אֲנָן קַיָימִין. אִם בְּבַת כֹּהֵן שֶׁנִּישֵּׂאת לְיִשְׂרָאֵל אֲפִילוּ יוֹלֶדֶת הִימֶּינּוּ בָנִים אֵינָהּ זָרָה לוֹ. אֶלָּא כֵן אֲנָן קַיָימִין בְּבַת יִשְׂרָאֵל שֶׁנִּישֵּׂאת לְכֹהֵן. אִם אוֹמֵר אַתְּ. הָעוּבָּר עָשׂוּ אוֹתוֹ כְמַמָּשׁ לִפְסוֹל וְלֹא עָשׂוּ אוֹתוֹ כְמַמָּשׁ לְהַאֲכִיל. לָמָּה מְשַׁלְּמוֹת אֶת הַקֶּרֶן וְאִינָן מְשַׁלְּמוֹת אֶת הַחוֹמֶשׁ. וִישַׁלְּמוּ קֶרֶן וְחוֹמֶשׁ.