MIŠNA: Fíkovník, který stojí ve dvoře: jí po jednom a spojí-li, podléhá. Rabi Šimon říká: Jeden v pravici, jeden v levici a jeden v ústech. Vylezl-li na jeho vrchol, naplní si klín a jí. Réva zasazená ve dvoře: vezme celý hrozen; a tak i u granátového jablka a u vodního melounu, slova rabiho Tarfona. Rabi Akiva říká: Ozobává hrozen, vylupuje granátové jablko a ukrajuje vodní meloun. Koriandr zasetý ve dvoře: ulamuje list po listu a jí; a spojí-li, podléhá. Saturejka, yzop a kurnit ve dvoře: pokud jsou střeženy, podléhají. Fíkovník, který stojí ve dvoře a sklání se do zahrady: jí obvyklým způsobem a je osvobozen. Stojí-li v zahradě a sklání se do dvora: jí po jednom a spojí-li, podléhá. Stojí-li v zemi Izraele a sklání se do ciziny, nebo stojí v cizině a sklání se do země Izraele: vše se řídí kořenem. U domů v opevněných městech se vše řídí kořenem. V útočištných městech se vše řídí korunou. A v Jeruzalémě se vše řídí korunou.
GEMARA: Bylo učeno: Dává se mu čas, aby ji rozlomil poprvé, podruhé a potřetí. Rabi Jona řekl jménem rabiho Zeiry: Neboť natrhal-li druhou v době první, staly se obě tevel.
Rabi Lazar be-rabi Šimon říká: Tři v pravici, tři v levici a tři v ústech. Rabi Lazar be-rabi Šimon, protože býval velkým jedlíkem, měřil podle sebe. Rabi Lazar be-rabi Šimon šel k rabimu Šimonovi be-rabi Josimu bar Lakonijovi, svému tchánovi. Nalil mu a on vypil, nalil mu a on vypil. Řekl mu: Neslyšel jsi od svého otce, na kolik doušků má člověk vypít pohár? Řekl mu: Neředěné na jeden, se studenou vodou na dva, s teplou na tři. A mudrci neměřili ani podle tvého vína, které je dobré, ani podle tvého poháru, který je malý, ani podle mého břicha, které je široké.
A rabi Jehošua ben Korcha mu říkával: Ocet, syn vína. Řekl mu: Proč mi tak říkáš? Řekl mu: Protože jsi utekl a odešel sis do Laodikeje. Řekl mu: Nesekal jsem snad trní? Řekl mu: Neměl jsi odejít na konec světa a nechat majitele zahrady, aby si trní vysekal sám?
Skutálela se sama: jak je to s jejím vrácením? Jak říkáš tam: Vrátí je na jejich místo a jí, tak i zde? Tam je vrací na místo osvobození, zde je však vrací na místo povinnosti. Čemu se to podobá? Stál-li na vrcholu fíkovníku, jak s ním naložíš: jako s tím, kdo stojí ve městě, nebo jako s tím, kdo stojí na poli? Přijde to podle tohoto: Stál-li ve městě a řekl: Vím, že dělníci zapomenou snop na tom a tom místě, a zapomněli ho, není to šichcha. Stál-li na poli a řekl: Vím, že dělníci zapomenou snop na tom a tom místě, a zapomněli ho, je to šichcha, neboť je psáno: „na poli a zapomněl bys“ (Dt 24,19) – a ne ve městě a zapomněl bys.
Bylo učeno jménem rabiho Nechemji: Dvůr, který se okopává, je jako zahrada; jí se v něm příležitostně. Rabi Simlaj řekl: Halacha je podle rabiho Nechemji. Bylo učeno: Osel-li jeho většinu, podléhá. Osázel-li jeho většinu, je osvobozen. Rav Chisda řekl: A to, když ho osázel pro okrasu dvora. Toto se učí z onoho a ono se učí z tohoto. Toto se učí z onoho: Osel-li jeho většinu, podléhá, a to, když se okopává. A ono se učí z tohoto: Když se okopává, je to platné, a to, když okopal jeho většinu.
To, co se říká, že jí obvyklým způsobem a je osvobozen, je o tom, kdo stojí v zahradě. A to, co se říká, že jí po jednom a je osvobozen, a spojí-li, podléhá, je o tom, kdo stojí ve dvoře.
Rabi Jirmeja se otázal před rabim Zeirou: Lze-li ji sejmout hákem? Příklad: Rabi Zeira, rabi Aba bar Kahana a rabi Levi seděli a rabi Zeira se posmíval těm z Agady a nazýval je knihami čárů. Řekl mu rabi Ba bar Kahana: Proč se jim posmíváš? Zeptej se a oni ti odpovědí. Řekl mu: Co je to, co je psáno: „Neboť hněv člověka tě bude chválit, zbytkem hněvů se opášeš“ (Ž 76,11)? Řekl mu: „Neboť hněv člověka tě bude chválit“ v tomto světě, „zbytkem hněvů se opášeš“ v budoucím světě. Řekl mu: Nebo řekněme: „Neboť hněv člověka tě bude chválit“ v budoucím světě, „zbytkem hněvů se opášeš“ v tomto světě. Rabi Levi řekl: Když vzbudíš svůj hněv proti ničemům, spravedliví vidí, co jim činíš, a chválí tvé jméno. Rabi Zeira řekl: Ona se obrací a převrací a nic z toho neslyšíme. Jirmejo, můj synu, jdi do Týru a nabrus si svůj hák – to je lepší než nic.
Tam jsme se učili: Vše, co je uvnitř hradby, je jako domy opevněných měst, kromě polí. Rabi Meir říká: I pole. Jaký je důvod rabínů? „A dům připadne“ (Lv 25,30). Mám tu jen dům. Odkud víme, že to zahrnuje lisovny, cisterny, příkopy, jeskyně, lázně, holubníky a věže? Mohl bych zahrnout i pole? Písmo říká: „dům“. Jako se dům vyznačuje tím, že je obydlím, jsou vyloučena pole, která obydlím nejsou. Jaký je důvod rabiho Meira? „A dům připadne“. Mám tu jen dům. Odkud víme, že to zahrnuje lisovny, cisterny, příkopy, jeskyně, lázně, holubníky, věže a pole? Písmo říká: „který je ve městě“ (Lv 25,30).
„Které má hradbu“ (Lv 25,30) – to vylučuje dům postavený ve hradbě, slova rabiho Jehudy. Rabi Šimon říká: Vnější zeď je hradbou. Rabi Jehuda vykládá: „které má [lo] hradbu“. Rabi Šimon vykládá: „které nemá [lo] hradbu“.
Mišna je podle Bejt Šamaj, neboť Bejt Šamaj říká: Vše je jako uvnitř. Bylo učeno: Obrátil-li korunu dovnitř, je celý jako uvnitř. A jsou mezi nimi dávní tanaité, kteří jsou podle Bejt Šamaj.
Originál: Jerusalem Talmud Maasrot 3:4 na Sefarii, verze „The Jerusalem Talmud, edition by Heinrich W. Guggenheimer. Berlin, De Gruyter, 1999-2015“ (edice Heinricha W. Guggenheimera (De Gruyter)), licence CC BY. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.