GEMARA: Čí je tato Mišna?
Rabi Nechemja osvobozuje a mudrci činí vinným, neboť pro tu věc je opora. Rabíni říkají: Dva odhady převažují nad jedním odhadem.
Rabi Nechemja říká: Prostřední odhad převažuje nad oběma. Co je důvod
rabiho Nechemji? „Vstane-li a bude chodit venku o své holi, bude ten, kdo ho udeřil, bez viny“
(Ex 21,19). Cožpak by ti přišlo na mysl, že by tento chodil po ulici a onen by byl kvůli němu popraven? Nýbrž i když zemřel podle prvního odhadu, je osvobozen. Co je důvod rabínů? „a nezemře, ale padne na lůžko“
(Ex 21,18). Cožpak nevíme, že nezemře-li, padne na lůžko? Nýbrž když ho odhadli na smrt. Když ho odhadli na smrt, o tom je psáno: „Vstane-li a bude chodit venku o své holi“
(Ex 21,19) – tedy nevstane-li, je vinen. Nýbrž když ho neodhadli na smrt. Když ho neodhadli na smrt, o tom je psáno: „jen za jeho nečinnost zaplatí“
(Ex 21,19).
Rabi Ila ve jménu
rabiho Šimona ben Lakiše: Je to novinka Písma, že zaplatí.
Rabi Abahu ve jménu
rabiho Josiho ben Chaniny: Byl to chybný odhad. Jaký je mezi nimi rozdíl? Ulevilo se mu oproti tomu, jak byl. Podle toho, kdo říká: Je to novinka Písma, že zaplatí: zaplatil-li, zaplatil; nezaplatil-li, Písmo
[říká], že zaplatí. Baraita podporuje tohoto a baraita podporuje onoho. Baraita podporuje
rabiho Josiho ben Chaninu: Odhadli ho na smrt a přežil. Od kdy mu platí? Od chvíle, kdy se mu uleví. Podle toho, kdo říká: Byl to chybný odhad: nezaplatil-li, neříká se mu, aby zaplatil; zaplatil-li, může si to vzít zpět? Podporuje
rabiho Šimona ben Lakiše: Odhadli ho na život a zemřel. Od kdy mu platí? Od chvíle, kdy se mu přitíží. Řekl
rabi Josi: Nemá tu být: Od chvíle, kdy se mu přitíží, ale: Od chvíle, kdy se mu uleví.
הלכה: מָנֵי מַתְנִיתָה. רִבִּי נְחֶמְיָה פּוֹטֵר וַחֲכָמִים מְחַיְיבִין שֶׁרַגְלַיִים לַדָּבָר. רַבָּנִין אָמְרִין. שְׁנֵי עוֹמָדִין רָבִים עַל עוֹמֶד אֶחָד. רִבִּי נְחֶמְיָה אוֹמֵר. עוֹמֶד הָאֶמְצָעִי רָבָה עַל שְׁנֵיהֶם. מַה טַעֲמָא דְּרִבִּי נְחֶמְיָה. אִם יָקוּם וְהִתְהַלֵּך בַּחוּץ עַל מִשְׁעַנְתּוֹ וְנִקָּה הַמַּכֶּה. וְכִי עָלַת עַל דַּעְתָּךְ שֶׁיְּהֵא זֶה מְהַלֵּךְ בַּשּׁוּק וַהֲלָהּ נֶהֱרַג עַל יָדָיו. אֶלָּא אֲפִילוּ מֵת מַחְמַת עֲמָדָה רִאשׁוֹנָה פָּטוּר. מַה טַעֲמוֹן דְּרַבָּנִין. וְלֹא יָמוּת וְנָפַל לַמִּשְׁכָּב. וְכִי אֵין אָנוּ יוֹדְעִין שֶׁאִם אֵינוֹ מֵת שֶׁהוּא נוֹפֵל לַמִּשְׁכָּב. אֶלָּא בְּשֶׁאֲמָדוּהוּ לְמִיתָה. אִם בְּשֶׁאֲמָדוּהוּ לְמִיתָה הָדָא הִיא דִּכְתִיב אִם יָקוּם וְהִתְהַלֵּך בַּחוּץ עַל מִשְׁעַנְתּוֹ. הָא אִם לֹא קָם חַיָיב. אֶלָּא בְּשֶׁלֹּא אֲמָדוּהוּ לְמִיתָה. אִם בְּשֶׁלֹּא אֲמָדוּהוּ לְמִיתָה הָדָא הִיא דִּכְתִיב רַק שִׁבְתּוֹ יִתֵּן. רִבִּי אִילָא בְשֵׁם רִבִּי שִׁמְעוֹן בֶּן לָקִישׁ. חִידּוּשׁ מִקְרָא הוּא שֶׁיִּתֵּן. רִבִּי אַבָּהוּ בְשֵׁם רִבִּי יוֹסֵי בֶּן חֲנִינָה. עֹמֶד שֶׁלְּטָעוּת הָיָה. מַה נְפַק מִבֵּינֵיהוֹן. הֵקַל מִמַּה שֶׁהָיָה. מָאן דְּאָמַר. חִידּוּשׁ מִקְרָא הוּא שֶׁיִּתֵּן. אִם נָתַן נָתַן. לֹא נָתַן מִקְרָא שֶׁיִּתֵּן. מַתְנִיתָא מְסַייעָא לְדֵין וּמַתְנִיתָא מְסַייעָא לְדֵין. מַתְנִיתָא מְסַייעָא לְרִבִּי יוֹסֵי בֶּן חֲנִינָה. עֲמָדוּהוּ לְמִיתָה וְחָיָה. מֵאֵימָתַי נוֹתְנִין לוֹ. מִשָּׁעָה שֶׁיָּקֵל. מָאן דְּאָמַר. עוֹמֶד שֶׁלְּטָעוּת הוּא. לֹא נָתַן אֵין אוֹמְרִין לוֹ שֶׁיִּתֵּן. נָתַן מָהוּ שֶׁיִּטּוֹל. מְסַיְיעָא לֵיהּ לְרִבִּי שִׁמְעוֹן בֶּן לָקִישׁ. אֲמָדוּהוּ לְחַיִים וָמֵת. מֵאֵימָתַי נוֹתְנִין לוֹ. מִשָּׁעָה שֶׁיַּכְבִּיד. אָמַר רִבִּי יוֹסֵי. לֵית כָּאן מִשָּׁעָה שֶׁיַּכְבִּיד אֶלָּא מִשָּׁעָה שֶׁיָּקֵל.