MIŠNA: Kdo se slibem zřekne vařeného, smí jíst pečené a spařené. Řekl-li: „Konam, že neokusím pokrmu (tavšil)“, je mu zakázáno řídké jídlo z hrnce, ale husté je mu dovoleno. Dovoleno mu je i vejce trometan a tykev zapečená v horkém popelu.
GEMARA: Kdo se slibem zřekne vařeného atd. Mišna říká, že i spařené se nazývá vařeným, neboť jsme se učili: „Vařil-li pokojnou oběť nebo ji spařoval.“ A Písmo říká, že i pečené se nazývá vařeným: „Uvařili pesach [na ohni]“ atd. (2Pa 35,13). Řekneš-li snad, že to nebylo podle předpisu, rabi Jona z Bosry řekl: [Vždyť stojí psáno] „podle předpisu“ (tamtéž). Mišna říká, že spařené se nazývá vařeným, a Písmo říká, že pečené se nazývá vařeným – a přece jsme se učili: Kdo se slibem zřekne vařeného, smí jíst pečené a spařené! Rabi Jochanan řekl: U slibů se řídili řečí lidí. Rabi Jošija řekl: U slibů se řídili řečí Tóry. Jaký je mezi nimi rozdíl? „Konam, že neokusím vína o Svátku.“ Podle rabiho Jochanana je mu to zakázáno i poslední sváteční den; podle rabiho Jošiji je mu to dovoleno. I rabi Jošija však připouští, že je to zakázáno, neboť rabi Jošija to řekl jen k přísnosti.
Rabi Chija bar Ba řekl: Rabi Jochanan snědl chalitu a řekl: „Dnes jsem neokusil pokrm.“ Ale vždyť jsme se učili: Kdo se slibem zřekne pokrmu, smí vodu a sůl! Vysvětli to podle rabiho Jošiji, který řekl: U slibů se řídili řečí Tóry. A odkud víme, že všechny věci se nazývají pokrmem? Rabi Acha bar Ula řekl: „A deset oslic nesoucích obilí, chléb a pokrm“ (Gn 45,23). Proč Písmo říká „a pokrm“? Odtud plyne, že všechny věci se nazývají pokrmem.
Kdo se slibem zřekne vařeného, smí jíst uzené? Smí jíst smažené? Smí jíst pokrm uvařený v horkých vodách Tiberiady? Mudrci z Cesareje se ptali: Vztahuje se na uzené zákaz pokrmů vařených pohany? Vztahuje se na ně [zákaz] vaření o Šabatu? Vztahuje se na ně [zákaz] masa v mléce? Činí [plodiny] tevelem, takže podléhají desátkům? Smí ten, kdo se slibem zřekne uzeného, jíst vařený pokrm? Rabi Ba, Rav Jehuda jménem školy Rava Asiho: Na chavicu se nevztahuje zákaz pokrmů vařených pohany a lze jí splnit povinnost eruvu pokrmů. Rabi Josi berabi Bun jménem Rava Huny: Na každý pokrm, který se jí syrový tak, jak je, se nevztahuje zákaz pokrmů vařených pohany a lze jím splnit povinnost eruvu pokrmů.
Kdo se slibem zřekne vařeného, smí jíst husté? Vyvoďme to z tohoto: „Je mu zakázáno měkké jídlo z hrnce, ale husté je mu dovoleno.“ Jestliže [slib o] pokrmu, který zakazuje i pečené a spařené, dovoluje husté, tím spíše [slib o] vařeném, který pečené a spařené dovoluje, dovoluje husté. Ale platí snad u slibů závěr z menšího na větší? Spíše je tomu takto: [Slib o] pokrmu, který zakazuje pečené a spařené, zakazuje i husté vařené; [slib o] vařeném, který [by] zakazoval pečené a spařené, dovoluje husté.
Učí se: Zakázány jsou mu měkké hitrijot, neboť lékař tak mívá jíst svůj chléb s nimi. Rav Chisda řekl: Zakázáno je mu rozmíchané vejce, neboť nemocný tak mívá jíst svůj chléb s ním.
A dovoleno mu je vejce trometa – [to znamená] rofiton [určené ke srkání]. A tykev remuca – rabi Chanina řekl: To je druh hořké tykve, kterou osladí v horkém popelu (rimca).
Originál: Jerusalem Talmud Nedarim 6:1 na Sefarii, verze „The Jerusalem Talmud, edition by Heinrich W. Guggenheimer. Berlin, De Gruyter, 1999-2015“ (edice Heinricha W. Guggenheimera (De Gruyter)), licence CC BY. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.