MIŠNA: Všichni, kdo přísahají podle Tóry, přísahají a neplatí. A tito přísahají a berou: námezdní dělník, oloupený, zraněný, ten, jehož protivník je podezřelý ohledně přísahy, a kupec na základě svého zápisníku. Jak je to s námezdním dělníkem? Řekl mu: Dej mi mou mzdu, kterou mám u tebe. On říká: Dal jsem. A druhý říká: Nedostal jsem. Přísahá a bere. Rabi Jehuda říká: Jen když je tu částečné doznání. Jak to? Řekl mu: Dej mi mou mzdu padesát denárů, které mám u tebe. A on říká: Dostal jsi z nich zlatý denár.
GEMARA: Všichni, kdo přísahají podle Tóry, atd. Z toho, že je řečeno: „Přísaha Hospodinova bude mezi nimi oběma“ (Ex 22,10), copak nevíme, že jestliže nepřisáhne, zaplatí? Co učí „a jeho majitel to přijme a nezaplatí“ (Ex 22,10)? Nýbrž jakmile majitelé přijali přísahu, je osvobozen od placení. Rabi Chagaj se ptal před rabim Josim: Proč právě podle rabiho Meira? I podle rabínů. Neřekl snad rabi Asi ve jménu rabiho Jochanana, že slova rabiho Meira jsou: Z významu „ne“ slyšíš „ano“? „A jeho majitel to přijme a nezaplatí“ – tedy jestliže nepřisáhne, zaplatí. Rabi Chija učil: Bezplatný strážce a placený strážce si mohou smluvně stanovit, že budou jako vypůjčitel. Řekl rabi Chanina: Všichni souhlasí, že v jazyce Tóry z významu „ne“ slyšíš „ano“. V čem se rozcházejí? V jazyce lidí.
Řekl rabi Avin: Protože má hospodář mnoho záležitostí, ustanovili u námezdního dělníka, aby přísahal a bral. [Řekl rabi Josi, syn rabiho Buna: Tam ustanovili u námezdního dělníka, aby přísahal a bral.] A obdobně ustanovili u hospodáře, že když uplynula jeho lhůta, nepřísahá a nebere. Rabi Chija učil: Jsou-li svědkové, že ho žaloval v jeho čase, i po roce přísahá a bere. Řekl rabi Josi: Má jen ten den. Rabi Jona řekl: Rabi Josi, syn rabiho Chaniny, a Reš Lakiš se rozešli. Jeden řekl: Žaloval ho ve dne – má jen ten den; v noci – má jen tu noc. A druhý řekl: Když ho žaloval a řekl: Dal jsem. Ale řekl-li mu: Dám, předpokládá se, že dal. A nevíme, kdo řekl to a kdo řekl ono. Z toho, co řekl rabi Chama bar Ukva ve jménu Reš Lakiše: Žaloval ho ve dne – má jen ten den; v noci – má jen tu noc, vyplývá, že rabi Josi, syn rabiho Chaniny, je ten, kdo řekl: Když ho žaloval a řekl: Dal jsem. Ale řekl-li mu: Dám, předpokládá se, že dal. Řekl rabi Mana: Někdy ho žaloval po lhůtě a je to pokládáno za lhůtu. Jak to vypadá? Žaloval ho a řekl mu: Neřekl jsem ti, že jsem dal v ten den? Ten den se stává jakoby včerejškem. Dává mu jednu míru.
Dal mu mzdu předem – v tom případě přísahá a bere. Byla u něj zástava – v tom případě bere bez přísahy. Byl to otrok – a předává soud přísahu otrokovi? Byl podezřelý – a předává soud přísahu podezřelému? Byli oba podezřelí – je to spor rabiho Meira a rabiho Josiho. Byli oba podezřelí, přísaha se vrací na své místo, slova rabiho Josiho. Rabi Meir říká: Ať se rozdělí.
Je to zřejmé: zemřel hospodář – námezdní dělník přísahá jeho dědicům. A i když zemřel námezdní dělník, jeho dědicové přísahají dědicům hospodáře. Ustanovili to snad jinak než u námezdního dělníka? Copak u jeho dědiců? Řekl rabi Elazar: Když ho žaloval před svědky. [Ale žaloval-li ho bez svědků,] může mu říci: Dal jsem ti tvou mzdu. Řekl rabi Jochanan: V peněžních věcech se neříká „protože“: protože mu může říci: Nenajal jsem tě, může mu říci: Najal jsem tě a dal jsem ti tvou mzdu. Baraita odporuje rabimu Elazarovi: Co platí? Když tento říká: Dal jsem; a ten říká: Nedostal jsem. Dal jsem ti tvou mzdu; a on říká: Nedostal jsem. Najal jsi mě; a on říká: Nenajal jsem tě. Kdo chce od druhého získat, na tom je důkaz. A je to obtížné pro rabiho Elazara. Jestliže říká: Před svědky jsi mě najal; a druhý říká: Nenajal jsem tě.
Rabi Ba z Kartága se ptal: Jeden den jsi se mnou pracoval a dal jsem ti. A druhý říká: Dva dny jsem s tebou pracoval a nic jsi mi nedal. Je zřejmé, že první den bere bez přísahy. Druhý je sporem rabiho Jochanana a rabiho Elazara. Jeden sela jsem ti stanovil a dal jsem ti ho. A druhý říká: Dva selaim jsi mi stanovil a nic jsi mi nedal. Je zřejmé, že první sela bere bez přísahy. Druhý je sporem rabiho Jochanana a rabiho Elazara.
Rav Huna řekl: Přivedl-li svědky, když přísahal: stál u žlabu – přísaha ho už oloupila. Mišna odporuje Ravu Hunovi: Kde je můj vůl? Řekl mu: Ztratil se. – Zapřísahám tě. A on řekl: Amen. A svědkové dosvědčují, že ho snědl. Platí jistinu. Doznal-li se sám, platí jistinu, pětinu a oběť za vinu. Mišna je tam, kde ho snědl a potom mu přísahal. Z toho, co řekl Rav Huna: když mu přísahal a potom ho snědl.
Obrací se postup rabiho Jehudy. Tam řekl: I když neví. A zde řekl: Jen když ví. Tam proto, že to není podobné přísaze Tóry; ani o přísaze Tóry nevěděl. Zde však proto, že jsou podobné přísaze Tóry.
Přivaluje se přísaha Tóry na přísahu Tóry? Slyšme to z tohoto: Přivaluje se přísaha Tóry na přísahu Tóry, přísaha ustanovení na přísahu ustanovení, přísaha Tóry na přísahu ustanovení, přísaha ustanovení na přísahu Tóry. Tam tento přísahá a neplatí. Zde však tento přísahá a bere, a tento přísahá a neplatí.
Originál: Jerusalem Talmud Shevuot 7:1 na Sefarii, verze „The Jerusalem Talmud, edition by Heinrich W. Guggenheimer. Berlin, De Gruyter, 1999-2015“ (edice Heinricha W. Guggenheimera (De Gruyter)), licence CC BY. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.