MIŠNA: Neodvádí se z čistého za nečisté, a pokud odvedli, jejich dávka je dávkou. Vskutku řekli: Koláč lisovaných fíků, jehož část se stala nečistou, odvádí se z čisté jeho části za nečistou jeho část; a stejně tak ze svazku zeleniny a stejně tak z hromady. Byly-li dva koláče, dva svazky, dvě hromady, jedna čistá a druhá nečistá, nemá se odvádět z jedné za druhou. Rabi Eliezer říká: Odvádí se z čistého za nečisté. Neodvádí se z nečistého za čisté, a pokud odvedl neúmyslně, jeho dávka je dávkou; úmyslně, neučinil nic. A stejně tak levita, který měl desátek, který byl tevel, a oddělil z něj za něj, a pokračoval: neúmyslně, co učinil, je učiněno; úmyslně, neučinil nic. Rabi Jehuda říká: Věděl-li o tom od počátku, i když to bylo neúmyslné, neučinil nic. Kdo ponoří nádoby v Šabat: neúmyslně, ať je používá; úmyslně, ať je nepoužívá. Kdo desátkuje nebo vaří v Šabat: neúmyslně, ať se jí; úmyslně, ať se nejí. Kdo sází v Šabat: neúmyslně, ať to ponechá; úmyslně, ať to vytrhne. A v sedmém roce, ať neúmyslně či úmyslně, ať to vytrhne.
GEMARA: „Neodvádí se z čistého“ atd. Rabi Jochanan jménem rabiho Janaje: „A vaše pozdvihovaná dávka vám bude započtena jako obilí z humna a jako plnost z lisu“ (Nu 18,27). Je u humna a lisu možné, aby jejich část byla nečistá a část čistá? A i když je to zde možné, učí se možné z nemožného. Pak by jeho dávka neměla být dávkou? Je psáno „z něho“ (Nu 18,26).
Všechny věci se učí z jiných i jiné učí, jen desátková dávka učí a sama se neučí. Desátková dávka učí o velké dávce, že se nesmí odebírat z čistého za nečisté, a sama se odebírá z čistého za nečisté. Odkud to víme? Rabi Josi jménem Chizkiji, rabi Jona jménem rabiho Janaje: „A dáte z něho Hospodinovu pozdvihovanou dávku Aharonovi, kohenovi“ (Nu 18,28). Učiň, aby byly dány Aharonovi, kohenovi, v jeho kněžství. Kahana řekl: „Ze všeho jeho nejlepšího, jeho posvěcenou část z něho“ (Nu 18,29) – odeber z toho, co je v něm posvěceno. Desátková dávka učí o velké dávce, že se odebírá z toho, co je po ruce, a sama se odebírá ne z toho, co je po ruce. Odkud víme, že se desátková dávka odebírá ne z toho, co je po ruce? „Ze všech vašich desátků“ (Nu 18,28) – stejně v Judsku i v Galileji. Desátková dávka učí o velké dávce, že se odebírá jen z hotového, a i ona se odebírá z hotového.
Desátková dávka se odebírá z čistého za čisté a z nečistého za nečisté, z čistého za nečisté, ale neodebírá se z nečistého za čisté. Rabi Nechemja říká: Jako se neodebírá z nečistého za čisté, tak se neodebírá ani z nečistého za nečisté. A rabi Nechemja souhlasí ohledně demaje. To platí, když měl z téhož druhu. Neměl-li z téhož druhu, vyslechněme to z tohoto: Rabi Chanina z Anatu vystoupil s rabim Zeirou do Chamat Gader. Koupil mu pečivo a chtěl je upravit z jednoho dne na druhý. Řekl mu: Nemusíme brát ohled na názor jednotlivce. Můžeš snad říci, že to bylo, když měl z téhož druhu?
A koláč lisovaných fíků, jehož část se stala nečistou – jakmile se stala nečistou jeho část, není snad nečistý celý? Mišna mluví o tom, co je spojeno ovocnou šťávou. A neskončí to tak, že se rozdělí a udělá se z něj dvoje? Vylož to tak, že ho pojmenoval, když byl spojený.
A stejně tak svazek zeleniny. Naše mišna mluví o tom, že se stal nečistým, když byl ještě svazkem; avšak stal-li se nečistým jako jednotlivé stonky a pak je svázal, to neplatí. A neskončí to tak, že se rozdělí a stanou se z něj dva? Vylož to tak, že ho pojmenoval, když byl spojený. Stal-li se svazek nečistým, rozvázal ho a znovu svázal, jak to je?
Mělo se učit o koláči a neučit o svazku, a učit o svazku a neučit o hromadě! Kdybychom se učili o koláči a neučili o svazku, řekli bychom: Koláč, který je celý jedním tělem, se odvádí; svazek, který není celý jedním tělem, se neodvádí. Proto bylo třeba učit o svazku. A kdybychom se učili o svazku a neučili o hromadě, řekli bychom: Svazek, který je celý jedním uchopením, se odvádí; hromada, která není celá jedním uchopením, se neodvádí. Proto bylo třeba učit o koláči, o svazku i o hromadě.
Když už jsme se učili: Byly-li dva koláče, dva svazky a dvě hromady, k čemu je třeba to, co řekl rabi Jochanan jménem rabiho Janaje: „A vaše pozdvihovaná dávka vám bude započtena jako obilí“ atd.? Rabi Chija bar Ada řekl: Mišna mluví o hromadě okurek a tykví.
Byly-li dva koláče, jeden s nečistou částí a druhý s čistou částí, smí se odvádět z jednoho za druhý? Ať to vyplyne z tohoto: Měl před sebou dvě hromady; z jedné oddělil část dávek a desátků a z druhé oddělil část dávek a desátků. Smí se odvádět z jedné za druhou? Žáci rabiho Chiji Raby se zeptali rabiho Chiji Raby, a řekl jim: „Hlupák skládá ruce a jí své maso“ (Kaz 4,5). Rabi Lazar jménem rabiho Chiji Raby: Neodvádí se a nedesátkuje se z jedné za druhou.
Přinesl-li mnoho druhů v koši, zelí nahoře, zelí dole a něco jiného uprostřed, neodvádí se a nedesátkuje se z jednoho za druhé. To platí, když tam není volný prostor; je-li tam však volný prostor, odvádí se a desátkuje se z jednoho za druhé. Celý prostor lisů je jedno, celý prostor humen je jedno. Učí se: Rabi Jehuda řekl: Jen tehdy, když zabírá [hromada] prostředek humna. To zatím o pšenici; a i o slámě, i o plevách?
Rabi Chagaj se ptal před rabim Josim: Bylo-li to nečisté uprostřed? Řekl mu: A to je přece „nakousnuté“. Kolegové se ptali před rabim Josim: Byl-li uprostřed ubrus? Řekl jim: A to je jako pět pytlů na humně, neboť se učí: Pět pytlů na humně – neodvádí se a nedesátkuje se z jednoho za druhý.
Rabi Ilaj učil jménem rabiho Eliezera: Odvádí se z čistého za nečisté v tekutém. Jak? Lisoval olivy v nečistotě a chce z nich odvést v čistotě: Přinese nálevku, jejíž ústí nemá velikost vejce, naplní ji vajíčky a položí ji na hrdlo sudu. Tak odvádí z toho, co je po ruce. Proč méně než velikost vejce? I velikost vejce jsou snad jen drobky? Aby to neznečistilo mnoho oliv. Řekli mu: Tekutým se nazývá jen víno a olej. Jak je to míněno? Jeden trám na dvě jámy, dva trámy na jednu jámu. Dobře u jednoho trámu na dvě jámy. Ale dva trámy na jednu jámu: Nestaly se snad všechny nečisté tím, že se nečistou stala jejich část? Rabi La jménem rabiho Lazara: Vylož to tak, že měl v úmyslu udělat jednu várku a rozmyslel si to a udělal dvě várky. Rabi Josi, syn rabiho Buna, řekl: To platí, když se to stalo nečistým poté, co vyjmul [plody] a ohradil je, neboť tehdy už byly způsobilé k odvedení v čistotě. Stalo-li se to však nečistým předtím, než vyjmul a ohradil, to neplatí. Rabi Tavi, rabi Jošija, syn rabiho Janaje: Halacha je podle rabiho Eliezera. Rabi Jicchak bar Nachman jménem rabiho Hošaji: Halacha je podle rabiho Eliezera. Rabi Huna, rabi Chananja: Halacha není podle rabiho Eliezera. Rabi Josi, syn rabiho Buna, Rav Jehuda jménem Šmuela: Halacha není podle rabiho Eliezera. Přišel případ před rabiho Amiho a nerozhodl. Řekl: Dva proti dvěma. Řekli mu: Vždyť rabi Jicchak bar Nachman rozhodl! Přesto nerozhodl.
Tam jsme se učili: Kdo odvádí z jámy a řekne: Toto je dávka, pod podmínkou, že vyjde v pořádku – v pořádku před rozbitím, v pořádku před rozlitím, ale ne před nečistotou. Rabi Šimon říká: I před nečistotou. Rabi Josi ben Chanina řekl: Mišna mluví o nečistotě těch, kdo se ponořili téhož dne. Rabi Ila řekl: Protože ti, kdo se ponořili téhož dne, jsou běžní mezi lisy. Rabi Josi řekl: Ponořený téhož dne nečiní nic dotykem u tevelu.
Učí se: Rabi Judan řekl: Kdy to platí? U velké dávky, která se musí odvádět z toho, co je po ruce. Avšak u desátkové dávky jsou v pořádku i všechny ostatní věci. Odváděl-li velkou dávku a desátkovou dávku najednou, není to v pořádku. Jehuda, syn Rabiho, říká: Nepřišlo mu na mysl přestoupit slova Tóry a předběhnout velkou dávku desátkovou dávkou. Rabi Ba bar Mamal namítl: Vždyť jsme se učili: Neodvádí se z nečistého za čisté. Vezmi si případ, že odvedl, a řekni: Nepřišlo mu na mysl přestoupit slova Tóry! Rabi Ba bar Mamal řekl: Pokud to tak říkáš, odvádíš ho od lehčího a uvádíš k přísnějšímu. Tevel je vina se smrtí; nečistý, který snědl čisté, porušuje příkaz.
Učí se jménem rabiho Josiho: Pokud odvedl z nečistého za čisté, ať neúmyslně či úmyslně, co učinil, je učiněno. Rabi Pinchas se ptal před rabim Asim: To zatím když se domníval, že jsou čisté; ale věděl-li, že jsou nečisté, a domníval se, že je dovoleno odvádět z nečistého za čisté? Řekl mu: Správně; Rabi souhlasí s rabim Jehudou, ale podle rabiho Josiho je jedno i druhé totéž.
Mišna mluví o velkých nádobách, ale s malými nádobami to člověk obejde lstí a ponoří je. A rabi Hošaja učil: Člověk naplní nečistou nádobu ze studny, obejde to lstí a ponoří ji. A učí se: Spadlo-li mu vědro do studny, spadly-li mu nádoby do studny, obejde to lstí a ponoří je. Dva amoraové: Jeden řekl: O nádobách, které se staly nečistými otcem nečistoty; a druhý řekl: O nádobách, které se staly nečistými odvozenou nečistotou. Ten, kdo řekl o odvozené nečistotě, namítl tomu, kdo řekl o otci nečistoty: I ve všední den je přece třeba západu slunce! Řekl mu: Když je chce používat k profánnímu v čistotě.
Rabi Šmuel jménem rabiho Abahua: Neúmyslně ohledně zákazu a úmyslně ohledně zákazu. Rabi Josi řekl: Mišna to říká: Kdo desátkuje nebo vaří v Šabat: neúmyslně, ať se jí; úmyslně, ať se nejí – neúmyslně ohledně zákazu a úmyslně ohledně zákazu. Učí se: Co bylo uvařeno v Šabat: neúmyslně, ať se jí; úmyslně, ať se nejí, slova rabiho Meira. Rabi Jehuda říká: Neúmyslně, ať se jí po skončení Šabatu; úmyslně, ať se nejí nikdy. Rabi Jochanan Sandlář říká: Neúmyslně, ať se jí po skončení Šabatu, jiní, ale ne on; úmyslně, ani on, ani jiní. Šmuel je podle rabiho Jochanana Sandláře. Rav, když rozhodoval ve své skupině, rozhodoval podle rabiho Meira; na veřejnosti podle rabiho Jochanana Sandláře. Rabi Šimon bar Karsana řekl: Rozhodoval jim podle rabiho Jišmaela, syna rabiho Jochanana ben Beroky. Neboť rabi Jišmael, syn rabiho Jochanana ben Beroky, učil: Vše, za co je úmyslně trest vyhlazení a neúmyslně oběť za hřích, a co učinil v Šabat, ať neúmyslně či úmyslně, je zakázáno jemu i jiným a nesmí se jíst. A vše, za co není úmyslně trest vyhlazení a neúmyslně oběť za hřích, a co učinil v Šabat, neúmyslně, ať se jí po skončení Šabatu, jiní, ale ne on; úmyslně, ani on, ani jiní. Ptali se před rabim Jochananem: Co říkáš ty? Řekl jim: Já mám jen mišnu: Kdo desátkuje nebo vaří v Šabat: neúmyslně, ať se jí; úmyslně, ať se nejí. Rav Chisda to uslyšel a řekl: Šabaty jsou dovoleny? Neřekl snad Rav Huna jménem Rava, a rabi Chija tak také učil: Zpočátku říkali: Kdo zapomněl pokrm na svém ohništi v Šabat: neúmyslně, ať se jí; úmyslně, ať se nejí. Byli podezřelí, že je tam nechávají úmyslně a říkají: Zapomněli jsme. A zakázali jim to i u zapomenutého. A ty říkáš zde toto? Rabi Hila řekl: Byli podezřelí, že nechávají, ale nebyli podezřelí, že vaří. Potrestali toho, kdo nechává, ale nepotrestali toho, kdo vaří.
Znovu začali říkat: Pokrm, který se scvrkává a je mu to ku prospěchu, je zakázán; který se scvrkává a je mu to ke škodě, je dovolen. Který pokrm se scvrkává a je mu to ku prospěchu? Zelí, hrách a sekané maso. Rabi Tanchum bar Ilaj řekl: Také hlavy tuřínu a hlavy pórku považovali za pokrm, který se scvrkává a je mu to ku prospěchu. Co vejce? Rabi Josi jménem rabiho Jišmaela. Rabi Jirmeja, rabi Chanina jménem rabiho Jišmaela, syna rabiho Josiho: Můj otec přišel do jeho domu a našel tam vejce, zakázal teplé a dovolil je. Rabi Šmuel bar Natan jménem rabiho Chamy bar Chaniny: Já a můj otec jsme vystoupili do Chamat Gader a přinesli nám vejce malá jako lesní jablka a chutnala dobře jako pankrisin.
Učí se: Žena nesmí naplnit hrnec luštěninami a lupinami a dát je do pece v předvečer Šabatu za soumraku. A pokud je dala, jsou zakázány po skončení Šabatu, dokud neuplyne doba, za kterou by se uvařily. Rabi Acha řekl: Úmyslně, podle rabiho Meira. Rabi Josi říká: Neúmyslně, podle rabiho Jehudy. Rabi Mana řekl: Správně. Rabi Josi řekl: Kdo sází v Šabat neúmyslně, ať to ponechá; úmyslně, ať to vytrhne; v sedmém roce, ať neúmyslně či úmyslně, ať to vytrhne. Rabi Jehuda říká: Naopak: v sedmém roce neúmyslně, ať to ponechá; úmyslně, ať to vytrhne; v Šabat, ať neúmyslně či úmyslně, ať to vytrhne, protože z toho má užitek Šabatu. A zde, protože říkáš: Počkej po skončení Šabatu, dokud neuplyne doba, za kterou by se uvařily, je to, jako by ze Šabatu neměl žádný užitek. Jaký je důvod rabanů? Byli podezřelí ohledně sedmého roku a nebyli podezřelí ohledně Šabatů. Jiný výklad: Počítá se pro sedmý rok a nepočítá se pro Šabaty. Jak je to? Zasadil méně než třicet dní před sedmým rokem a nastal sedmý rok. Řekneš-li „podezření“, není tu podezření; řekneš-li „počítání“, je tu počítání. Zasadil méně než třicet dní před osmým rokem a nastal osmý rok. Řekneš-li „podezření“, je tu podezření. A jde to podle toho, kdo říká: Kvůli počítání; avšak podle toho, kdo říká: Kvůli podezření, potrestali neúmyslného kvůli úmyslnému.
Originál: Jerusalem Talmud Terumot 2:1 na Sefarii, verze „The Jerusalem Talmud, edition by Heinrich W. Guggenheimer. Berlin, De Gruyter, 1999-2015“ (edice Heinricha W. Guggenheimera (De Gruyter)), licence CC BY. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.