MIŠNA: Člověk smí zasvětit jako cherem [část] ze svého bravu a ze svého skotu, ze svých kenaanských otroků a otrokyň a ze svého pole dědičného vlastnictví. Zasvětil-li však všechno, není to cherem – slova rabiho Eliezera. Řekl rabi Elazar ben Azarja: Jestliže [již] pro Nejvyššího nesmí člověk zasvětit všechen svůj majetek, tím spíše má člověk svůj majetek šetřit.
מתני׳ מחרים אדם מצאנו ומבקרו ומעבדיו ומשפחותיו הכנענים ומשדה אחוזתו ואם החרים את כולם אינם מוחרמים דברי ר"א א"ר אלעזר בן עזריה מה אם לגבוה אין אדם רשאי להחרים כל נכסיו על אחת כמה וכמה שיהא אדם חס על נכסיו:
GEMARA: Odkud ty věci [víme]? Neboť učili rabíni: „Ze všeho, co mu patří“ (Lv 27,28) – ale ne všechno, co mu patří; „z lidí“ – ale ne všechny lidi; „z dobytka“ – ale ne všechen dobytek; „z pole jeho dědičného vlastnictví“ – ale ne všechna pole dědičného vlastnictví.
גמ׳ מנא הני מילי דתנו רבנן (ויקרא כז, כח) מכל אשר לו ולא כל אשר לו מאדם ולא כל אדם מבהמה ולא כל בהמה משדה אחוזה ולא כל שדה אחוזה
Mohl bych si myslet, že [všechno] zasvětit nemá, ale zasvětil-li, bude to cherem; proto Písmo učí „avšak“ (Lv 27,28) – slova rabiho Eliezera. Řekl rabi Elazar ben Azarja: Jestliže [již] pro Nejvyššího nesmí člověk zasvětit všechen svůj majetek, tím spíše má člověk svůj majetek šetřit.
יכול לא יחרים ואם החרים יהו מוחרמין ת"ל אך דברי רבי אליעזר אמר ר"א בן עזריה מה אם לגבוה אין אדם רשאי להחרים כל נכסיו על אחת כמה וכמה שיהא אדם חס על נכסיו
A je třeba [všech výrazů]. Kdyby totiž Milosrdný napsal [jen] „ze všeho, co mu patří“, řekl bych, že všechno, co má, zasvětit nesmí, ale jeden druh ať zasvětí celý; proto Milosrdný napsal „z lidí“ – ale ne všechny lidi.
וצריכא דאי כתב רחמנא מכל אשר לו הוה אמינא כל דאית ליה לא לחרים אבל מין אחד ליחרמיה כוליה כתב רחמנא מאדם ולא כל אדם
A kdyby Milosrdný napsal [jen] „z lidí“, [řekl bych, že je to proto,] že se neobejde bez práce [otroků], ale bez pole se obejde, [když si potraviny koupí]. A kdyby nás učil [jen] tyto dvě, [řekl bych, že je to proto,] že tu jde o obživu a tu jde o obživu, ale movitý majetek ať zasvětí celý. [Proto] je jich třeba.
ואי כתב רחמנא מאדם דלא סגיא ליה בלא עבודה אבל שדה סגיא ליה בדיסתורן ואי אשמעינן הני תרתי משום דהכא חיותא והכא חיותא אבל מטלטלין ליחרמינהו כולהו צריכי
K čemu je [výraz] „z dobytka“? K tomu, co bylo učeno: Mohl bych si myslet, že člověk smí zasvětit jako cherem svého syna či dceru, svého hebrejského otroka či otrokyni a své koupené pole; proto Písmo učí „dobytek“: jako dobytek má právo prodat, tak [smí zasvětit] cokoli, co má právo prodat.
בהמה למה לי לכדתניא יכול יחרים אדם בנו ובתו עבדו ושפחתו העבריים ושדה מקנתו תלמוד לומר בהמה מה בהמה יש לו רשות למוכרה אף כל שיש לו רשות למוכרה
Ale vždyť svou nezletilou dceru má právo prodat – mohl bych si myslet, že ji smí zasvětit; proto Písmo učí „dobytek“: jako dobytek má právo prodat navždy, tak [smí zasvětit jen] to, co má právo prodat navždy.
והלא בתו קטנה יש לו רשות למוכרה יכול יחרימנה תלמוד לומר בהמה מה בהמה יש לו רשות למוכרה לעולם אף כל שיש לו רשות למוכרה לעולם:
Stalo se, že kdosi chtěl rozdat více než pětinu, a jeho druhové mu to nedovolili. A kdo [to byl, kdo mu to nedovolil]? Rabi Ješevav. A někteří říkají: [Chtěl to]rabi Ješevav a jeho druhové mu to nedovolili; a kdo [to byl]? Rabi Akiva.
מעשה באחד שבקש לבזבז יותר מחומש ולא הניחו לו חבריו ומנו רבי ישבב ואמרי לה רבי ישבב ולא הניחו לו חביריו ומנו רבי עקיבא:
MIŠNA: Kdo zasvětí jako cherem svého syna či dceru, svého hebrejského otroka či otrokyni nebo své koupené pole, nejsou cherem, neboť nikdo nemůže zasvětit jako cherem věc, která mu nepatří. Kohanim a levité nezasvěcují jako cherem – slova rabiho Jehudy. Rabi Šimon říká: Kohanim nezasvěcují jako cherem, protože věci cherem patří jim; levité však zasvěcují jako cherem, protože věci cherem jim nepatří.
מתני׳ המחרים בנו ובתו ועבדו ושפחתו העברים ושדה מקנתו אין מוחרמין שאין אדם מחרים דבר שאינו שלו הכהנים והלוים אין מחרימין דברי רבי יהודה ר"ש אומר הכהנים אין מחרימין שהחרמין שלהן והלוים מחרימין שאין החרמין שלהן
Řekl Rabi: Slova rabiho Jehudy se zdají [správná] u pozemků, neboť je řečeno: „Neboť to je jejich věčné vlastnictví“ (Lv 25,34), a slova rabiho Šimona u movitostí, protože věci cherem jim nepatří.
אמר רבי נראין דברי רבי יהודה בקרקעות שנאמר כי אחוזת עולם היא להם ודברי ר"ש במטלטלין שאין החרמין שלהן:
GEMARA: A podle rabiho Jehudy: dobrá, kohanim nezasvěcují, protože věci cherem patří jim; ale levité? Dobrá, pozemky nezasvěcují, neboť je psáno: „Neboť to je jejich věčné vlastnictví“; ale movitosti ať zasvěcují! – Verš říká: „Ze všeho, co mu patří … a z pole jeho dědičného vlastnictví“ (Lv 27,28) – srovnává movitosti s pozemky.
גמ׳ ור' יהודה בשלמא כהנים אין מחרימין שחרמין שלהן אלא לוים בשלמא מקרקעי לא מחרמי דכתיב כי אחוזת עולם היא להם אלא מטלטלי ליחרמי אמר קרא מכל אשר לו ומשדה אחוזתו מקיש מטלטלין לקרקעות
A podle rabiho Šimona: dobrá, kohanim, jak jsme řekli; ale levité – dobrá, movitosti ať zasvěcují, neboť [rabi Šimon] nesrovnává; ale pozemky proč? Vždyť je psáno: „Je to jejich věčné vlastnictví“! – Co [znamená] „zasvěcují“, které říká? Také [jen] movitosti.
ורבי שמעון בשלמא כהנים כדאמרן אלא לוים בשלמא מטלטלים לחרים דלא מקיש אלא מקרקעי אמאי הכתיב אחוזת עולם היא להם מאי מחרימין נמי דקאמר מטלטלי
Ale vždyť z toho, že závěr učí: „Řekl Rabi: Slova rabiho Jehudy se zdají [správná] u pozemků a slova rabiho Šimona u movitostí“, vyplývá, že rabi Šimon mluví i o pozemcích! – Tak to míní: Řekl Rabi: Slova rabiho Jehudy se zdají [správná] i rabimu Šimonovi u pozemků, neboť ani rabi Šimon s ním nesouhlasil jinde než u movitostí, ale u pozemků s ním souhlasí.
והא מדקתני סיפא אמר רבי נראין דברי רבי יהודה במקרקעי ודברי רבי שמעון במטלטלי מכלל דרבי שמעון מקרקעי נמי קאמר הכי קאמר אמר רבי נראין דברי רבי יהודה לרבי שמעון בקרקעות שאף ר"ש לא נחלק [עליו] אלא במטלטלין אבל בקרקעות מודה ליה:
Řekl rabi Chija bar Avin: Zasvětil-li jako cherem movitosti, dá je kterémukoli kohenovi, jemuž chce, neboť je řečeno: „Všechno, co je v Izraeli zasvěceno jako cherem,
א"ר חייא בר אבין החרים מטלטלין נותנן לכל כהן שירצה שנאמר כל חרם בישראל
Originál: Arakhin 28a na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.