Arachin 28b ערכין

bude tvé“ (Nu 18,14). Zasvětil-li jako cherem svá pole, dá je kohenovi z toho služebního oddílu [který právě slouží], neboť je řečeno: „Jako pole cherem; kohenovi bude patřit jako jeho vlastnictví“ (Lv 27,21); a [výraz] „kohenovi“ se odvozuje od „kohenovi“ v [oddílu o] loupeži na proselytovi.

A tam odkud to víme? Neboť bylo učeno: „Hospodinu, kohenovi“ (Nu 5,8) – Jméno si to přivlastnilo a dalo to kohenovi z toho služebního oddílu.

Říkáš: kohenovi z toho služebního oddílu; nebo snad kterémukoli kohenovi, jemuž chce? Když [Písmo] říká: „kromě berana smíření, jímž za něj vykoná smíření“ (Nu 5,8), hle, Písmo mluví o kohenovi z toho služebního oddílu.

Pole, které připadá v jubilejním roce kohanim, se dá služebnímu oddílu, na nějž jubilejní rok připadl. Byla jim položena otázka: Připadl-li [jubilejní rok] na šabat, jak to je? Řekl rabi Chija bar Ami jménem Chulfany: Dá se odcházejícímu služebnímu oddílu.

Řekl Rav Nachman bar Jicchak: Tak bylo také učeno: Ukazuje se tedy, že jubilejní rok i sedmý rok rozvazují [závazky] stejně, jenže jubilejní rok na svém začátku a sedmý rok na svém konci.

Naopak, právě proto tomu tak je! Řekni [tedy]: protože jubilejní rok atd.

Dobrá, sedmý rok na svém konci, neboť je psáno: „Na konci sedmi let učiníš prominutí“ (Dt 15,1); ale jubilejní rok na svém začátku? Vždyť [nastává] v Den smíření, neboť je psáno: „V Den smíření necháte zaznít šofar po celé své zemi“ (Lv 25,9)! – Podle koho je to? Je to podle rabiho Jišmaela, syna rabiho Jochanana ben Beroky, který řekl, že jubilejní rok vstupuje v platnost od Roš ha-šana.

Slyšel to Chizkija bar Bilotu, šel a řekl před rabim Abahuem: Ať se tedy movitosti srovnají s pozemky!

Není to [spor] tanaitů, kde někdo srovnává a někdo nesrovnává? [Rabi Chija bar Avin mluví] podle toho, kdo říká, že nesrovnáváme.

MIŠNA: Věci cherem pro kohanim nelze vykoupit, nýbrž se dávají kohanim jako teruma. Rabi Jehuda ben Betera říká: Věci cherem bez upřesnění [připadají] na údržbu Chrámu, neboť je řečeno: „Každá věc cherem je velesvatá Hospodinu“ (Lv 27,28).

A mudrci říkají: Věci cherem bez upřesnění [připadají] kohanim, neboť je řečeno: „Jako pole cherem; kohenovi bude patřit jako jeho vlastnictví“ (Lv 27,21). Proč je tedy řečeno: „Každá věc cherem je velesvatá Hospodinu“? [Aby se učilo], že [cherem] platí na velesvaté i na méně svaté obětiny.

Člověk smí zasvětit jako cherem své obětiny, ať velesvaté, ať méně svaté. Jde-li o slib, dá jejich [plnou] hodnotu;

jde-li o dobrovolný dar, dá jejich prospěch [pro majitele]. [Řekl-li:] Tento býk je zápalnou obětí – odhadne se, kolik by člověk chtěl dát za tohoto býka, aby jej mohl obětovat jako zápalnou oběť, ačkoli k tomu není povinen.

Prvorozené [zvíře], ať bez vady, ať s vadou, lze zasvětit jako cherem. A jak se vykoupí? Odhadne se, kolik by člověk chtěl dát za toto prvorozené [zvíře], aby je mohl dát synovi své dcery nebo synovi své sestry [který je kohen].