Arachin 33b ערכין

MIŠNA: A toto jsou domy ve dvorcích [neohrazených osadách]: dva dvorce, každý se dvěma domy; i když jsou obehnány hradbou od dnů Jehošuy bin Nuna, jsou jako domy ve dvorcích.

GEMARA: Učili rabíni: Z toho, že je řečeno „domy ve dvorcích“ (Lv 25,31), nevím snad, že nemají hradbu? Proč tedy Písmo učí „které nemají hradbu“? I když hradbu mají, jsou jako ty, které hradbu nemají. A kolik domů? Dva. Dvorců? Dva. [Tedy] dva dvorce, každý se dvěma domy.

A řekni [raději]: jeden dům a jeden dvůr! – Je-li tomu tak, měl by Milosrdný napsat [jen] „dvorce“. A řekneš-li, že kdyby Milosrdný napsal „dvorce“, znamenalo by to dvůr bez domu – takový se nazývá ohrada.

MIŠNA: Izraelita, který zdědil [dům] po otci své matky, levitovi, nevykupuje podle tohoto pořádku; a stejně levita, který zdědil po otci své matky, Izraelitovi, nevykupuje podle tohoto pořádku,

neboť je řečeno: „Neboť domy v městech levitů jsou jejich vlastnictvím“ (Lv 25,33) – [platí to jen,] je-li to levita a [jde-li o] města levitů – slova Rabiho. A mudrci říkají: Tyto věci byly řečeny jen o městech levitů.

GEMARA: Jak tedy [vykupuje]? Jako levita? A pak učí: „je-li to levita a [jde-li o] města levitů“!

Řekni: vykupuje podle tohoto pořádku jen tehdy, je-li to levita a [jde-li o] města levitů – slova Rabiho.

Dobrá, města levitů, neboť je psáno „domy v městech levitů“; ale levita – odkud to víme? Neboť je psáno: „A kdo vykoupí od levitů“ (Lv 25,33).

Bylo učeno: „A kdo vykoupí od levitů“ – mohl bych si myslet, že levita od Izraelity vykoupí [takto], neboť postavení jednoho je výhodné a druhého nevýhodné, ale levita od levity ne, neboť postavení obou je výhodné; Písmo učí: „od levitů“.

„Od levitů“ – ale ne od všech levitů; vylučuje se syn levity, který je mamzer nebo natin.

„A mudrci říkají: Tyto věci byly řečeny jen o městech levitů“ – ale „je-li to levita“ neříkáme.

MIŠNA: Nedělá se z pole pastvina, ani z pastviny pole, ani z pastviny město, ani z města pastvina.

Řekl rabi Elazar: Kdy to platí? V městech levitů; ale v městech Izraelitů dělají z pole pastvinu, z pastviny pole, z pastviny město, ale ne z města pastvinu, aby nezpustošili města Izraele. Kohanim a levité prodávají kdykoli a vykupují kdykoli, neboť je řečeno: „Levité budou mít trvalé právo vykoupení“ (Lv 25,32).

GEMARA: „Řekl rabi Elazar: Kdy to platí? V městech levitů; ale v městech Izraelitů dělají“ atd. Podle všech se tedy u levitů [ráz pozemků] nemění. Odkud ty věci?

Řekl rabi Elazar: Neboť verš říká: „Ale pole pastvin jejich měst nebude prodáno“ (Lv 25,34). Co [znamená] „nebude prodáno“? Řekneš-li, že nebude prodáno vůbec – vždyť z toho, že je psáno „Levité budou mít trvalé právo vykoupení“, vyplývá, že se prodává! Co tedy [znamená] „nebude prodáno“? Nebude změněno.

„Kohanim a levité prodávají kdykoli a vykupují kdykoli.“ Učili rabíni: „Levité budou mít trvalé právo vykoupení“ – proč to Písmo učí? Protože je řečeno: „Podle počtu let úrody ti bude prodávat“ (Lv 25,15), mohl bych si myslet, že i zde je tomu tak; Písmo učí: „Levité budou mít trvalé právo vykoupení“ (Lv 25,32).

Protože je řečeno: „A pole, až vyjde v jubilejním roce, bude svaté Hospodinu“ (Lv 27,21), mohl bych si myslet, že i zde je tomu tak; Písmo učí: „Levité budou mít trvalé právo vykoupení“.

Protože je řečeno: „Dům, který je ve městě, jež má hradbu, propadne natrvalo“ (Lv 25,30), mohl bych si myslet, že i zde je tomu tak; Písmo učí: „Levité budou mít trvalé právo vykoupení“.

Dobrá, tyto dvě [věci] jsou v pořádku; ale mají snad levité domy v městech obehnaných hradbou? Vždyť bylo učeno: Tato [levitská] města se nezřizují ani jako malé vesnice, ani jako velká opevněná města, nýbrž jako středně velká města.

Řekl Rav Kahana: To není obtíž: zde [jde o město], které bylo obehnáno [hradbou] a až potom osídleno, zde o [město], které bylo osídleno a až potom obehnáno.

A je v takovém případě [hradba vůbec] hradbou? Vždyť bylo učeno: „A prodá-li někdo obytný dům v městě [obehnaném] hradbou“ (Lv 25,29) – [město], které bylo obehnáno a až potom osídleno, a ne [město], které bylo osídleno a až potom obehnáno.

Mohl bych si myslet, že i když je obehnali Izraelité; je řečeno zde „hradba“ a je řečeno tam „hradba“: jako tam modloslužebníci, tak i zde modloslužebníci.

Mohl bych si myslet, že i když je modloslužebníci obehnali až potom; je řečeno tam „hradba“ a je řečeno zde „hradba“: jako tam modloslužebníci předtím, tak i zde modloslužebníci předtím.

Vyložil to Rav Josef, syn Rav Sely Chasidy, před Rav Papou: [Jde o případ], kdy jim [takové město] připadlo [dědictvím],