Avoda zara 45b עבודה זרה

a zde se přou o strom, který [člověk] zasadil a teprve potom uctíval. První tanna se domnívá, že strom, který zasadil a teprve potom uctíval, je dovolen; a rabi Josi ha-Gelili se domnívá, že strom, který zasadil a teprve potom uctíval, je zakázán.

Z čeho [to plyne]? Z toho, že se v závěru učí: A proč je ašera zakázána? Protože je na ní dílo lidských rukou, a vše, na čem je dílo lidských rukou, je zakázáno. ‚A vše, na čem je dílo lidských rukou‘ – co tím zahrnuje? Což nezahrnuje strom, který zasadil a teprve potom uctíval?

A také rabi Josi, syn rabiho Jehudy, se domnívá, že strom, který zasadil a teprve potom uctíval, je zakázán, jak se učí: Rabi Josi, syn rabiho Jehudy, říká: Protože je řečeno: jejich bohy na horách – a ne hory jsou jejich bohy; jejich bohy na pahorcích – a ne pahorky jsou jejich bohy, mohl bych vyrozumět i: pod každým zeleným stromem – jejich bohy, a ne zelený strom je jejich bohem.

Proto Písmo učí: „A jejich ašery spálíte ohněm“ (Dt 12,3).

K čemu je tedy [třeba] „pod každým zeleným stromem“? To přichází podle rabiho Akivy, neboť rabi Akiva řekl: Vyložím a rozeberu před tebou: Kdekoli najdeš vysokou horu, vyvýšený pahorek a zelený strom, věz, že je tam modla.

A mudrci – co vyvozují z [verše] „a jejich ašery spálíte ohněm“? Potřebují ho pro strom, který byl od začátku zasazen k tomuto účelu.

A rabi Josi, syn rabiho Jehudy, ho přece také potřebuje k tomuto! – Ano, opravdu; ale strom, který zasadil a teprve potom uctíval – odkud to má? Vyvozuje to z [verše] „a jejich ašery vykácíte“ (Dt 7,5): Který strom je zakázán, když je skácený, ale jeho kořen je dovolen? Musíš říci: strom, který zasadil a teprve potom uctíval.

Vždyť ale [baraita] cituje ‚a jejich ašery spálíte ohněm‘!

Míní to [ve smyslu]: kdyby to nebylo řečeno. Kdyby nebylo řečeno ‚spálíte ohněm‘, řekl bych, že ‚jejich ašery vykácíte‘ se týká stromu, který byl od začátku zasazen k tomuto účelu. Teď, když je psáno ‚a jejich ašery spálíte ohněm‘, zbývá [verš] ‚a jejich ašery vykácíte‘ pro strom, který zasadil a teprve potom uctíval.

A mudrci – co vyvozují z [verše] ‚a jejich ašery vykácíte‘? [Vyvozují to,] co řekl rabi Jehošua ben Levi, neboť rabi Jehošua ben Levi řekl: Má kácení modly předcházet dobytí země Izraele? Dobytí země Izraele předchází vymýcení modly.

Jak učil Rav Josef: „A strhnete jejich oltáře“ (Dt 12,3) – a nech [je]; „a roztříštíte jejich posvátné sloupy“ – a nech [je].

‚A nech [je]‘, napadlo by tě to? Vždyť je třeba je spálit! Rav Huna řekl: Pronásleduj [nepřítele] a potom spal.

A rabi Josi, syn rabiho Jehudy – odkud má tuto úvahu? Vyvozuje ji z [verše] „zcela zničíte“ (Dt 12,2): zničte [nepřítele] a potom zničíte [modly].

A mudrci? Ten [verš] potřebují pro toho, kdo vytrhává modlu, že musí vymýtit i to, co po ní zbylo.

A rabi Josi, syn rabiho Jehudy – odkud má, že je třeba vymýtit to, co po ní zbylo? Vyvozuje to z [verše] „a vyhladíte jejich jméno z toho místa“ (Dt 12,3).

A mudrci? Ten [verš je] k tomu, aby jí bylo dáno [hanlivé] jméno, jak se učí: Rabi Eliezer říká: Odkud [víme], že kdo vytrhává modlu, musí vymýtit i to, co po ní zbylo? Proto Písmo učí: „a vyhladíte jejich jméno“.