Rava řekl: [Plyne to] úsudkem z menšího na větší: Jestliže mzda nevěstky, která je, je-li oddělená [od země], dovolena pro obyčejné užití, je zakázána pro Nejvyššího, i když je spojená [se zemí], jak je psáno: „Nepřineseš mzdu nevěstky ani cenu psa“ (Dt 23,19) – bez rozdílu mezi oddělenou a spojenou; pak uctívaná [věc], která je zakázána pro obyčejné užití, je-li oddělená, není snad správné, že bude zakázána pro Nejvyššího, je-li spojená?
אמר רבא ק"ו ומה אתנן שמותר בתלוש להדיוט אסור במחובר לגבוה דכתיב (דברים כג, יט) לא תביא אתנן זונה ומחיר כלב לא שנא תלוש ולא שנא במחובר נעבד שאסור בתלוש להדיוט אינו דין שאסור במחובר לגבוה
Rav Huna, syn Rava Jehošuy, řekl Ravovi: Nebo naopak: Jestliže uctívaná [věc], která je zakázána pro obyčejné užití, je-li oddělená, je dovolena pro Nejvyššího, je-li spojená, jak je řečeno: „jejich bohy na horách“ (Dt 12,2) – a ne hory jsou jejich bohy, bez rozdílu mezi obyčejným užitím a Nejvyšším; pak mzda nevěstky, která je dovolena pro obyčejné užití, je-li oddělená, není snad správné, že bude dovolena pro Nejvyššího, je-li spojená?
א"ל רב הונא בריה דרב יהושע לרבא או חילוף ומה נעבד שאסור בתלוש אצל הדיוט מותר במחובר לגבוה שנא' (דברים יב, ב) אלהיהם על ההרים ולא ההרים אלהיהם לא שנא להדיוט ולא שנא לגבוה אתנן שמותר בתלוש להדיוט אינו דין שמותר במחובר לגבוה
A namítneš-li [slova] „do domu Hospodina, svého Boha“ (Dt 23,19) – ta jsou potřebná k tomu, co se učí: ‚do domu Hospodina, svého Boha‘ – vylučuje to [rudou] krávu, která do domu nepřichází; to jsou slova rabiho Eliezera. A mudrci říkají: zahrnuje to [kovové] pláty [obkladu].
ואי משום בית ה' אלהיך מיבעי ליה לכדתניא בית ה' אלהיך פרט לפרה שאינה באה לבית דברי ר"א וחכ"א לרבות את הריקועים
Rav Papa řekl Ravovi: A všude, kde je mírnost a přísnost, nevyvracíme ve prospěch mírnosti? Vždyť u kropení [v Šabat] kvůli Pesachu, o němž se přou rabi Eliezer a rabi Akiva, rabi Eliezer usuzuje k přísnosti a činí člověka vinným, a rabi Akiva k mírnosti a osvobozuje ho, a rabi Akiva vyvrací ve prospěch mírnosti!
א"ל רב פפא לרבא וכל היכא דאיכא קולא וחומרא לקולא לא פרכינן והא הזאה דפסח דפליגי ר' אליעזר ור"ע דר' אליעזר סבר לחומרא וקא מחייב ליה לגברא ור"ע לקולא ופטר וקא פריך ר"ע לקולא
Jak jsme se učili: Rabi Akiva odpověděl: Nebo naopak: jestliže kropení, které je zakázáno jen rabínsky [švut], nemá přednost před Šabatem, porážka, která je [zakázána] podle Tóry, tím spíše ne?
דתנן השיב ר"ע או חילוף ומה הזאה שהיא משום שבות אינה דוחה השבת שחיטה שהיא דאורייתא לא כ"ש
Tam [je to jiné]: rabi Eliezer to znal z tradice, ale jeho učení mu vypadlo z paměti, a rabi Akiva přišel, aby mu ho připomněl. A to je, co mu řekl: Rabi, nenuť mě zapírat v hodině soudu; takto jsem to od tebe přijal: Kropení je [zákaz] švut a nemá přednost před Šabatem.
התם ר' אליעזר גמריה ואייקר ליה תלמודא ואתא ר"ע לאדכוריה והיינו דא"ל רבי אל תכפירני בשעת הדין כך מקובל אני ממך הזאה שבות ואינה דוחה את השבת
Mar Zutra, syn Rava Nachmana, řekl: Pojď a slyš: Všechna [zvířata], která jsou zakázána pro oltář – jejich mláďata jsou dovolena. A učí se k tomu: Rabi Eliezer zakazuje.
אמר מר זוטרא בריה דרב נחמן ת"ש כל האסורין לגבי מזבח ולדותיהן מותרים ותני עלה רבי אליעזר אוסר
A nebylo k tomu řečeno: Rav Nachman řekl, že Raba bar Avuha řekl: Spor je, když s nimi bylo [nejprve] obcováno a teprve potom zabřezla,
ולאו אתמר עלה אמר רב נחמן אמר רבה בר אבוה מחלוקת כשנרבעו ולבסוף עיברו
Originál: Avodah Zarah 46b na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.