Rabi Jehošua soudí, že se učíme od Mojžíše, a rabi Eliezer soudí, že se od Mojžíše neučíme, neboť Mojžíš je jiný, protože jeho síla byla veliká. A mudrci říkají: Ani podle slov tohoto, ani podle slov onoho, nýbrž člověk žádá o své potřeby v [požehnání] „Který slyšíš modlitbu“.
רבי יהושע סבר ילפינן ממשה ור"א סבר לא ילפינן ממשה שאני משה דרב גובריה וחכ"א לא כדברי זה ולא כדברי זה אלא שואל אדם צרכיו בשומע תפלה
Řekl Rav Jehuda jménem Šmuela: Halacha je, že člověk žádá o své potřeby v „Který slyšíš modlitbu“. Řekl Rav Jehuda, syn Rava Šmuela bar Šilata, jménem Rava: Ačkoli řekli, že člověk žádá o své potřeby v „Který slyšíš modlitbu“, chce-li na konci každého požehnání říci něco, co odpovídá tomu kterému požehnání, smí to říci.
אמר רב יהודה אמר שמואל הלכה שואל אדם צרכיו בשומע תפלה אמר רב יהודה בריה דרב שמואל בר שילת משמיה דרב אע"פ שאמרו שואל אדם צרכיו בשומע תפלה אבל אם בא לומר בסוף כל ברכה וברכה מעין כל ברכה וברכה אומר
Řekl rabi Chija bar Aši jménem Rava: Ačkoli řekli, že člověk žádá o své potřeby v „Který slyšíš modlitbu“, má-li ve svém domě nemocného, řekne to v požehnání za nemocné; a potřebuje-li obživu, řekne to v požehnání o letech [úrody].
א"ר חייא בר אשי אמר רב אע"פ שאמרו שואל אדם צרכיו בשומע תפלה אם יש לו חולה בתוך ביתו אומר בברכת חולים ואם צריך לפרנסה אומר בברכת השנים
Řekl rabi Jehošua ben Levi: Ačkoli řekli, že člověk žádá o své potřeby v „Který slyšíš modlitbu“, chce-li je říci po své modlitbě, smí říci i [modlitbu dlouhou] jako pořádek Jom kipur.
אמר ר' יהושע בן לוי אע"פ שאמרו שואל אדם צרכיו בשומע תפלה אבל אם בא לומר אחר תפלתו אפילו כסדר יוה"כ אומר:
MIŠNA: A toto jsou svátky modloslužebníků: Kalendy, Saturnálie, Kratesis, den výročí [nástupu] jejich králů, den narození a den úmrtí – to jsou slova rabiho Meira. A mudrci říkají: Každá smrt, při níž dochází ke spalování, je spojena s modloslužbou; a při níž nedochází ke spalování, není spojena s modloslužbou. Ale den oholení jeho vousů a kadeře, den, kdy se vrátil z moře, den, kdy vyšel z vězení, a modloslužebník, který vystrojil hostinu pro svého syna – zakázán je jen ten den a jen ten člověk.
מתני׳ ואלו אידיהן של עובדי כוכבים קלנדא וסטרנורא וקרטיסים ויום גנוסיא של מלכיהם ויום הלידה ויום המיתה דברי רבי מאיר וחכמים אומרים כל מיתה שיש בה שריפה יש בה עבודת כוכבים ושאין בה שריפה אין בה עבודת כוכבים אבל יום תגלחת זקנו ובלוריתו ויום שעלה בו מן הים ויום שיצא מבית האסורין ועובד כוכבים שעשה משתה לבנו אינו אסור אלא אותו היום ואותו האיש בלבד:
GEMARA: Řekl Rav Chanan bar Rava: Kalendy jsou osm dní po slunovratu, Saturnálie osm dní před slunovratem; a tvá pomůcka: „Zezadu i zepředu jsi mě obklopil“ (Ž 139,5).
גמ׳ אמר רב חנן בר רבא קלנדא ח' ימים אחר תקופה סטרנורא ח' ימים לפני תקופה וסימנך (תהלים קלט, ה) אחור וקדם צרתני וגו'
Učili naši mistři: Když první člověk viděl, že se den stále zkracuje, řekl: Běda mi! Snad proto, že jsem se provinil, svět kolem mne temní a vrací se do pustoty a prázdnoty, a to je ta smrt, která mi byla z Nebes uložena. Vstal a strávil osm dní v postu a modlitbě.
ת"ר לפי שראה אדם הראשון יום שמתמעט והולך אמר אוי לי שמא בשביל שסרחתי עולם חשוך בעדי וחוזר לתוהו ובוהו וזו היא מיתה שנקנסה עלי מן השמים עמד וישב ח' ימים בתענית [ובתפלה]
Když viděl zimní slunovrat (tevet) a viděl, že se den stále prodlužuje, řekl: To je běh světa. Šel a slavil osm svátečních dní. Příštího roku učinil oboje [období] svátečními dny. On je ustanovil ke cti Nebes, a oni je ustanovili ke cti modloslužby.
כיון שראה תקופת טבת וראה יום שמאריך והולך אמר מנהגו של עולם הוא הלך ועשה שמונה ימים טובים לשנה האחרת עשאן לאלו ולאלו ימים טובים הוא קבעם לשם שמים והם קבעום לשם עבודת כוכבים
Podle toho, kdo říká, že svět byl stvořen v [měsíci] tišri, je to pochopitelné: krátké dny viděl, dlouhé dny ještě neviděl. Ale podle toho, kdo říká, že svět byl stvořen v [měsíci] nisan, ten přece viděl krátké i dlouhé dny! Tak krátké však neviděl.
בשלמא למ"ד בתשרי נברא העולם יומי זוטי חזא יומי אריכי אכתי לא חזא אלא למ"ד בניסן נברא העולם הא חזא ליה יומי זוטי ויומי אריכי דהוי זוטי כולי האי לא חזא
Učili naši mistři: V den, kdy byl stvořen první člověk, když nad ním zapadlo slunce, řekl: Běda mi! Protože jsem se provinil, svět kolem mne temní a svět se vrátí do pustoty a prázdnoty, a to je ta smrt, která mi byla z Nebes uložena. Seděl v postu a plakal celou noc, a Eva plakala naproti němu. Když vzešla jitřenka, řekl: To je běh světa. Vstal a obětoval býka, jehož rohy vyrostly dříve než jeho kopyta, jak je řečeno: „Bude to Hospodinu milejší než vůl, než býk rohatý a s rozdělenými kopyty“ (Ž 69,32).
ת"ר יום שנברא בו אדם הראשון כיון ששקעה עליו חמה אמר אוי לי שבשביל שסרחתי עולם חשוך בעדי ויחזור עולם לתוהו ובוהו וזו היא מיתה שנקנסה עלי מן השמים היה יושב בתענית ובוכה כל הלילה וחוה בוכה כנגדו כיון שעלה עמוד השחר אמר מנהגו של עולם הוא עמד והקריב שור שקרניו קודמין לפרסותיו שנאמר (תהלים סט, לב) ותיטב לה' משור פר מקרין מפריס
A řekl Rav Jehuda jménem Šmuela: Býk, kterého obětoval první člověk, měl na čele jediný roh, jak je řečeno: „Bude to Hospodinu milejší než vůl, než býk rohatý (makrin)“. [Ale] „makrin“ znamená dva [rohy]! Řekl Rav Nachman bar Jicchak: Je psáno „mikeren“ [s jedním rohem].
ואמר רב יהודה אמר שמואל שור שהקריב אדם הראשון קרן אחת היתה [לו] במצחו שנאמר ותיטב לה' משור פר מקרין מפריס מקרין תרתי משמע אמר רב נחמן בר יצחק מקרן כתיב
Řekl Rav Matna: [Když] Řím slaví Kalendy a všechna města v jeho okolí jsou mu poddána, jsou tato města [ve svátek] zakázána, nebo dovolena? Rabi Jehošua ben Levi řekl: Kalendy jsou zakázány u všech. Rabi Jochanan řekl: Jsou zakázány jen u těch, kdo je uctívají.
אמר רב מתנה רומי שעשתה קלנדא וכל העיירות הסמוכות לה משתעבדות לה אותן עיירות אסורות או מותרות רבי יהושע בן לוי אמר קלנדא אסורה לכל היא רבי יוחנן אמר אין אסורה אלא לעובדיה בלבד
Učí se [v baraitě] v souladu s rabim Jochananem: Ačkoli řekli, [že když] Řím slaví Kalendy a všechna města v jeho okolí jsou mu poddána, samy [Kalendy] jsou zakázány jen u těch, kdo je uctívají.
תנא כוותיה דר' יוחנן אע"פ שאמרו רומי עשתה קלנדא וכל עיירות הסמוכות לה משתעבדות לה היא עצמה אינה אסורה אלא לעובדיה בלבד
Saturnálie, Kratesis, den výročí [nástupu] jejich králů a den, kdy byl nějaký král korunován – před ním je to zakázáno, po něm dovoleno. A modloslužebník, který vystrojil hostinu pro svého syna – zakázán je jen ten den a jen ten člověk.
סטרנליא וקרטסים ויום גנוסיא של מלכיהם ויום שהומלך בו מלך לפניו אסור אחריו מותר ועובד כוכבים שעשה (בו) משתה לבנו אין אסור אלא אותו היום ואותו האיש
Řekl Rav Aši: I my jsme se to učili [v Mišně], neboť učí: Den oholení jeho vousů a kadeře, den, kdy se vrátil z moře, a den, kdy vyšel z vězení – zakázán je jen ten den a jen ten člověk.
אמר רב אשי אף אנן נמי תנינא דקתני יום תגלחת זקנו ובלוריתו ויום שעלה בו מן הים ויום שיצא בו מבית האסורין אין אסור אלא אותו היום בלבד ואותו האיש
Je pochopitelné, [že řekl] „ten den“, aby vyloučil [dny] před ním a po něm. Ale „ten člověk“ – co tím vylučuje? Což nevylučuje ty, kdo jsou mu poddáni? Vyplývá to.
בשלמא אותו היום לאפוקי לפניו ולאחריו אלא אותו האיש לאפוקי מאי לאו לאפוקי משעבדיו ש"מ
Učí se: Rabi Jišmael říká: Izraelité mimo zemi Izraele slouží modlám v čistotě. Jak to? Modloslužebník vystrojí hostinu pro svého syna a pozve všechny Židy ve svém městě; ačkoli jedí ze svého a pijí ze svého a obsluhuje je jejich vlastní sluha, Písmo jim to přičítá, jako by jedli z obětí mrtvým, jak je řečeno: „A pozve tě a budeš jíst z jeho oběti“ (Ex 34,15).
תניא רבי ישמעאל אומר ישראל שבחוצה לארץ עובדי עבודת כוכבים בטהרה הן כיצד עובד כוכבים שעשה משתה לבנו וזימן כל היהודים שבעירו אע"פ שאוכלין משלהן ושותין משלהן ושמש שלהן עומד לפניהם מעלה עליהם הכתוב כאילו אכלו מזבחי מתים שנאמר (שמות לד, טו) וקרא לך ואכלת מזבחו
Ale řekni: [Je to zakázáno teprve], až bude jíst? Řekl Rava: Jestliže je to tak, ať verš řekne [jen] „a budeš jíst z jeho oběti“; proč „a pozve tě“? [Je to zakázáno] od chvíle pozvání. Proto
ואימא עד דאכיל אמר רבא אם כן נימא קרא ואכלת מזבחו מאי וקרא לך משעת קריאה הלכך
Originál: Avodah Zarah 8a na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.