Bava batra 60b בבא בתרא

Jdi teď a přijď zítra. V noci poslal [někoho], aby ten jeho [strom] usekl.

Zítra přišel před něj a [rabi Janaj] mu řekl: Jdi a usekni [ho]. Řekl mu: Vždyť i mistr ho má! Odpověděl mu: Jdi se podívat: je-li můj useknutý, usekni svůj; není-li můj useknutý, neusekávej ani ty.

Co si myslel na začátku a co si myslel nakonec? Na začátku si myslel, že lidem z veřejného prostoru je milé sedět v jeho stínu; když viděl, že [tomu] brání, poslal ho useknout. A proč mu neřekl: Jdi, usekni svůj, a pak usekám svůj? Kvůli Reš Lakišovi, který řekl: „Napravte se a napravujte“ (Sf 2,1) – naprav nejprve sebe, a potom napravuj druhé.

‚Chce-li však, ustoupí dovnitř svého [pozemku] a vystrčí.‘ Ptali se: Ustoupil, a nevystrčil – smí znovu vystrčit? Rabi Jochanan řekl: Ustoupil – vystrčit smí. A Reš Lakiš řekl: Ustoupil – vystrčit nesmí.

Rabi Jaakov řekl rabimu Jirmejovi bar Tachlifovi: Vysvětlím ti to: Ohledně vystrčení se všichni shodují, že smí vystrčit; přou se o vrácení zdí na jejich [původní] místo. A bylo to řečeno obráceně: Rabi Jochanan řekl: Vrátit nesmí, a Reš Lakiš řekl: Vrátit smí.

Rabi Jochanan řekl, že vrátit nesmí, kvůli [výroku] Rava Jehudy, neboť Rav Jehuda řekl: Pruh země, jehož se ujala veřejnost, je zakázáno poškodit. A Reš Lakiš řekl, že vrátit smí: To platí tam, kde není dost místa; zde přece místa dost je.

‚Koupil-li dvůr a jsou na něm výstupky a balkony, zůstává v jeho chazace.‘ Rav Huna řekl: Spadl-li, postaví ho znovu.

Namítali: V této době se [domy] nebílí vápnem, nezdobí malbou ani nemalují. Koupil-li dvůr vybílený, vyzdobený a pomalovaný, zůstává v jeho chazace; spadl-li, znovu ho [tak] nepostaví.

Zákaz je něco jiného.

Rabíni učili: Člověk nesmí natřít svůj dům vápnem; ale přimíchal-li do něj písek nebo slámu, je to dovoleno. Rabi Jehuda říká: Přimíchal-li do něj písek, je to štuk a je to zakázáno; slámu – dovoleno.

Rabíni učili: Když byl Chrám zničen podruhé, rozmnožili se v Izraeli asketové (perušim), kteří nejedli maso a nepili víno. Přidružil se k nim rabi Jehošua a řekl jim: Synové moji, proč nejíte maso a nepijete víno? Odpověděli mu: Máme jíst maso, z něhož se obětovalo na oltáři, když to teď ustalo? Máme pít víno, které se vylévalo na oltář, když to teď ustalo?

Řekl jim: Pokud tak, nejezme chléb, neboť už ustaly moučné oběti! – [Můžeme vystačit] s plody. – Nejezme plody, neboť už ustaly prvotiny! – [Můžeme vystačit] s jinými plody. – Nepijme vodu, neboť už ustalo vylévání vody! Umlkli.

Řekl jim: Synové moji, pojďte, řeknu vám: Netruchlit vůbec není možné, neboť [pohroma] už byla dopuštěna; a truchlit příliš také není možné, neboť se veřejnosti neukládá nařízení, leda když v něm většina veřejnosti může obstát, jak je psáno: „Kletbou jste zlořečeni, a mne okrádáte, celý národ“ (Mal 3,9).

Nýbrž tak řekli mudrci: Člověk natře svůj dům vápnem a ponechá v něm malý kousek. A kolik? Rav Josef řekl: Loket na loket. Rav Chisda řekl: Naproti vchodu.

Člověk připraví vše, co potřebuje k hostině, a vynechá malou věc. Co to je? Rav Papa řekl: Misku smažených rybiček.

Žena si nasadí všechny své šperky a malou věc vynechá. Co to je? Rav řekl: [Líčení] na spáncích, jak je řečeno: „Zapomenu-li na tebe, Jeruzaléme, ať zapomene má pravice, ať se mi jazyk přilepí k patru“ atd. (Ž 137,5–6).

Co [znamená] „nad vrchol své radosti“ (Ž 137,6)? Rav Jicchak řekl: To je popel z pece na hlavě ženichů. Rav Papa řekl Abajemu: Kam se dává? Na místo tefilin, jak je řečeno: „aby se truchlícím na Sijónu dala ozdoba místo popela“ (Iz 61,3).

A každý, kdo truchlí nad Jeruzalémem, bude hoden spatřit jeho radost, jak je řečeno: „Radujte se s Jeruzalémem“ atd. (Iz 66,10).

Učí se: Rabi Jišmael ben Elíša řekl: Ode dne, kdy byl zničen Chrám, by bylo správné, abychom si uložili nejíst maso a nepít víno; avšak veřejnosti se neukládá nařízení, leda když v něm většina veřejnosti může obstát.

A ode dne, kdy se rozšířila zlovolná vláda, která nám ukládá zlá a tvrdá nařízení, ruší nám Tóru a přikázání a nedovoluje nám vstoupit do ‚týdne syna‘ – a někteří říkají do ‚spásy syna‘ –, by bylo správné, abychom si uložili nebrat si ženu a neplodit syny, a tak by símě našeho otce Avrahama samo od sebe zaniklo.

Nýbrž nech Izraelity: lépe ať [hřeší] nevědomky, než aby [hřešili] úmyslně.

Vrátíme se k tobě, [kapitolo] ‚Chazakat ha-batim‘.