Řekl rabi Elazar: Jaký je důvod rabiho Eliezera? Neboť je psáno: „a namočil ji do plástve [jaarat] medu“ (1S 14,27). Co má les [jaar] společného s medem? Nýbrž [to je psáno], aby ti řeklo: Jako les – kdo z něj v Šabat utrhne, je povinen [přinést] oběť za hřích, tak i med – kdo z něj v Šabat vybírá, je povinen [přinést] oběť za hřích.
א"ר אלעזר מאי טעמא דרבי אליעזר דכתיב (שמואל א יד, כז) ויטבול אותה ביערת הדבש וכי מה ענין יער אצל דבש אלא לומר לך מה יער התולש ממנו בשבת חייב חטאת אף דבש הרודה ממנו בשבת חייב חטאת
Namítali: Med ve svém úlu není ani pokrmem, ani nápojem. Pomyslel-li na něj jako na pokrm, stává se nečistým nečistotou pokrmů; jako na nápoj, stává se nečistým nečistotou nápojů. Podle Abajeho je to v pořádku,
מיתיבי דבש בכוורתו אינו לא אוכל ולא משקה חישב עליו לאכילה מטמא טומאת אוכלין למשקין מטמא טומאת משקין בשלמא לאביי ניחא
Rava ti řekne: Oprav to takto: Pomyslel-li na něj jako na pokrm, nestává se nečistým nečistotou pokrmů; jako na nápoj, nestává se nečistým nečistotou nápojů. Učí se [baraita] v souladu s Ravem Kahanou: Med ve svém úlu se stává nečistým nečistotou pokrmů i bez úmyslu.
אמר לך רבא תריץ הכי חישב עליו לאכילה אינו מטמא טומאת אוכלין למשקין אינו מטמא טומאת משקין תניא כוותיה דרב כהנא דבש בכוורתו מטמא טומאת אוכלין שלא במחשבה:
„Olivy k vykácení – ponechá dva výhonky.“ Učili rabanan: Kdo kupuje od svého druha strom k vykácení, zvedne [sekeru] jeden tefach nad zem a uřízne; u panenské sykomory tři tefachy, u pařezu sykomory dva tefachy; u rákosí a révy od uzlu výše; u palem a cedrů kope a vykoření, protože jejich kmen znovu nevyráží.
זיתים לקוץ מניח שתי גרופיות: תנו רבנן הלוקח אילן מחבירו לקוץ מגביה מן הקרקע טפח וקוצץ בתולת השקמה ג' טפחים סדן השקמה ב' טפחים בקנים ובגפנים מן הפקק ולמעלה בדקלים ובארזים חופר ומשרש לפי שאין גזען מחליף
Rabi Jehuda říká: Obvyklým způsobem je to zakázáno, nýbrž zvedne [sekeru] deset tefachů a uřízne, nebo ji zkrátí u země. U země – to jí škodí, ale to ostatní jí prospívá?
ר' יהודה אומר כדרכו אסור אלא מגביה י' טפחים וקוצץ או גומם מעם הארץ מעם הארץ הוא דקשי הא אידך מעלי לה
Řekl Abaje: Tři tefachy jí prospívají; u země jí jistě škodí; dál odtud jí ani zjevně neškodí, ani zjevně neprospívá. U sedmého roku činíme něco, co jí jistě škodí; u koupě a prodeje činíme něco, co jí jistě prospívá.
אמר אביי ג' טפחים מעלי לה מעם הארץ ודאי קשי לה מכאן ואילך לא מקשי קשי לה ולאו עלויי מעלי לה גבי שביעית עבדינן מידי דודאי קשי לה גבי מקח וממכר עבדינן מידי דודאי מעלי לה
„U palem a cedrů kope a vykoření, protože jejich kmen znovu nevyráží.“ A kmen cedru znovu nevyráží? Vždyť rabi Chija bar Lulijani vykládal: Co je psáno: „Spravedlivý pokvete jako palma, poroste jako cedr na Libanonu“ (Ž 92,13)? Je-li řečeno palma, proč je řečeno cedr? A je-li řečeno cedr, proč je řečeno palma?
בדקלים ובארזים חופר ומשרש לפי שאין גזען מחליף וארז אין גזעו מחליף והא דריש ר' חייא בר לולייני מאי דכתיב (תהלים צב, יג) צדיק כתמר יפרח כארז בלבנון ישגה אם נאמר תמר למה נאמר ארז ואם נאמר ארז למה נאמר תמר
A kdyby bylo řečeno palma a nebylo řečeno cedr, řekl bych: Jako kmen palmy znovu nevyráží, tak ani kmen spravedlivého znovu nevyráží; proto je řečeno cedr.
ואם נאמר תמר ולא נאמר ארז הייתי אומר מה תמר אין גזעו מחליף אף צדיק אין גזעו מחליף לכך נאמר ארז
Nýbrž o čem se zde jedná? O ostatních druzích cedrů, podle Raby bar Rav Huny, neboť řekl Raba bar Rav Huna: Říkají v Ravově škole: Je deset druhů cedrů, jak je řečeno: „Dám na poušť cedr, akácii, myrtu a olivovník, postavím do pustiny cypřiš, jilm i zerav spolu“ (Iz 41,19). Erez je arza, šita je turnita, hadas je asa, ec šemen je afarsema, beroš je brati, tidhar je šaga a teašur je šurbina.
אלא הכא במאי עסקינן בשאר מיני ארזים כדרבה בר רב הונא דאמר רבה בר רב הונא אמרי בי רב י' מיני ארזים הן שנאמר (ישעיהו מא, יט) אתן במדבר ארז שיטה והדס ועץ שמן אשים וגו' ארז ארזא שיטה תורניתא הדס אסא עץ שמן אפרסמא ברוש ברתי תדהר שאגא ותאשור שורבינא
To je sedm. Když přišel Rav Dimi, řekl: Přidali k nim alonim, almonim a almugim. Alonim jsou butne, almonim jsou baluti, almugim jsou
הני ז' הוי כי אתא רב דימי אמר הוסיפו עליהן אלונים אלמונים אלמוגים אלונים בוטני אלמונים בלוטי אלמוגים
Originál: Bava Batra 80b na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.