Učí se [baraita] v souladu se Šmuelem a jako vyvrácení Rava: Je [býk, jehož majitel] je povinen smrtí [býka] i výkupným; a je [býk, jehož majitel] je povinen výkupným, ale osvobozen od smrti; a je [býk], který je povinen smrtí, ale osvobozen od výkupného; a je [býk], který je osvobozen od obojího.
תניא כוותיה דשמואל ותיובתא דרב יש חייב במיתה ובכופר ויש חייב בכופר ופטור ממיתה ויש חייב במיתה ופטור מן הכופר ויש פטור מזה ומזה
Jak to? Varovaný [, který zabil] s úmyslem, je povinen smrtí i výkupným; varovaný bez úmyslu je povinen výkupným, ale osvobozen od smrti; neškodný s úmyslem je povinen smrtí, ale osvobozen od výkupného; neškodný bez úmyslu je osvobozen od obojího.
הא כיצד מועד בכוונה חייב במיתה ובכופר מועד שלא בכוונה חייב בכופר ופטור ממיתה תם בכוונה חייב במיתה ופטור מכופר תם שלא בכוונה פטור מזה ומזה
Jaký je důvod rabiho Jehudy? Odvozuje to z výkupného za něj: jako jeho výkupné [se platí i za usmrcení] bez úmyslu, tak i za škody bez úmyslu je [majitel] povinen.
מאי טעמא דרבי יהודה יליף מכופרו מה כופרו שלא בכוונה חייב אף הנזקין נמי שלא בכוונה חייב
Ať i rabi Šimon odvozuje z jeho výkupného! – Usuzuje se o povinnosti [vztahující se na] býka z povinnosti [vztahující se na] býka; tím je vyloučeno výkupné, které je povinností majitelů.
ור' שמעון נמי נילף מכופרו דנין חיוביה דשור מחיוביה דשור לאפוקי כופר דחיוביה דבעלים הוא
„Zamýšlel zabít zvíře a zabil člověka [atd.] – je osvobozen.“ Z toho plyne, že zamýšlel-li zabít tohoto [člověka] a zabil jiného, je povinen. Naše mišna tedy není podle rabiho Šimona, neboť se učí v baraitě: Rabi Šimon říká: I když zamýšlel zabít tohoto a zabil jiného, je osvobozen.
נתכוין להרוג את הבהמה והרג את האדם [וכו'] פטור הא נתכוין להרוג את זה והרג את זה חייב מתניתין דלא כר' שמעון דתניא ר' שמעון אומר אפילו נתכוין להרוג את זה והרג את זה פטור
Jaký je důvod rabiho Šimona? Verš praví: „býk bude ukamenován a také jeho majitel bude usmrcen“ (Ex 21,29) – jako smrt majitelů, tak smrt býka: jako majitelé [nejsou povinni], dokud to nezamýšlejí vůči němu, tak ani býk, dokud to nezamýšlí vůči němu.
מ"ט דרבי שמעון דאמר קרא (שמות כא, כט) השור יסקל וגם בעליו יומת כמיתת בעלים כך מיתת השור מה בעלים עד דמיכוין ליה אף שור נמי עד דמיכוין ליה
Jak to vypadá? Chceš-li říci, že je tam devět Kenaanců a jeden Izraelita mezi nimi, to vyplývá už z toho, že většina jsou Kenaanci. A také [kdyby byli] napůl a napůl, při pochybnosti o životě se rozhoduje mírněji.
היכי דמי אילימא דאיכא תשעה כנענים ואחד ישראל ביניהם תיפוק ליה דרובא כנענים נינהו אי נמי פלגא ופלגא ספק נפשות להקל
Ne, je to třeba [pro případ], kdy je tam devět Izraelitů a jeden Kenaanec: ačkoli většina jsou Izraelité, protože je mezi nimi jeden Kenaanec, je to [případ] „pevně usazeného“, a vše pevně usazené se považuje za napůl a napůl, a při pochybnosti o životě se rozhoduje mírněji.
לא צריכא דאיכא תשעה ישראלים ואחד כנעני דאע"ג דרובא ישראלים נינהו כיון דאיכא חדא כנעני בינייהו הוי ליה קבוע וכל קבוע כמחצה על מחצה דמי וספק נפשות להקל
MIŠNA: Býk ženy, býk sirotků, býk poručníka, býk v pustině, býk zasvěcený Chrámu, býk proselyty, který zemřel a nemá dědice – ti jsou povinni smrtí. Rabi Jehuda říká: Býk v pustině, zasvěcený býk a býk proselyty, který zemřel, jsou osvobozeni od smrti, protože nemají majitele.
מתני׳ שור האשה ושור היתומים שור האפוטרופוס שור המדבר שור ההקדש שור הגר שמת ואין לו יורשין הרי אלו חייבין מיתה ר' יהודה אומר שור המדבר שור ההקדש שור הגר שמת פטורין מן המיתה לפי שאין להם בעלים
GEMARA: Rabíni učili: [V oddílu je slovo] „býk“, „býk“ sedmkrát, aby zahrnulo býka ženy, býka sirotků, býka poručníka, býka v pustině, zasvěceného býka a býka proselyty, který zemřel a nemá dědice. Rabi Jehuda říká: Býk v pustině, zasvěcený býk a býk proselyty, který zemřel a nemá dědice, jsou osvobozeni od smrti, protože nemají majitele.
גמ׳ ת"ר שור שור שבעה להביא שור האשה שור היתומים שור האפוטרופוס שור המדבר שור ההקדש שור הגר שמת ואין לו יורשין ר' יהודה אומר שור המדבר שור ההקדש שור הגר שמת ואין לו יורשין פטורין מן המיתה לפי שאין להם בעלים
Z čeho [to víme]? Z toho, že učí dvě [věci]: býka v pustině a býka proselyty, který zemřel a nemá dědice. Co je býk proselyty, který zemřel? Jelikož nemá dědice, je to býk bez majitele; býk v pustině je totéž co býk proselyty, který zemřel a nemá dědice. Neučí nás tedy snad toto: že i [když] trkl a teprve poté jej zasvětil, [nebo] trkl a teprve poté se jej zřekl? Plyne to odsud.
ממאי מדקתני תרתי שור המדבר ושור הגר שמת ואין לו יורשין שור הגר שמת מאי ניהו דכיון דאין לו יורשין הוה ליה שור הפקר היינו שור המדבר היינו שור הגר שמת ואין לו יורשין אלא לאו הא קמשמע לן דאפילו נגח ולבסוף הקדיש נגח ולבסוף הפקיר שמע מינה
Tak se také učí v baraitě: Víc než to řekl rabi Jehuda: I [když] trkl a teprve poté jej zasvětil, [nebo] trkl a teprve poté se jej zřekl, je osvobozen, neboť je řečeno: „a byl jeho majitel varován … a usmrtí [muže nebo ženu]“ (Ex 21,29) – [je povinen jen,] když usmrcení a postavení před soud jsou stejné, jako jedno.
תניא נמי הכי יתר על כן אמר ר' יהודה אפילו נגח ולבסוף הקדיש נגח ולבסוף הפקיר פטור שנאמר (שמות כא, כט) והועד בבעליו והמית וגו' עד שתהא מיתה והעמדה בדין שוין כאחד
A dokončení soudu nepožadujeme? Vždyť „býk bude ukamenován“ je dokončení soudu! Řekni tedy spíše: [jen] když usmrcení, postavení před soud a dokončení soudu jsou stejné, jako jedno.
וגמר דין לא בעינן והא השור יסקל גמר דין הוא אלא אימא עד שתהא מיתה והעמדה בדין וגמר דין שוין כאחד:
MIŠNA: Býk, který je vyváděn k ukamenování, a jeho majitel jej zasvětil, není zasvěcen; porazil-li jej, jeho maso je zakázáno. Jestliže jej však majitel zasvětil dříve, než byl dokončen jeho soud, je zasvěcen; a jestliže jej porazil, jeho maso je dovoleno.
מתני׳ שור שהוא יוצא ליסקל והקדישו בעליו אינו מוקדש שחטו בשרו אסור ואם עד שלא נגמר דינו הקדישו בעליו מוקדש ואם שחטו בשרו מותר
Odevzdal-li jej bezplatnému hlídači, vypůjčiteli, placenému hlídači či nájemci, vstoupili na místo majitelů: varovaný platí plnou škodu a neškodný platí polovinu škody.
מסרו לשומר חנם ולשואל לנושא שכר ולשוכר נכנסו תחת הבעלים מועד משלם נזק שלם ותם משלם חצי נזק:
GEMARA: Rabíni učili: Býk, který usmrtil [člověka]: dříve než byl dokončen jeho soud, prodal-li jej,
גמ׳ תנו רבנן שור שהמית עד שלא נגמר דינו מכרו
Originál: Bava Kamma 44b na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.