Bava kama 62b בבא קמא

MIŠNA: Jiskra, která vyletěla zpod kladiva a způsobila škodu – [kovář] je povinen.

Velbloud, který byl naložen lnem a procházel po veřejném prostranství, a jeho len vnikl do krámu, chytil od lampy kupce a zapálil obytnou stavbu – majitel velblouda je povinen. Nechal-li kupec svou lampu venku, je povinen kupec. Rabi Jehuda říká: U chanukové lampy je osvobozen.

GEMARA: Řekl Ravina jménem Ravy: Vyvoď z [výroku] rabi Jehudy, že chanukovou lampu je přikázáním umístit do [výšky] deseti [dlaní]. Neboť kdyby tě napadlo, že nad deset, proč rabi Jehuda řekl, že u chanukové lampy je osvobozen? Ať mu [majitel velblouda] řekne: Měl jsi ji umístit výš než velblouda i s jeho jezdcem! Není to snad důkaz, že je přikázáním umístit ji do deseti?

Říkají: Ne. Ve skutečnosti ti řeknu, že i nad deset. A co jsi řekl: Měl jsi ji umístit výš než velblouda i s jeho jezdcem? Protože se zabývá přikázáním, rabanan ho natolik neobtěžovali.

Řekl Rav Kahana: Vykládal Rav Natan bar Minjomi jménem rabi Tanchuma: Chanuková lampa, kterou umístil výše než dvacet loket, je neplatná, podobně jako suka a [příčný trám] uličky.

Vrátíme se k tobě, [kapitolo] Kdo zahání.

MIŠNA: Míra dvojnásobné náhrady je rozsáhlejší než míra čtyřnásobné a pětinásobné náhrady, neboť míra dvojnásobné náhrady platí jak u věci, v níž je duch života, tak u věci, v níž duch života není; kdežto míra čtyřnásobné a pětinásobné náhrady platí jen u býka a ovce, neboť je řečeno: „Ukradne-li někdo býka nebo ovci a zabije je nebo je prodá“ atd. (Ex 21,37).

Kdo ukradne [věc] po zloději, neplatí dvojnásobnou náhradu; a kdo zabije či prodá [zvíře] po zloději, neplatí čtyřnásobnou a pětinásobnou náhradu.

GEMARA: A neuvádí [také]: míra dvojnásobné náhrady platí jak u zloděje, tak u toho, kdo vznese tvrzení o zloději, kdežto míra čtyřnásobné a pětinásobné náhrady platí jen u zloděje samotného.

To podporuje rabi Chiju bar Abu, neboť řekl rabi Chija bar Aba, řekl rabi Jochanan: Kdo u svěřené věci vznese tvrzení o zloději, platí dvojnásobnou náhradu; zabil-li [zvíře] a prodal-li [je], platí čtyřnásobnou a pětinásobnou náhradu.

Někteří říkají: Má to snad podpořit rabi Chiju bar Abu, neboť řekl rabi Chija bar Aba, řekl rabi Jochanan: Kdo u svěřené věci vznese tvrzení o zloději, platí dvojnásobnou náhradu; zabil-li a prodal-li, platí čtyřnásobnou a pětinásobnou náhradu?

Uvádí snad „není rozdílu mezi… kromě“? Uvádí „rozsáhlejší“; [tanaita] učil a [něco] vynechal.

Neboť míra dvojnásobné náhrady platí atd.: Odkud to víme? Neboť učili naši mistři: „Při každém přestupku“ (Ex 22,8) – obecné pravidlo; „při býku, při oslu, při ovci a při oděvu“ – jednotlivosti; „při každé ztracené věci“ – opět obecné pravidlo.

Obecné pravidlo, jednotlivosti a obecné pravidlo – nesmíš vyvozovat nic jiného než podobné jednotlivostem. Jako jednotlivosti výslovně uvedené jsou movitou věcí, jejíž podstata je majetkem, tak i každá movitá věc, jejíž podstata je majetkem.

Vyloučeny jsou pozemky, které nejsou movité. Vyloučeni jsou otroci, kteří jsou přirovnáni k pozemkům. Vyloučeny jsou listiny, neboť třebaže jsou movité, jejich podstata není majetkem. Vyloučen je majetek Chrámu, neboť je psáno: „svého bližního“.

Nebo [snad]: jako jednotlivosti výslovně uvedené jsou věcí, jejíž mršina znečišťuje dotykem a nesením, tak i každá věc, jejíž mršina znečišťuje dotykem a nesením; avšak ptáci ne?

A můžeš to vůbec tak říci? Vždyť je psán „oděv“! Říkají: Mluvíme o živých tvorech: řekni, že u živých tvorů věc, jejíž mršina znečišťuje dotykem a nesením, ano; věc, jejíž mršina neznečišťuje dotykem a nesením, ne.