Bava mecia 22a בבא מציעא

a stejně tak Jordán, který vzal od jednoho a dal druhému – co vzal, vzal, a co dal, dal.

Dobře u lupiče a Jordánu, protože [majitel] je vidí a vzdá se; ale u zloděje – vidí ho snad, aby se vzdal? Rav Papa to vysvětlil: [Mluví se] o ozbrojeném lupiči. Je-li tomu tak, je to totéž co lupič! – Jsou to dva druhy lupičů.

Pojď a slyš: Odnesla-li řeka něčí trámy, dřevo a kameny a uložila je na pole druhého – ty patří jemu, neboť se majitelé vzdali. Důvodem je, že se majitelé vzdali; neurčitě [kdyby se nevědělo] ne! – O čem zde mluvíme? Kdy je [majitel] může zachránit.

Je-li tomu tak, řekni [dále] poslední část: Jestliže je majitelé pronásledovali, je povinen je vrátit. Pokud je mohou zachránit, proč právě když je pronásledují? I když je nepronásledují! – O čem zde mluvíme? Kdy je mohou zachránit jen s obtížemi: pronásledují-li je, nevzdali se; nepronásledují-li je, vzdali se.

Pojď a slyš: Jak řekli, že kdo odděluje dávku (truma) bez vědomí [majitele], jeho dávka je dávkou? Kdo sestoupil na pole druhého, sbíral a odděloval bez dovolení – pokud se obává [že jde o] loupež, jeho dávka není dávkou; a pokud ne, jeho dávka je dávkou.

A jak se ví, zda se obává [že jde o] loupež, nebo ne? Když přijde hospodář, najde ho a řekne mu: Jdi raději k těm lepším. Pokud se najdou lepší než tyto, jeho dávka je dávkou; a pokud ne, jeho dávka není dávkou. Sebrali-li [plody] majitelé a přidali k nim – ať tak či onak, jeho dávka je dávkou.

A když se najdou lepší než tyto, jeho dávka je dávkou – proč? Vždyť v době, kdy odděloval, [majitel] o tom nevěděl! – Rava to vysvětlil podle Abajeho: [Mluví se o případu,] kdy ho ustanovil za zmocněnce.

I tak je to rozumné; neboť kdyby tě napadlo, že ho neustanovil za zmocněnce, byla by snad jeho dávka dávkou? Vždyť Milosrdný řekl: „vy… i vy“ (Nu 18,28) – aby zahrnul vašeho zmocněnce: jako vy [oddělujete] s vaším vědomím, tak i váš zmocněnec s vaším vědomím.

O čem zde tedy mluvíme? Kdy ho ustanovil za zmocněnce a řekl mu: Jdi a odděl, ale neřekl mu: Odděl z těchto; a obvykle hospodář, když odděluje, odděluje z prostředních; a on šel a oddělil z lepších; a přišel hospodář, našel ho a řekl mu: Jdi raději k těm lepším. Pokud se najdou lepší než tyto, jeho dávka je dávkou; a pokud ne, jeho dávka není dávkou.

Amemar, Mar Zutra a Rav Aši zavítali do sadu Mari bar Iska. Jeho nájemce přinesl datle a granátová jablka a položil je před ně. Amemar a Rav Aši jedli, Mar Zutra nejedl. Mezitím přišel Mari bar Isak, našel je a řekl svému nájemci: Proč jsi těm mudrcům nepřinesl z těch krásných?

Amemar a Rav Aši řekli Mar Zutrovi: Proč teď mistr nejí? Vždyť se učí: Pokud se najdou lepší než tyto, jeho dávka je dávkou! Řekl jim: Takto řekl Rava: Jdi raději k těm lepším řekli jen ohledně dávky, protože je to přikázání a je mu to vhod; ale zde to řekl jen z rozpaků.

Pojď a slyš: Je-li na nich ještě rosa a on se zaradoval, pak to spadá pod [verš] „bude-li dána“ (Lv 11,38). Oschly-li, i když se zaradoval,