A rabi Jochanan – co dělá s [veršem] „a ať tvůj bratr žije s tebou“? Potřebuje jej pro to, co se učí: Dva šli po cestě a v ruce jednoho z nich byl džbán vody. Napijí-li se oba, zemřou; napije-li se jeden z nich, dojde k osídlení. Ben Patura vykládal: Lépe je, aby se napili oba a zemřeli, a ať jeden z nich nevidí smrt svého druha. Až přišel rabi Akiva a učil: „A ať tvůj bratr žije s tebou“ – tvůj život má přednost před životem tvého druha.
ורבי יוחנן האי וחי אחיך עמך מאי עביד ליה מבעי ליה לכדתניא שנים שהיו מהלכין בדרך וביד אחד מהן קיתון של מים אם שותין שניהם מתים ואם שותה אחד מהן מגיע לישוב דרש בן פטורא מוטב שישתו שניהם וימותו ואל יראה אחד מהם במיתתו של חבירו עד שבא ר' עקיבא ולימד וחי אחיך עמך חייך קודמים לחיי חבירך
Namítli: Zanechal-li jim otec peníze z úroku, i když vědí, že jsou z úroku, nejsou povinni je vrátit. Z toho plyne, že jejich otec je povinen [je] vrátit!
מיתיבי הניח להם אביהם מעות של רבית אע"פ שיודעים שהן של רבית אינן חייבין להחזירן הא אביהן חייב להחזיר
Ve skutečnosti ani jejich otec není povinen vrátit; ale protože chtěl učit závěrečnou část: „Zanechal-li jim otec krávu, plášť nebo jakoukoli rozpoznatelnou věc, jsou povinni [ji] vrátit kvůli cti svého otce,“ učil i první část o nich.
בדין הוא דאבוהון נמי לא מיחייב להחזיר ואיידי דקא בעי למתני סיפא הניח להן אביהם פרה וטלית וכל דבר המסוים חייבין להחזיר מפני כבוד אביהם תני נמי רישא בדידהו
A jsou tito povinni kvůli cti svého otce? Čtu zde: „A knížeti ve svém lidu nebudeš zlořečit“ (Ex 22,27) – [jen tomu], kdo jedná podle skutků tvého lidu!
והני מפני כבוד אביהם מי מיחייבי קרי כאן (שמות כב, כז) ונשיא בעמך לא תאר בעושה מעשה עמך
Jak řekl rabi Pinchas jménem Ravy: [Jde o případ], kdy se kál. I zde [jde o případ], kdy se kál. Jestliže se kál, co [ta věc] u něj dělá? Nestihl ji vrátit, než zemřel.
כדאמר ר' פנחס משמיה דרבא בשעשה תשובה הכא נמי בשעשה תשובה אי עשה תשובה מאי בעי גביה שלא הספיק להחזיר עד שמת
Namítli: Lupiči a ti, kdo půjčují na úrok, i když [už] vybrali, vracejí. U lupičů – jaké „i když vybrali“ tu může být? Pokud uloupil, uloupil; pokud neuloupil, nazýváš je lupiči? Řekni spíše: Lupiči – a kdo jsou to? Ti, kdo půjčují na úrok – i když [už] vybrali, vracejí.
מיתיבי הגזלנין ומלוי רבית אע"פ שגבו מחזירין גזלנין מאי אע"פ שגבו איכא אי גזול גזול אי לא גזול גזלנין קרית להו אלא אימא גזלנין מאי ניהו מלוי רבית אע"פ שגבו מחזירין
Je to [spor] tanaitů. Neboť se učí: Rabi Nechemja a rabi Eliezer ben Jaakov osvobozují [od bičování] věřitele a ručitele, protože v nich je [přikázání] „vstaň a konej“. Co je „vstaň a konej“? Což ne to, že jim říkáme: „Vstaňte a vraťte“?
תנאי היא דתניא רבי נחמיה ורבי אליעזר בן יעקב פוטרין את המלוה ואת הערב מפני שיש בהן קום עשה מאי קום עשה לאו משום דאמרינן להו קומו אהדורו
Co zastává? Pokud zastává, že listina, která čeká na vymáhání, je jako vymožená, vždyť již spáchali svůj zákaz; a pokud není jako vymožená, vždyť nespáchali vůbec nic!
מאי קסבר אי קסבר שטר העומד לגבות כגבוי דמי והא עבדו איסורייהו ואי לאו כגבוי דמי הא לא עבוד ולא כלום
Ve skutečnosti zastává, že listina, která čeká na vymáhání, není jako vymožená, a učí nás tím, že [samotné] stanovení [úroku] je něčím [tj. již je přestupkem].
לעולם קסבר שטר העומד לגבות לאו כגבוי דמי והא קא משמע לן דשומא מילתא היא
Je to i rozumné, neboť jsme se učili: Tito přestupují zákaz: věřitel, dlužník, ručitel a svědci. U všech ostatních je v pořádku, že vykonali čin, ale co vykonali svědci? Neplyne snad z toho, že stanovení je něčím? Tak z toho plyne.
הכי נמי מסתברא דתנן אלו עוברים בלא תעשה המלוה והלוה הערב והעדים בשלמא כולהו עבוד מעשה אלא עדים מאי עבוד אלא לאו שמע מינה דשומא מילתא היא ש"מ
Rav Safra řekl: Cokoli, co by v jejich [nežidovských] zákonech bylo vymoženo od dlužníka pro věřitele, v našich zákonech se vrací od věřitele dlužníkovi; cokoli, co by v jejich zákonech nebylo vymoženo od dlužníka pro věřitele, v našich zákonech se nevrací od věřitele dlužníkovi.
אמר רב ספרא כל שאילו בדיניהם מוציאים מלוה למלוה בדינינו מחזירין ממלוה ללוה כל שאילו בדיניהם אין מוציאין מלוה למלוה בדינינו אין מחזירין ממלוה ללוה
Abaje řekl Rav Josefovi: Je to snad pravidlo? Vždyť [půjčka] seje za seu – v jejich zákonech se vymáhá od dlužníka pro věřitele, a v našich zákonech se nevrací od věřitele dlužníkovi! Odpověděl mu: U nich se mu to dostalo do ruky jako úschova.
א"ל אביי לרב יוסף וכללא הוא והרי סאה בסאה דבדיניהם מוציאין מלוה למלוה ובדינינו אין מחזירין ממלוה ללוה אמר ליה אינהו בתורת פקדון אתא לידיה
Ravina řekl Rav Ašimu: Vždyť zástava [pozemku] bez srážky – v jejich zákonech se vymáhá od dlužníka pro věřitele,
א"ל רבינא לרב אשי והרי משכנתא בלא נכייתא דבדיניהם מוציאין מלוה למלוה
Originál: Bava Metzia 62a na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.