Bava mecia 61b בבא מציעא

a [zákaz loupeže] je psán v kontextu najatého dělníka.

„Nebudete krást“ (Lv 19,11) – proč to Milosrdný napsal? Pro to, co se učí: „Nebudeš krást“ – [ani] za účelem trápení [druhého]; „nebudeš krást“ – [ani] za účelem zaplatit dvojnásobnou náhradu.

Rav Jemar řekl Rav Ašimu: Proč Milosrdný napsal zákaz u závaží? Odpověděl mu: Kvůli tomu, kdo ukrývá svá závaží v soli. Vždyť to je skutečná loupež! Aby se přestupoval od okamžiku činu.

Rabíni učili: „Nečiňte bezpráví v soudu, v míře, ve váze a v odměrce“ (Lv 19,35). „V míře“ – to je měření půdy: ať neměří jednomu v létě a jinému v období dešťů. „Ve váze“ – ať neukrývá svá závaží v soli. „A v odměrce“ – ať [tekutinu] nezpěňuje.

A není to snad úsudek a fortiori? Jestliže si Tóra zakládala na odměrce, která je jedna třicetina logu, tím spíše na hinu, půl hinu, třetině hinu, čtvrtině hinu, logu, půl logu a čtvrtině logu!

Rava řekl: Proč Milosrdný napsal vyvedení z Egypta u úroku, vyvedení z Egypta u cicit, vyvedení z Egypta u závaží?

Svatý, budiž požehnán, řekl: Já jsem ten, kdo v Egyptě rozlišil mezi kapkou [semene] prvorozeného a kapkou, která není [semenem] prvorozeného; Já jsem ten, kdo bude v budoucnu trestat toho, kdo své peníze připisuje nežidovi a půjčuje je Izraelitovi na úrok, a toho, kdo ukrývá svá závaží v soli, a toho, kdo věší na svůj oděv [barvivo z] indiga a říká, že je to techelet.

Ravina přišel do Sury na Eufratu. Rav Chanina ze Sury na Eufratu řekl Ravinovi: Proč Milosrdný napsal vyvedení z Egypta u havěti? Odpověděl mu: Svatý, budiž požehnán, řekl: Já jsem ten, kdo rozlišil mezi kapkou prvorozeného a kapkou, která není prvorozeného; Já budu v budoucnu trestat toho, kdo míchá vnitřnosti nečistých ryb s vnitřnostmi čistých ryb a prodává je Izraelitovi.

Řekl mu: Mně činí potíž [slovo] „který vyvedl“ [doslova: vyzdvihl] – čím se liší [to místo], že zde Milosrdný napsal „který vyzdvihl“?

Odpověděl mu: Pro to, co učil [tanaita] ze školy rabiho Jišmaela. Neboť [tanaita] ze školy rabiho Jišmaela učil: Svatý, budiž požehnán, řekl: Kdybych vyzdvihl Izrael z Egypta jen kvůli této věci, aby se neznečišťovali havětí, stačilo by Mi to.

Řekl mu: A je snad odměna za [vyhýbání se] jim větší než za úrok, cicit a závaží? Odpověděl mu: I když jejich odměna není větší, jsou odpornější k jídlu.

„A co je tarbit? Kdo získává navýšení na plodinách. Jak? Koupil od něj pšenici za zlatý dinár“ atd. Copak všechno to, co jsme dosud uvedli, není úrok?

Rabi Abahu řekl: Až potud [jde o úrok] podle Tóry, odtud dále podle jejich [rabínských] slov. A tak řekl i Rava: Až potud podle Tóry, odtud dále podle jejich slov.

Až potud [platí]: „Připraví to svévolník, ale obleče to spravedlivý“ (Jb 27,17) – až potud a ne dál? Spíše: i až potud [platí]: „Připraví to svévolník, ale obleče to spravedlivý.“

Až potud je to pevně stanovený úrok, odtud dále je to „prach úroku“.

Rabi Elazar řekl: Pevně stanovený úrok se vymáhá soudci, prach úroku se soudci nevymáhá. Rabi Jochanan řekl: Ani pevně stanovený úrok se soudci nevymáhá.

Rabi Jicchak řekl: Jaký je důvod rabiho Jochanana? Neboť verš říká: „Na lichvu dával a úrok bral – bude žít? Nebude žít; všechny tyto ohavnosti páchal“ (Ez 18,13) – [úrok] byl dán k [trestu] smrti, a ne k vrácení. Rav Ada bar Ahava řekl: Verš říká: „Neber od něho lichvu ani úrok a boj se svého Boha“ (Lv 25,36) – byl dán k bázni, a ne k vrácení.

Rava řekl: Lze to vyrozumět ze samotného verše: „Jistě zemře, jeho krev bude na něm“ (Ez 18,13) – ti, kdo půjčují na úrok, jsou připodobněni k těm, kdo prolévají krev: jako u těch, kdo prolévají krev, není dána náprava vrácením, tak ani u těch, kdo půjčují na úrok, není dána náprava vrácením.

Rav Nachman bar Jicchak řekl: Jaký je důvod rabiho Elazara? Neboť verš říká: