Bechorot 11b בכורות

uhlazené [na hromadu] od modloslužebníka, odesátkuje ho, a [dávky] jsou jeho.

Kdo ho uhladil? Řekneš-li, že ho uhladil modloslužebník – Milosrdný řekl „tvého obilí“ (Dt 18,4), a ne obilí modloslužebníka!

Nýbrž [jde o případ], kdy ho uhladil Izraelita v držení modloslužebníka. Odesátkuje ho, protože modloslužebník nemá v zemi Izraele vlastnictví, které by [zemi] vyjímalo z [povinnosti] desátku. A [dávky] jsou jeho, protože [kohenovi] řekne: Přicházím z moci muže, s nímž bys nemohl vést spor.

Učili jsme se tam: Kdo uloží své plody u Kutejce nebo u am ha-arec, [plody] zůstávají ve své předpokládané [povaze] co do desátku a sedmého roku.

U modloslužebníka – [jsou] jako jeho [modloslužebníkovy] plody. Rabi Šimon říká: [Jsou] demaj.

Rabi Elazar řekl: Pokud jde o oddělení, všichni se shodují. Liší se v tom, zda je dát kohenovi: První tanaita soudí, [že je] jisté, že je vyměnil, a je třeba je dát kohenovi; a rabi Šimon soudí, [že jde o] demaj.

Rav Dimi seděl a říkal toto učení. Abaje mu řekl: Důvodem [rabiho Šimona] je, že máme pochybnost, zda je vyměnil, nebo ne; ale je-li jisté, že je vyměnil, všichni [soudí], že je třeba je dát kohenovi? Vždyť rabi Šmuel řekl jménem rabiho Chaniny: Kdo koupí uhlazené neodesátkované [obilí] od modloslužebníka, odesátkuje ho, a [dávky] jsou jeho!

Možná tady [jde] o velkou dávku [teruma] a tam o dávku z desátku?

Připomněl jsi mi věc, kterou řekl rabi Jehošua ben Levi: Odkud [víme], že kdo koupí uhlazené neodesátkované [obilí] od modloslužebníka, je osvobozen od dávky z desátku? Neboť je řečeno: „A k levitům promluvíš a řekneš jim: Když přijmete od synů Izraele“ (Nu 18,26) – z neodesátkovaného, které přijímáš od synů Izraele, oddělíš dávku z desátku a dáš ji kohenovi; z neodesátkovaného, které přijímáš od modloslužebníka, neoddělíš dávku z desátku, abys ji dal kohenovi.

„A uhyne-li, smí se z něho mít užitek.“ Kde uhynulo? Řekneš-li, že uhynulo u kohena a kohen z něho má užitek – to je samozřejmé, je to jeho majetek! Nýbrž [že] uhynulo u majitele a kohen z něho má užitek – i to je samozřejmé!

Pomyslil bys, že dokud se mu nedostane do ruky, nenabývá ho. Proto nás učí, že od chvíle, kdy ho oddělil, je ve vlastnictví kohena.