Někteří říkají: „Zabiješ… a budeš jíst“ (Dt 12,15) – nemáš u nich dovolení jíst, leda od chvíle zabití dále; ale posvěcená [zvířata] se vykupují, aby jimi byli krmeni psi. Je to tak, že [tak] říká.
איכא דאמרי (דברים יב, טו) תזבח ואכלת אין לך בהן היתר אכילה אלא משעת זביחה ואילך אבל פודין את הקדשים להאכילן לכלבים ה"נ דאמר:
„Jejich mládě a jejich mléko jsou po vykoupení zakázány“: O jaký případ jde? Řekneš-li, že zabřezlo a vrhlo po vykoupení, proč [zakázány]? Jsou to mláďata gazely a jelena! Nýbrž [jde o případ], kdy zabřezlo před vykoupením a vrhlo po vykoupení. Ale [vrhlo-li] před vykoupením, jsou rovněž svatá.
וולדן וחלבן אסור לאחר פדיונן: היכי דמי אילימא דאיעבר ואיתיליד לאחר פדיונן אמאי ולד צבי ואיל נינהו אלא דאיעבר לפני פדיונן ואיתיליד לאחר פדיונן הא לפני פדיונן מיקדש נמי קדשי
Mám jen mládě bezvadných a náhradu bezvadných. Mláďata [zvířat] s vadami a náhrada [zvířat] s vadami – odkud? Když říká: „jestliže samce“ – zahrnuje mládě [zvířat] s vadami; „jestliže samici“ – zahrnuje náhradu [zvířat] s vadami.
ואין לי אלא ולד תמימין ותמורת תמימים ולדי בעלי מומין ותמורת בעלי מומין מנין כשהוא אומר אם זכר לרבות ולד בעלי מומין אם נקבה לרבות תמורת בעלי מומין
Co bude s těmi mláďaty po jejich vykoupení? [O mláďatech] před vykoupením se přou: je, kdo říká, že jsou svatá k obětování, a je, kdo říká, že jsou svatá k pasení [dokud nedostanou vadu].
אותן ולדות שלאחר פדיונן מה תהא עליהן לפני פדיונן מיפלג פליגי בהו איכא למאן דאמר קדשי ליקרב ואיכא למאן דאמר קדשי לרעייה
[Ale] co bude s těmi po vykoupení? Řekl Rav Huna: Zavře je do kobky a uhynou. Neboť co s nimi udělat? Obětovat je? Pocházejí ze síly odsunuté svatosti. Vykoupit je? Nejsou dost silná, aby na ně připadlo vykoupení.
דלאחר פדיונן מה תהא עליהן אמר רב הונא כונסן לכיפה והן מתין דהיכי ליעביד ליקרבינהו מכח קדושה דחויה קאתו ליפרקינהו לא אלימי למיתפס פדיונן
Na západě [v zemi Izraele] říkají jménem rabiho Chaniny: Blízko jejich vykoupení se zasvěcují pro tutéž oběť. „Blízko jejich vykoupení“ – to by znamenalo, že jsou vykupitelná? Nýbrž řekni: Blízko vykoupení jejich matky se zasvěcují pro tutéž oběť. Jaký je důvod? Řekl rabi Levi: Je to zákaz, aby z nich nevyrostla celá stáda.
אמרי במערבא משמיה דרבי חנינא סמוך לפדיונן מתפיסן לשם אותו זבח סמוך לפדיונן למימרא דבני פדייה נינהו אלא אימא סמוך לפדיון אמן מתפיסן לשם אותו זבח טעמא מאי אמר רבי לוי גזירה שמא יגדל מהן עדרים עדרים
Ravina se zeptal Rav Šešeta: Smějí se zasvětit pro jakoukoli oběť, kterou si [majitel] přeje? Řekl mu: Nezasvěcují se. Jaký je důvod? Řekl mu: Vyvozuje se [ze slov] „v tvých branách“ – „v tvých branách“ od prvorozeného. Jako se prvorozené nezasvěcuje pro jakoukoli oběť, kterou si přeje, jak je psáno: „Jen prvorozené, které je jako prvotina Hospodinovo, mezi dobytkem… nikdo je nezasvětí“ (Lv 27,26), tak se ani tato nezasvěcují pro jakoukoli oběť, kterou si přeje.
בעא מיניה רבינא מרב ששת מהו שמתפיסן לכל זבח שירצה א"ל אין מתפיסן מאי טעמא אמר ליה גמר בשעריך בשעריך מבכור מה בכור אין מתפיסן לכל זבח שירצה דכתיב (ויקרא כז, כו) אך בכור אשר יבוכר לה' בבהמה וגו' לא יקדיש איש אותו אף הני אין מתפיסן לכל זבח שירצה
Učí se [v baraitě] podle Rav Šešeta: U posvěcených [zvířat], u nichž trvalá vada předcházela jejich posvěcení a byla vykoupena, platí povinnost prvorozenství a dávek, ať před vykoupením, ať po vykoupení. Kdo je stříhá nebo s nimi pracuje, nedostává čtyřicet [ran], ať před vykoupením, ať po vykoupení. Nečiní se [jimi] náhrada.
תניא כוותיה דרב ששת קדשים שקדם מום קבוע להקדישן ונפדו חייבין בבכורה ובמתנות בין לפני פדיונן בין לאחר פדיונן הגוזז והעובד בהן אינו סופג את הארבעים בין לפני פדיונן בין לאחר פדיונן אין עושין תמורה
Před vykoupením se jimi [lze] zpronevěřit, po vykoupení se jimi zpronevěřit [nelze]. Jejich mláďata jsou profánní, vykupují se [i jako] bezvadná a zasvěcují se pro jakoukoli oběť, kterou si přeje. Pravidlo věci: jsou jako profánní ve všem, nemáš u nich nic než přikázání ocenění.
ולפני פדיונן מועלין בהן ולאחר פדיונן אין מועלין בהן וולדותיהן חול ונפדין תמימים ומתפיסן לכל זבח שירצה כללו של דבר הרי הן כחולין לכל דבריהם אין לך בהם אלא מצות עלוי בלבד
Ale u [zvířat], jejichž posvěcení předcházelo jejich vadě, nebo [u nichž] přechodná vada [předcházela] jejich posvěcení a teprve potom vznikla trvalá vada a byla vykoupena, jsou osvobozena od prvorozenství a od dávek, ať před vykoupením, ať po vykoupení. Kdo je stříhá nebo s nimi pracuje, dostává čtyřicet [ran], ať před vykoupením, ať po vykoupení. Činí se [jimi] náhrada.
אבל קדם הקדישן את מומן או מום עובר להקדישן ולאחר מכאן נולד מום קבוע ונפדו פטורין מן הבכורה ומן המתנות בין לפני פדיונן בין לאחר פדיונן הגוזז והעובד בהן סופג את הארבעים ובין לפני פדיונן בין לאחר פדיונן עושין תמורה
Před vykoupením se jimi [lze] zpronevěřit, po vykoupení se jimi zpronevěřit [nelze]. Jejich mláďata jsou svatá, nevykupují se jako bezvadná a nezasvěcují se pro jakoukoli oběť, kterou si přeje. Pravidlo věci: jsou jako posvěcený majetek ve všem a nemáš u nich nic než dovolení jíst.
לפני פדיונן מועלין בהן ולאחר פדיונן אין מועלין בהן וולדותיהן קודש ואין ניפדין תמימין ואין מתפיסן לכל זבח שירצה כללו של דבר הרי הן כהקדש לכל דבריהם ואין לך בהן אלא היתר אכילה בלבד
„Pravidlo věci“ v první části – to zahrnuje [případ], kdy je porazí venku, že je osvobozen. „Pravidlo věci“ v druhé části –
כללו של דבר דרישא לאתויי שוחטן בחוץ דפטור כללו של דבר דסיפא
Originál: Bekhorot 15b na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.