Říkají: Rav[souhlasí] s rabim Šimonem ben Lakišem, který řekl, že podle mudrců majetek posvěcený pro údržbu Chrámu podléhal postavení a ocenění, [kdežto] posvěcená [zvířata] pro oltář nepodléhala postavení a ocenění. A naše mišna nemůže být vyložena podle mudrců, protože se v závěru učí: „A jestliže uhynou, pohřbí se.“
אמרי רב כרבי שמעון בן לקיש דאמר לרבנן קדשי בדק הבית היו בכלל העמדה והערכה קדשי מזבח לא היו בכלל העמדה והערכה ולא מיתוקמא מתני' כרבנן דקתני סיפא ואם מתו יקברו
Řekl: Odkud [víš], že to, že „jestliže uhynou, pohřbí se“, je proto, že vyžadují postavení a ocenění? Možná je to proto, že se posvěcená [zvířata] nevykupují, aby jimi byli krmeni psi? Říkají: Jestliže tak, měl učit: „Jestliže se stanou trefa, pohřbí se.“
אמר ממאי דהא מתו יקברו משום דבעי העמדה והערכה הוא דלמא משום דאין פודין את הקדשים להאכילן לכלבים הוא אמרי אם כן ניתני אם נעשו טריפה יקברו
„Ale jestliže posvěcení předcházelo“ atd.: Odkud to [víme]? Neboť mudrci učili: „Gazela“ (Dt 12,15) – jako je gazela osvobozena od prvorozenství, tak jsou i zneplatněná posvěcená [zvířata] osvobozena od prvorozenství.
אבל קדם הקדשן וכו': מנא הני מילי דתנו רבנן (דברים יב טו) צבי מה צבי פטור מן הבכורה אף פסולי המוקדשין פטורין מן הבכורה
Vyloučím [z povinností] prvorozenství, ale nevyloučím dávky? Verš učí: „jelen“ – jako je jelen osvobozen od prvorozenství i od dávek, tak jsou i zneplatněná posvěcená [zvířata] osvobozena od prvorozenství i od dávek.
אוציא אני את הבכורה ולא אוציא את המתנות תלמוד לומר איל מה איל פטור מן הבכורה ומן המתנות אף פסולי המוקדשין פטורין מן הבכורה ומן המתנות
Nebo [snad]: Jako je u gazely a jelena jejich lůj dovolen, tak je i u zneplatněných posvěcených [zvířat] jejich lůj dovolen? Verš učí: „Jen“ – vylučuje.
אי מה צבי ואיל חלבן מותר אף פסולי המוקדשין חלבן מותר ת"ל אך חלק
Mistr řekl: „Vyloučím prvorozené, ale nevyloučím dávky?“ Čím se to liší? Vyloučím prvorozené, protože se nevztahuje na všechno, ale nevyloučím dávky, protože se vztahují na všechno. Verš učí: „jelen“.
אמר מר אוציא את הבכור ולא אוציא את המתנות מאי שנא אוציא את הבכור שאין שוה בכל ולא אוציא את המתנות ששוות בכל ת"ל איל
Rav Papa řekl Abajemu: Nebo [snad]: Jako se na gazelu a jelena nevztahuje [zákaz porazit] „je i jeho mládě [v jeden den]“, tak se ani na zneplatněná posvěcená [zvířata] nevztahuje [zákaz] „je i jeho mládě“?
אמר ליה רב פפא לאביי אי מה צבי ואיל אין אותו ואת בנו נוהג בהן אף פסולי המוקדשין אין אותו ואת בנו נוהג בו
Řekl mu: K čemu je přirovnáváš? Jestliže k profánním [zvířatům], [zákaz] „je i jeho mládě“ se na ně vztahuje; a jestliže k posvěceným, [zákaz] „je i jeho mládě“ se na ně [také] vztahuje.
א"ל למאי מדמית להו אי לחולין אותו ואת בנו נוהג בו ואי לקדשים אותו ואת בנו נוהג בו
Řekl mu: Jestliže tak, řekněme totéž i ohledně jejich loje: K čemu je přirovnáváš? Jestliže k profánním, jejich lůj je zakázán; a jestliže k posvěceným, jejich lůj je zakázán.
אמר ליה אי הכי גבי חלבו נמי נימא הכי למאי מדמית להו אי לחולין חלבן אסור ואי לקדשים חלבן אסור
Rava řekl: „Jen“ přichází kvůli [zákazu] „je i jeho mládě“, a jeho lůj plyne ze [slova] „jeho krev“, jak je psáno: „Jen jeho krev nebudeš jíst“ (Dt 15,23).
רבא אמר אך לאותו ואת בנו הוא דאתא וחלבו מדמו נפקא דכתיב (דברים טו, כג) רק את דמו לא תאכל
Co je „jeho krev“? Řekneš-li, že doslova jeho krev, nebude [snad] jako krev gazely a jelena? Copak je krev gazely a jelena dovolena? Nýbrž „jeho krev“ [znamená] jeho lůj.
מאי דמו אילימא דמו ממש לא יהא אלא דמן דצבי ואיל אטו דמן דצבי ואיל מי שרי אלא דמו חלבו
Srovnání by mělo účinek ve vyloučení [trestu] vyhubení, protože když je psán [trest] vyhubení, je psán o tom, kdo jí lůj zvířete, jak je řečeno: „Neboť kdokoli bude jíst lůj ze zvířete“ (Lv 7,25).
אהני היקישא למעוטי מכרת דכי כתב כרת אאוכל חלב בהמה הוא דכתיב שנא' (ויקרא ז, כה) כי כל אוכל חלב מן הבהמה
A verš by měl účinek v tom, že na něj vztahuje prostý zákaz. Proto to Milosrdný vyjádřil slovem „jeho krev“, aby ti řekl: jako se na jeho krev vztahuje [trest] vyhubení, tak i na jeho lůj se vztahuje vyhubení.
ואהני קרא למיקם עליה בלאו בעלמא להכי אפקיה רחמנא בלשון דמו לומר לך מה דמו בכרת אף חלבו בכרת
Takto to říká: Kdyby nebylo řečeno „jeho krev“, řekl bych: „Jen“ – a ne jeho lůj. Nyní, když je řečeno „jeho krev“, [slovo „jen“] přichází kvůli [zákazu] „je i jeho mládě“.
ה"ק אילו לא נאמר דמו הייתי אומר אך ולא חלבו עכשיו שנאמר דמו לאותו ואת בנו הוא דאתא:
„A nevycházejí do profánního stavu“: Odkud to [víme]? Neboť mudrci učili: „Zabiješ“ (Dt 12,15) – a ne stříhat; „maso“ – a ne mléko; „a budeš jíst“ – a ne tvoji psi. Odtud [plyne], že se posvěcená [zvířata] nevykupují, aby jimi byli krmeni psi.
ואינן יוצאין לחולין: מנא הני מילי דת"ר (דברים יב טו) תזבח ולא גיזה בשר ולא חלב ואכלת ולא לכלביך מכאן שאין פודין את הקדשים להאכילן לכלבים
Originál: Bekhorot 15a na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.