Bechorot 54b בכורות

ať se desátkují jedno za druhé! Odpověděl mu: Verš říká: „desáté“ (Lv 27,32) – dej desáté za toto a dej desáté za tamto. Jestliže tak, pak i ovce a kozy [by se nesměly desátkovat dohromady]! – „Brav“ znamená, že všechen brav je jedno.

I zde řekněme, že [„obilí“] znamená, že všechno obilí je jedno! Řekl Abaje: „jejich prvotiny“ (Nu 18,12) [– v množném čísle]; a tak řekl i rabi Ila: „jejich prvotiny“.

Rava řekl: I bez „jejich prvotiny“ nemůžeš říct, že [slovo „obilí“] znamená, že všechno obilí je jedno. Pochopitelně tam říkáme, že „brav“ znamená, že všechen brav je jedno, neboť kdyby tě napadlo, že ani ovce a kozy [se nedesátkují dohromady], ať [Písmo] napíše „a každý desátek dobytka“.

A kdybys namítl: Kdyby bylo psáno „každý desátek dobytka“, řekl bych, [že to zahrnuje] i divoká zvířata – [není tomu tak, neboť] odvozuje [analogií] „pod“ – „pod“ od svatých obětí.

A [zákaz desátkovat] z nového za staré odvozuje úsudkem od lehčího k těžšímu. K čemu tedy „skot a brav“? [Aby učil, že] skot a brav se nedesátkují jedno za druhé, ale ovce a kozy se desátkují [dohromady].

Ale zde – copak bylo možné nenapsat „obilí“? [Bylo to nutné] k vyloučení ostatních druhů.

Namítl Rav Huna, syn Rava Nachmana: Řekni [snad, že „skot a brav“ přichází] k tomu, aby smíchal skot s bravem! Řekl Mar Zutra, syn Rava Nachmana, Ravovi: Má [on] také [výklad slova] „desáté“.

Někteří říkají, [že] Rava řekl: I bez „desáté“ nemůžeš říct, že se skot a brav desátkují jedno za druhé, neboť desátek dobytka je přirovnán k desátku obilí: jako u desátku obilí [se nedesátkuje] z jednoho druhu za jiný druh, tak ani u desátku dobytka [se nedesátkuje] z jednoho druhu za jiný druh.

Ale vždyť to byl Rava, kdo řekl: Přirovnal jsem je [jen co do pravidla] ‚rok za rok‘, a ne pro jinou věc! – Rava od toho [výroku] ustoupil. A chceš-li, řekni: Jeden z těch [výroků] vyslovil Rav Papa.

MIŠNA: [Zvířata] se pro desátek dobytka spojují v rozsahu, kam dojde pasoucí se dobytek. A kolik činí chůze pasoucího se dobytka? Šestnáct mil. Byla-li mezi jedněmi a druhými [vzdálenost] třiceti dvou mil, nespojují se. Měl-li [zvířata i] uprostřed, přivede je a desátkuje je uprostřed. Rabi Meir říká: Jordán odděluje pro desátek dobytka.

GEMARA: Odkud to víme?

Řekl Raba bar Šila: Protože verš říká: „Znovu budou procházet stáda pod rukama toho, kdo počítá“ (Jr 33,13), a mudrci mají za to, že na šestnáct mil vládne pastýřovo oko.

Byla-li mezi jedněmi a druhými [vzdálenost] třiceti dvou mil, nespojují se atd. Při třiceti dvou se nespojují, ale při menší [vzdálenosti] se spojují? Vždyť [mišna] uvádí šestnáct mil, a ne víc! – [Třicet dva uvádí jen] proto, že chce uvést závěr: Měl-li [zvířata i] uprostřed, přivede je a desátkuje je uprostřed.

A kolik [jich musí být uprostřed]? Rav řekl: Pět odtud, pět odtud a pět uprostřed, neboť těchto pět se hodí [k připojení] sem i tam.

A Šmuel řekl: I pět odtud, pět odtud a jedno uprostřed; pohlížíme na pastýře, jako by stál zde, a vztahujeme na něj [slova] „ten, kdo počítá“.