Berachot 13b ברכות

„…která ti dnes přikazuji, [budou] na tvém srdci“ (Dt 6,6). Odtud se učíš, že celý oddíl vyžaduje záměr.

Raba bar bar Chana řekl jménem rabiho Jochanana: Halacha je podle rabiho Akivy.

Někteří to vztahují k tomu, co se učí v barajtě: Kdo čte Šema, musí zaměřit své srdce. Rabi Acha říká jménem rabiho Jehudy: Jakmile zaměřil srdce v prvním oddílu, již nemusí. Raba bar bar Chana řekl jménem rabiho Jochanana: Halacha je podle rabiho Achy, který mluvil jménem rabiho Jehudy.

Učí se jiná barajta: „A budou“ – aby se nečetlo pozpátku. „Na tvém srdci“ – rabi Zutra říká: Až potud je přikázáním záměr, odtud dál přikázáním čtení. Rabi Jošija říká: Až potud je přikázáním čtení, odtud dál přikázáním záměr.

Čím se liší [část] odtud dál, že je přikázáním čtení? Protože je psáno: „mluvit o nich“. Ale i zde je přece psáno: „a budeš o nich mluvit“!

Takto to myslí: Až potud je přikázáním záměr i čtení, odtud dál čtení bez záměru.

A čím se liší [část] až potud, že je přikázáním záměr i čtení? Protože je psáno „na tvém srdci“ a „budeš o nich mluvit“. Ale i tam je přece psáno „na vašem srdci… mluvit o nich“!

Ten verš je potřebný pro výrok rabiho Jicchaka, který řekl: „Vložíte tato má slova [na své srdce]“ (Dt 11,18) – je třeba, aby [tefilin] byly položeny naproti srdci.

Mistr řekl: Rabi Jošija říká: Až potud je přikázáním čtení, odtud dál přikázáním záměr. Čím se liší [část] odtud dál, že je přikázáním záměr? Protože je psáno „na vašem srdci“. Ale i zde je přece psáno „na tvém srdci“!

Takto to myslí: Až potud je přikázáním čtení i záměr, odtud dál záměr bez čtení.

A čím se liší [část] až potud, že je přikázáním čtení i záměr? Protože je psáno „na tvém srdci“ a „budeš o nich mluvit“. Ale i tam je přece psáno „na vašem srdci… mluvit o nich“!

Tamto je psáno o slovech Tóry, a Milosrdný tím říká: Učte své syny Tóru, aby se v ní cvičili.

Naši učitelé učili: „Slyš, Izraeli, Hospodin je náš Bůh, Hospodin je jeden“ (Dt 6,4) – až potud je třeba záměru srdce, slova rabiho Meira. Rava řekl: Halacha je podle rabiho Meira.

Učí se: Symmachos říká: Každému, kdo prodlužuje [slovo] „echad“ (jeden), se prodlužují dny a léta. Rav Acha bar Jaakov řekl: A to u [hlásky] dalet. Rav Aši řekl: Jen ať nepolyká [hlásku] chet.

Rabi Jirmeja seděl před rabim [Chijou bar Abou] a viděl, že [„echad“] velmi prodlužuje. Řekl mu: Jakmile jsi Ho prohlásil Králem nahoře i dole a do čtyř stran nebes, víc už není třeba.

Rav Natan bar Mar Ukva řekl jménem Rava Jehudy: „Na tvém srdci“ ve stání [= se soustředěním]. Napadlo by tě [jen] „na tvém srdci“? Spíše řekni: Až po „na tvém srdci“ ve stání, odtud dál ne. A rabi Jochanan řekl: Celý oddíl ve stání.

A rabi Jochanan je tu v souladu se svým názorem, neboť Raba bar bar Chana řekl jménem rabiho Jochanana: Halacha je podle rabiho Achy, který mluvil jménem rabiho Jehudy.

Naši učitelé učili: „Slyš, Izraeli, Hospodin je náš Bůh, Hospodin je jeden“ – to bylo čtení Šema rabiho Jehudy ha-Nasiho. Rav řekl rabimu Chijovi: Neviděl jsem Rabiho, že by na sebe přijímal království nebes. Odpověděl mu: Synu urozených, ve chvíli, kdy si přejíždí rukama přes obličej, přijímá na sebe jho království nebes.

Dočítá je potom, nebo nedočítá? Bar Kapara říká: Nedočítá. Rabi Šimon, syn Rabiho, říká: Dočítá. Řekl bar Kapara rabimu Šimonovi, synu Rabiho: Podle mne, který říkám, že nedočítá, je pochopitelné, že Rabi [ve výuce] probírá látku, v níž je zmínka o vyjití z Egypta. Ale podle tebe, který říkáš, že dočítá, proč ji musí probírat?

Aby připomněl vyjití z Egypta v jeho čase.

Rabi Ila, syn Rava Šmuela bar Marty, řekl jménem Rava: Řekl „Slyš, Izraeli, Hospodin je náš Bůh, Hospodin je jeden“ a přemohl ho spánek – splnil. Rav Nachman řekl svému otroku Daruovi: U prvního verše mě trap, dál mě netrap. Rav Josef se zeptal Rava Josefa, syna Raby: Jak to dělal tvůj otec? Odpověděl mu: U prvního verše se namáhal, dál se nenamáhal.

Rav Josef řekl: Kdo leží na zádech, ať nečte Šema. Číst nesmí, ale spát [tak] je v pořádku? Vždyť rabi Jehošua ben Levi proklínal toho, kdo spí na zádech!

Říkají: Spát [na zádech], když je nakloněn na bok, je v pořádku; číst, i když je nakloněn, je zakázáno.

Ale rabi Jochanan se nakláněl a četl!

Rabi Jochanan je jiný případ, protože byl tělnatý.

„Mezi oddíly smí pozdravit…“ atd.

Odpovídá – z jakého důvodu? Řekneš-li, ze zdvořilosti – když už smí sám pozdravit, je třeba říkat, že smí odpovědět? Spíše [tedy]: pozdraví ze zdvořilosti a odpoví na pozdrav každému člověku. Pak řekni závěr: „A uprostřed smí ze strachu pozdravit a odpovědět.“

Odpovídá – z jakého důvodu? Řekneš-li, ze strachu – když už smí sám pozdravit, je třeba říkat, že smí odpovědět? Spíše ze zdvořilosti – pak je to ale [názor] rabiho Jehudy, neboť jsme se učili: Rabi Jehuda říká: Uprostřed smí ze strachu pozdravit a ze zdvořilosti odpovědět; mezi oddíly smí ze zdvořilosti pozdravit a odpovědět na pozdrav každému člověku.

Něco tu chybí, a [Mišna] učí takto: Mezi oddíly smí ze zdvořilosti pozdravit, a netřeba říkat, že smí odpovědět; uprostřed smí ze strachu pozdravit, a netřeba říkat, že smí odpovědět – slova rabiho Meira. Rabi Jehuda říká: Uprostřed smí ze strachu pozdravit a ze zdvořilosti odpovědět,