Berachot 16a ברכות

stany a potoky? Jak je psáno: „Jako potoky se rozprostírají, jako zahrady u řeky, jako stany (ahalim), jež [Hospodin] zasadil…“ (Nu 24,6). To ti říká: Jako potoky povznášejí člověka z nečistoty k čistotě, tak i stany [Tóry] povznášejí člověka z misky viny na misku zásluhy.

„Kdo čte pozpátku, nesplnil“ atd.

Rabi Ami a rabi Asi vázali svatební baldachýn pro rabiho Elazara. Řekl jim: Mezitím půjdu a poslechnu si něco v domě studia, a přijdu a povím vám to. Šel a nalezl tanu, který opakoval před rabim Jochananem:

Četl a pochybil a neví, kde pochybil – [stalo-li se to] uprostřed oddílu, vrátí se na jeho začátek; mezi oddíly, vrátí se k prvnímu oddílu; mezi [dvěma výskyty] „a napíšeš je“, vrátí se k prvnímu „a napíšeš je“.

Rabi Jochanan mu řekl: To učili jen tehdy, když nezačal „aby se rozmnožily vaše dny“; ale začal-li „aby se rozmnožily vaše dny“, držel se svého navyklého postupu a pokračuje.

Přišel a řekl jim to. Řekli mu: Kdybychom přišli jen proto, abychom slyšeli tuto věc, stačilo by nám to.

MIŠNA: Řemeslníci čtou [Šema] na vrcholu stromu nebo na vrcholu zdi – což nesmějí dělat při modlitbě.

Ženich je osvobozen od čtení Šema první noci až do konce Šabatu, jestliže nevykonal skutek. Stalo se, že Raban Gamliel se oženil a četl [Šema] první noc. Řekli mu jeho žáci: Učil jsi nás, náš učiteli, že ženich je osvobozen od čtení Šema. Odpověděl jim: Neposlechnu vás, abych ze sebe sňal království nebes byť na jedinou hodinu.

GEMARA: Naši učitelé učili: Řemeslníci čtou na vrcholu stromu nebo na vrcholu zdi a modlí se na vrcholu olivovníku a na vrcholu fíkovníku; ze všech ostatních stromů sestoupí dolů a modlí se. A hospodář v každém případě sestoupí dolů a modlí se, protože jeho mysl není klidná.

Rav Mari, syn Šmuelovy dcery, poukázal před Ravou na rozpor: Učili jsme se: Řemeslníci čtou na vrcholu stromu nebo na vrcholu zdi – tedy není třeba záměru. A proti tomu: Kdo čte Šema, musí zaměřit své srdce, neboť je řečeno „Slyš, Izraeli“, a jinde se říká: „Ztiš se a slyš, Izraeli“ (Dt 27,9) – jako tam se ztišením, tak i zde se ztišením.

[Rava] mlčel. Řekl mu: Slyšel jsi o tom něco? Odpověděl: Tak řekl Rav Šešet: [To platí,] když přeruší svou práci a čtou.

Ale vždyť se učí: Škola Hilelova říká: Zabývají se svou prací a čtou!

To není obtížné: jedno platí o prvním oddílu, druhé o druhém oddílu.

Naši učitelé učili: Dělníci, kteří pracují u hospodáře, čtou Šema a pronášejí požehnání před ním a po něm, jedí svůj chléb a pronášejí požehnání před ním a po něm a modlí se modlitbu Osmnácti [požehnání]; ale nepředstupují před schránu [jako předčítající] a nepozvedají ruce [ke kněžskému požehnání].

Ale vždyť se učí: [Modlí se] zkrácenou obdobu Osmnácti! Rav Šešet řekl: To není obtížné: jedno je podle Rabana Gamliela, druhé podle rabiho Jehošuy.

Je-li to rabi Jehošua, proč zrovna dělníci? Vždyť i kdokoli jiný!

Spíše jsou obě podle Rabana Gamliela, a není to obtížné: jedno platí o těch, kdo pracují za mzdu, druhé o těch, kdo pracují jen za stravu.

Ale vždyť se učí: Dělníci, kteří pracují u hospodáře, čtou Šema, modlí se, jedí svůj chléb a nepronášejí požehnání před ním, ale po něm pronášejí dvě [požehnání]. Jak? První požehnání podle předpisu; druhé začíná požehnáním za zemi a „Který buduje Jeruzalém“ se zahrnuje do požehnání za zemi.

O čem to platí? O těch, kdo pracují za mzdu; ale ti, kdo pracují za stravu, nebo když hospodář stoluje s nimi, žehnají podle předpisu.

„Ženich je osvobozen od čtení Šema.“ Naši učitelé učili: „Když sedíš ve svém domě“ – vyjma toho, kdo se zabývá micvou; „a když jdeš cestou“ – vyjma ženicha. Odtud řekli: Kdo si bere pannu, je osvobozen, ale kdo si bere vdovu, je povinen.

Z čeho to plyne? Rav Papa řekl: [Je to] jako „cesta“ – jako cesta je dobrovolná, tak i zde [jde o věc] dobrovolnou.

Nemluvíme snad i o tom, kdo jde vykonat micvu, a přesto Milosrdný řekl, ať čte?

Kdyby tomu tak bylo, Písmo by řeklo „při chůzi“. Co znamená „při tvé chůzi“? Z toho plyne: při tvé vlastní chůzi jsi povinen, ale [při chůzi] kvůli micvě jsi osvobozen.