Berachot 19a ברכות

A kdyby tě napadlo, že nevědí, k čemu by bylo, že jim to řekne? – Ale jestliže vědí, proč jim to musí říkat? Aby to přičetli Mojžíšovi k dobru.

Řekl rabi Jicchak: Kdo pomlouvá mrtvého, je jako by pomlouval kámen. Někteří říkají, že [mrtví] nevědí, a někteří říkají, že vědí, ale nezáleží jim na tom.

Je to tak? Vždyť řekl Rav Papa: Jeden člověk mluvil [hanlivě] o mistru Šmuelovi po jeho smrti, a ze střechy spadla tyč a rozbila mu lebku.

U učence je to jinak, neboť Svatý, budiž požehnán, se zastává jeho cti.

Řekl rabi Jehošua ben Levi: Kdo pomlouvá učence po jejich smrti, padne do gehinomu, jak je řečeno: „A ty, kdo se uchylují na své křivolaké cesty, odvede Hospodin s pachateli nepravosti. Pokoj nad Izraelem“ (Ž 125,5) – i v době, kdy je pokoj nad Izraelem, Hospodin je odvede s pachateli nepravosti.

V domě rabiho Jišmaela se učilo: Uvidíš-li učence, který v noci spáchal přestupek, nepochybuj o něm ve dne, snad se kál. Snad? Spíše jistě se kál. To však platí o věcech, jež se týkají jeho těla, ale co se týče peněz, [jen] když je vrátí jejich majiteli.

A řekl rabi Jehošua ben Levi: Na dvaceti čtyřech místech soud uvaluje klatbu kvůli cti učitele, a všechna jsme se učili v naší Mišně. Řekl mu rabi Elazar: Kde? Řekl mu: Hledej a najdeš.

Vyšel, zkoumal a našel tři: kdo zlehčuje omývání rukou, kdo pomlouvá učence po jejich smrti a kdo se povyšuje vůči Nebi.

Kde je to, kdo pomlouvá učence po jejich smrti? Učili jsme se: [Akavja ben Mahalalel] říkával: Nedává se pít [hořká voda] ani proselytce, ani propuštěné otrokyni. Mudrci však říkají: Dává se. Řekli mu: Stalo se, že Karkemit, propuštěná otrokyně v Jeruzalémě, a Šemaja a Avtaljon jí dali pít. Řekl jim: Dali jí pít [jen] na oko. Dali ho do klatby, zemřel v klatbě a soud kamenoval jeho rakev.

A kde je to, kdo zlehčuje omývání rukou? Učili jsme se: Řekl rabi Jehuda: Chraň Bůh, aby Akavja ben Mahalalel byl dán do klatby, neboť se chrámové nádvoří nezavírá za nikým v Izraeli tak moudrým, čistým a bojícím se hříchu jako Akavja ben Mahalalel. Koho tedy dali do klatby? Elazara ben Chanocha, který zpochybňoval omývání rukou. A když zemřel, soud poslal [posla] a položili mu na rakev velký kámen. To tě učí, že kdo je dán do klatby a zemře v klatbě, toho rakev soud kamenuje.

Kde je to, kdo se povyšuje vůči Nebi? Učili jsme se: Šimon ben Šetach vzkázal Chonimu, kresliteli kruhu: Zasloužil bys klatbu, a kdybys nebyl Choni, uvalil bych na tebe klatbu. Ale co mám dělat, když se lísáš před Všudypřítomným a on ti plní tvou vůli jako synovi, který se lísá před svým otcem a ten mu plní jeho vůli? A o tobě Písmo praví: „Ať se raduje tvůj otec a tvá matka a ať jásá ta, která tě porodila“ (Př 23,25).

A víc jich není? Vždyť je i to, co učil Rav Josef: Todos z Říma zavedl u římských [Židů], že v noci Pesachu jedli celá pečená kůzlata. Šimon ben Šetach mu vzkázal: Kdybys nebyl Todos, uvalil bych na tebe klatbu, protože dáváš Izraeli jíst posvěcené [oběti] mimo [Chrám].

Mluvíme o naší Mišně, a toto je barajta.

A v Mišně [jiný případ] není? Vždyť je i to, co jsme se učili: Rozřezal [hliněnou pec] na prstence a mezi prstence nasypal písek – rabi Eliezer [ji] prohlašuje za čistou a mudrci za nečistou. A to je pec Achnajova.

Co znamená „Achnaj“? Řekl Rav Jehuda jménem Šmuela: To učí, že ji obklopili halachami jako had (achna) a prohlásili ji za nečistou.

A učí se: Onoho dne přinesli všechny čisté věci, které rabi Eliezer prohlásil za čisté, a spálili je před ním, a nakonec ho „požehnali“ [tj. dali do klatby].

I tak – o klatbě jsme se v Mišně neučili. Kde tedy najdeš dvacet čtyři míst? Rabi Jehošua ben Levi přirovnává věc k věci, kdežto rabi Elazar věc k věci nepřirovnává.

„Nosiči máry a ti, kdo je střídají“: Rabíni učili: Nevynáší se mrtvý krátce před [dobou] čtení Šema; začali-li však, nepřerušují. Je to tak? Vždyť Rava Josefa vynesli krátce před čtením Šema! – S významnou osobností je to jinak.

„Ti před márou a ti za márou“: Rabíni učili: Ti, kdo se zabývají smuteční řečí, se v době, kdy mrtvý leží před nimi, vytrácejí jeden po druhém a čtou [Šema]. Neleží-li mrtvý před nimi, sedí a čtou, a on [truchlící] sedí a mlčí. Oni stojí a modlí se, a on stojí, uznává spravedlnost soudu a říká: Pane světů, mnoho jsem před tebou zhřešil, a nevyměřil jsi mi ani jednu [část] z tisíce. Kéž je tvou vůlí, Hospodine, náš Bože, abys v milosrdenství zacelil naše trhliny a trhliny celého svého lidu, domu Izraele.

Řekl Abaje: Člověk by neměl takto mluvit, neboť řekl Reš Lakiš, a tak se učilo jménem rabiho Jose: Nikdy ať člověk neotvírá ústa satanovi.

A řekl Rav Josef: Který verš [to dokládá]? Je řečeno: „Málem bychom byli jako Sodoma“ (Iz 1,9). Co jim prorok odpověděl? „Slyšte slovo Hospodinovo, vládcové Sodomy“ (Iz 1,10).

„Když pohřbili mrtvého a vracejí se“ atd.: Mohou-li začít a dokončit celé [Šema] – ano, ale jeden oddíl nebo jeden verš – ne? Postavme proti tomu [barajtu]: Když pohřbili mrtvého a vracejí se, mohou-li začít a dokončit byť jen jeden oddíl nebo jeden verš, [ať začnou].

I [Mišna] říká totéž: mohou-li začít a dokončit byť jen jeden oddíl nebo byť jen jeden verš dříve, než dojdou k řadě, ať začnou; a pokud ne, ať nezačínají.