Rav řekl: [Řekl-li po požehnání:] „Vezměte, je požehnáno, vezměte, je požehnáno“, nemusí [znovu] žehnat. [Řekl-li:] „Přineste sůl, přineste přílohu“, musí žehnat. A rabi Jochanan řekl: I [řekne-li]: „Přineste sůl, přineste přílohu“, nemusí žehnat. [Řekl-li:] „Namíchejte býkům, namíchejte býkům“, musí žehnat. A Rav Šešet řekl: I [řekl-li]: „Namíchejte býkům“, nemusí žehnat, neboť Rav Jehuda řekl, že Rav řekl: Člověku je zakázáno jíst dříve, než dá potravu svému dobytku, jak je řečeno: „Dám na tvém poli trávu tvému dobytku“ a teprve potom „budeš jíst a nasytíš se“ (Dt 11,15).
אמר רב טול ברוך טול ברוך אינו צריך לברך הבא מלח הבא לפתן צריך לברך ור' יוחנן אמר אפי' הביאו מלח הביאו לפתן נמי א"צ לברך גביל לתורי גביל לתורי צריך לברך ורב ששת אמר אפילו גביל לתורי נמי אינו צריך לברך דאמר רב יהודה אמר רב אסור לאדם שיאכל קודם שיתן מאכל לבהמתו שנא' (דברים יא, טו) ונתתי עשב בשדך לבהמתך והדר ואכלת ושבעת:
Rava bar Šmuel řekl jménem rabiho Chiji: Ten, kdo láme chléb, nesmí lámat, dokud nepřinesou sůl nebo přílohu před každého jednotlivce. Rava bar Šmuel zavítal do domu exilarchy. Přinesli mu chléb a on ihned lámal. Řekli mu: Vzdal se pán svého učení? Řekl jim: Tento [chléb] nevyžaduje čekání.
אמר רבא בר שמואל משום רבי חייא אין הבוצע רשאי לבצוע עד שיביאו מלח או לפתן לפני כל אחד ואחד רבא בר שמואל אקלע לבי ריש גלותא אפיקו ליה ריפתא ובצע להדיא אמרו ליה הדר מר משמעתיה אמר להו לית דין צריך בשש:
A Rava bar Šmuel řekl jménem rabiho Chiji: Moč se [zcela] vyprázdní jen vsedě. Rav Kahana řekl: Na kypré hlíně i vestoje. A není-li tam kyprá hlína, ať stoupne na vyvýšené místo a močí ze svahu.
ואמר רבא בר שמואל משום רבי חייא אין מי רגלים כלים אלא בישיבה אמר רב כהנא ובעפר תיחוח אפילו בעמידה ואי ליכא עפר תיחוח יעמוד במקום גבוה וישתין למקום מדרון:
A Rava bar Šmuel řekl jménem rabiho Chiji: Po každém svém jídle jez sůl a po každém svém pití pij vodu, a neutrpíš újmu. Bylo také učeno: Po každém svém jídle jez sůl a po každém svém pití pij vodu, a neutrpíš újmu. Jinde bylo učeno: Kdo jedl jakékoli jídlo a nejedl sůl, pil jakékoli nápoje a nepil vodu, ať se ve dne obává zápachu z úst a v noci záškrtu.
ואמר רבא בר שמואל משמיה דר' חייא אחר כל אכילתך אכול מלח ואחר כל שתייתך שתה מים ואי אתה נזוק תניא נמי הכי אחר כל אכילתך אכול מלח ואחר כל שתייתך שתה מים ואי אתה נזוק תניא אידך אכל כל מאכל ולא אכל מלח שתה כל משקין ולא שתה מים ביום ידאג מן ריח הפה ובלילה ידאג מפני אסכרה:
Rav Mari řekl, že rabi Jochanan řekl: Kdo jí pravidelně čočku jednou za třicet dní, odvrací záškrt od svého domu; ale ne každý den. Proč? Protože škodí dechu z úst.
אמר רב מרי א"ר יוחנן הרגיל בעדשים אחת לשלשים יום מונע אסכרה מתוך ביתו אבל כל יומא לא מ"ט משום דקשה לריח הפה
A Rav Mari řekl, že rabi Jochanan řekl: Kdo jí pravidelně hořčici jednou za třicet dní, odvrací nemoci od svého domu; ale ne každý den. Proč? Protože škodí slabosti srdce.
ואמר רב מרי אמר רבי יוחנן הרגיל בחרדל אחת לשלשים יום מונע חלאים מתוך ביתו אבל כל יומא לא מ"ט משום דקשה לחולשא דלבא
Rav Chija bar Aši řekl, že Rav řekl: Kdo jí pravidelně malé ryby, nedostane střevní nemoc; a nejen to, ale malé ryby činí celé tělo člověka plodným, množí jeho sílu a posilují je.
אמר רב חייא בר אשי אמר רב הרגיל בדגים קטנים אינו בא לידי חולי מעים ולא עוד אלא שדגים קטנים מפרין ומרבין ומברין כל גופו של אדם
Rabi Chama bar rabi Chanina řekl: Kdo pravidelně užívá černuchu, nedostane bolest srdce. Namítli: Raban Šimon ben Gamliel říká: Černucha je jedna ze šedesáti smrtících látek, a kdo spí na východ od jejího humna, jeho krev [padá] na jeho hlavu. To není obtížné: zde [jde] o její vůni, zde o její chuť. Matka rabiho Jirmeji mu pekla chléb, přilepovala na něj [černuchu] a [pak] ji oloupávala.
א"ר חמא ברבי חנינא הרגיל בקצח אינו בא לידי כאב לב מיתיבי רשב"ג אומר קצח אחד מששים סמני המות הוא והישן למזרח גרנו דמו בראשו לא קשיא הא בריחו הא בטעמו אימיה דרבי ירמיה אפיא ליה ריפתא ומדבקא ליה ומקלפא ליה:
„Rabi Jehuda říká: …který stvořil druhy bylin“: Rabi Zera řekl, a někteří říkají rabi Chinena bar Papa: Halacha není podle rabiho Jehudy. A rabi Zera řekl, a někteří říkají rabi Chinena bar Papa: Jaký je důvod rabiho Jehudy? Verš říká: „Požehnán buď Hospodin den co den“ (Ž 68,20). Což se mu žehná ve dne a v noci se mu nežehná? Nýbrž to ti chce říci: každý den mu dej požehnání odpovídající [tomu dni]; i zde: každému druhu mu dej požehnání odpovídající [tomu druhu].
ר' יהודה אומר בורא מיני דשאים: א"ר זירא ואיתימא ר' חיננא בר פפא אין הלכה כרבי יהודה וא"ר זירא ואיתימא ר' חיננא בר פפא מ"ט דרבי יהודה אמר קרא (תהלים סח, כ) ברוך ה' יום יום וכי ביום מברכין אותו ובלילה אין מברכין אותו אלא לומר לך כל יום ויום תן לו מעין ברכותיו הכא נמי כל מין ומין תן לו מעין ברכותיו.
A rabi Zera řekl, a někteří říkají rabi Chinena bar Papa: Pojď a pohleď, že způsob Svatého, budiž požehnán, není jako způsob člověka z masa a krve. Způsob člověka z masa a krve: prázdná nádoba pojme, plná nepojme. Ale Svatý, budiž požehnán, není takový: plná pojme, prázdná nepojme, jak je řečeno: „A řekl: Budeš-li opravdu poslouchat…“ (Ex 15,26) – budeš-li poslouchat, budeš poslouchat [i dále], a ne-li, nebudeš poslouchat. Jiný výklad: Budeš-li poslouchat staré, uslyšíš nové; ale „odvrátí-li se tvé srdce“ (Dt 30,17), už neuslyšíš.
וא"ר זירא ואיתימא ר' חיננא בר פפא בא וראה שלא כמדת הקב"ה מדת בשר ודם מדת בשר ודם כלי ריקן מחזיק מלא אינו מחזיק אבל הקב"ה אינו כן מלא מחזיק ריקן אינו מחזיק שנאמר (שמות טו, כו) ויאמר אם שמוע תשמע אם שמוע תשמע ואם לאו לא תשמע ד"א אם שמוע בישן תשמע בחדש ואם יפנה לבבך שוב לא תשמע:
MIŠNA: Požehnal-li nad plody stromu „…který stvořil plod země“, splnil povinnost; nad plody země „…který stvořil plod stromu“, nesplnil. A nad čímkoli, řekl-li „…jehož slovem vše vzniká“, splnil.
מתני׳ בירך על פירות האילן בורא פרי האדמה יצא ועל פירות הארץ בורא פרי העץ לא יצא ועל כולם אם אמר שהכל נהיה בדברו יצא:
GEMARA: Kdo je tanaita, podle něhož je kořenem stromu země? Rav Nachman bar Jicchak řekl: Je to rabi Jehuda. Neboť jsme se učili: Vyschl-li pramen nebo byl-li strom pokácen, přinese [prvotiny], ale nečte [vyznání]. Rabi Jehuda říká: Přinese i čte.
גמ׳ מאן תנא דעיקר אילן ארעא היא אמר רב נחמן בר יצחק ר' יהודה היא דתנן יבש המעין ונקצץ האילן מביא ואינו קורא ר' יהודה אומר מביא וקורא:
„Nad plody země atd.“: To je samozřejmé! Rav Nachman bar Jicchak řekl: Bylo to potřebné jen podle rabiho Jehudy, který říká, že pšenice je druh stromu. Neboť bylo učeno: Strom, z něhož jedl první člověk – rabi Meir říká: Byla to vinná réva, neboť nic nepřináší člověku tolik nářku jako víno, jak je řečeno: „Napil se vína a opil se“ (Gn 9,21). Rabi Nechemja říká: Byl to fíkovník, neboť tím, čím se zkazili, byli napraveni, jak je řečeno: „A sešili fíkové listí“ (Gn 3,7). Rabi Jehuda říká: Byla to pšenice, neboť dítě neumí říci „tatínku“ a „maminko“, dokud neokusí chuť obilí.
על פירות הארץ וכו': פשיטא א"ר נחמן בר יצחק לא נצרכה אלא לר' יהודה דאמר חטה מין אילן היא דתניא אילן שאכל ממנו אדם הראשון רבי מאיר אומר גפן היה שאין לך דבר שמביא יללה על האדם אלא יין שנאמר (בראשית ט, כא) וישת מן היין וישכר רבי נחמיה אומר תאנה היתה שבדבר שנתקלקלו בו נתקנו שנאמר (בראשית ג, ז) ויתפרו עלה תאנה ר"י אומר חטה היתה שאין התינוק יודע לקרות אבא ואמא עד שיטעום טעם דגן
Mohlo by tě napadnout: protože rabi Jehuda řekl, že pšenice je druh stromu, ať se nad ní žehná „…který stvořil plod stromu“. Proto nás učí: Kde se žehná „…který stvořil plod stromu“? Tam, kde když utrhneš plod, zůstává stonek a znovu plodí.
ס"ד אמינא הואיל ואמר רבי יהודה חטה מין אילן היא ליברך עליה בורא פרי העץ קמשמע לן היכא מברכינן בורא פרי העץ היכא דכי שקלת ליה לפירי איתיה לגווזא והדר מפיק
Originál: Berakhot 40a na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.