Rav Gidel řekl, řekl Rav: Nad jasmínem se žehná „který stvořil vonná dřeva“. Rav Chananel řekl, řekl Rav: Nad mořským rákosím se žehná „který stvořil vonná dřeva“. Mar Zutra řekl: Jaký je verš? „Ona je však vyvedla na střechu a ukryla je v dřevnatém lnu“ (Joz 2,6).
אמר רב גידל אמר רב האי סמלק מברכין עלויה בורא עצי בשמים אמר רב חננאל אמר רב הני חלפי דימא מברכין עלייהו בורא עצי בשמים אמר מר זוטרא מאי קראה (יהושע ב, ו) והיא העלתם הגגה ותטמנם בפשתי העץ
(Rav Mešaršeja řekl:) Nad narcisem ze zahrady se žehná „který stvořil vonná dřeva“, nad [narcisem] z pole „který stvořil vonné byliny“. Rav Šešet řekl: Nad fialkami se žehná „který stvořil vonné byliny“. Mar Zutra řekl: Kdo voní k etrogu nebo ke kdouli, řekne: „Požehnaný, který dal ovoci dobrou vůni.“
(רב משרשיא אמר) האי נרקום דגנוניתא מברכין עלויה בורא עצי בשמים דדברא בורא עשבי בשמים אמר רב ששת הני סיגלי מברכין עלייהו בורא עשבי בשמים אמר מר זוטרא האי מאן דמורח באתרוגא או בחבושא אומר ברוך שנתן ריח טוב בפירות
Rav Jehuda řekl: Kdo vyjde ve dnech nisanu a uvidí stromy, jak raší, řekne: „Požehnaný, v jehož světě nic nechybí a který v něm stvořil dobrá stvoření a dobré stromy, aby se z nich lidé těšili.“ Rav Zutra bar Tovija řekl, řekl Rav: Odkud [víme], že se žehná nad vůní? Jak je řečeno: „Každá duše ať chválí Hospodina“ (Ž 150,6). Co je to, z čeho má požitek duše, a tělo z toho požitek nemá? Řekni: to je vůně.
אמר רב יהודה האי מאן דנפיק ביומי ניסן וחזי אילני דקא מלבלבי אומר ברוך שלא חיסר בעולמו כלום וברא בו בריות טובות ואילנות טובות להתנאות בהן בני אדם אמר רב זוטרא בר טוביה אמר רב מנין שמברכין על הריח שנאמר (תהלים קנ, ו) כל הנשמה תהלל יה איזהו דבר שהנשמה נהנית ממנו ואין הגוף נהנה ממנו הוי אומר זה הריח
A Rav Zutra bar Tovija řekl, řekl Rav: Mladíci Izraele budou v budoucnu vydávat dobrou vůni jako Libanon, jak je řečeno: „Jeho výhonky se rozrostou, jeho krása bude jako olivovník a jeho vůně jako Libanon“ (Oz 14,7).
ואמר רב זוטרא בר טוביה אמר רב עתידים בחורי ישראל שיתנו ריח טוב כלבנון שנאמר (הושע יד, ז) ילכו יונקותיו ויהי כזית הודו וריח לו כלבנון:
A Rav Zutra bar Tovija řekl, řekl Rav: Co znamená, co je psáno: „Všechno učinil krásné ve svůj čas“ (Kaz 3,11)? To učí, že Svatý, budiž požehnán, učinil každému jeho řemeslo krásným v jeho očích.
ואמר רב זוטרא בר טוביה אמר רב מאי דכתיב (קהלת ג, יא) את הכל עשה יפה בעתו מלמד שכל אחד ואחד יפה לו הקב"ה אומנתו בפניו
A Rav Zutra bar Tovija řekl, řekl Rav: Pochodeň je jako dva [lidé] a měsíc jako tři. Bylo jim tázáno: Pochodeň jako dva včetně něho samého, nebo snad pochodeň jako dva kromě něho? Pojď a slyš: A měsíc jako tři. Dobře, řekneš-li včetně něho, je to v pořádku; ale řekneš-li kromě něho, k čemu jsou mi čtyři? Vždyť pán řekl: Jednomu se [démon] ukazuje a škodí; dvěma se ukazuje, ale neškodí; třem se vůbec neukazuje. Nelze snad z toho vyvodit, že pochodeň je jako dva včetně něho? Lze z toho vyvodit.
ואמר רב זוטרא בר טוביה אמר רב אבוקה כשנים וירח כשלשה איבעיא להו אבוקה כשנים בהדי דידיה או דילמא אבוקה כשנים לבר מדידיה ת"ש וירח כשלשה אי אמרת בשלמא בהדי דידיה שפיר אלא אי אמרת לבר מדידיה ארבעה למה לי והאמר מר לאחד נראה ומזיק לשנים נראה ואינו מזיק לשלשה אינו נראה כל עיקר אלא לאו שמע מינה אבוקה כשנים בהדי דידיה שמע מינה:
ואמר רב זוטרא בר טוביה אמר רב ואמרי לה אמר רב חנא בר ביזנא אמר רבי שמעון חסידא ואמרי לה אמר רבי יוחנן משום רבי שמעון בן יוחי נוח לו לאדם שיפיל עצמו לתוך כבשן האש ואל ילבין פני חברו ברבים מנלן מתמר שנאמר (בראשית לח, כה) היא מוצאת וגו':
Rabíni učili: Přinesli-li před něho olej a myrtu, škola Šamaje říká: Požehná nad olejem a potom požehná nad myrtou; a škola Hilela říká: Požehná nad myrtou a potom požehná nad olejem. Raban Gamliel řekl: Já rozhodnu: Olej – máme užitek z jeho vůně i z mazání se jím; myrta – z její vůně užitek máme, z mazání ne. Rabi Jochanan řekl: Halacha je podle slov toho, kdo rozhodl.
ת"ר הביאו לפניו שמן והדס ב"ש אומרים מברך על השמן ואח"כ מברך על ההדס וב"ה אומרים מברך על ההדס ואח"כ מברך על השמן אמר ר"ג אני אכריע שמן זכינו לריחו וזכינו לסיכתו הדס לריחו זכינו לסיכתו לא זכינו א"ר יוחנן הלכה כדברי המכריע
Rav Papa přišel do domu Rav Huny, syna Rav Iky. Přinesli před ně olej a myrtu. Rav Papa vzal, požehnal nejprve nad myrtou a potom požehnal nad olejem. Řekl mu: Nesoudí pán, že halacha je podle slov toho, kdo rozhodl? Řekl mu: Tak řekl Rava: Halacha je podle školy Hilela. – Ale tak tomu není; učinil to, jen aby se z toho vyvlékl.
רב פפא איקלע לבי רב הונא בריה דרב איקא אייתו לקמייהו שמן והדס שקל רב פפא בריך אהדס ברישא והדר בריך אשמן אמר ליה לא סבר לה מר הלכה כדברי המכריע אמר ליה הכי אמר רבא הלכה כב"ה ולא היא לאשתמוטי נפשיה הוא דעבד
Rabíni učili: Přinesli-li před ně olej a víno, škola Šamaje říká: Drží olej v pravici a víno v levici, požehná nad olejem a potom požehná nad vínem. Škola Hilela říká: Drží víno v pravici a olej v levici, požehná nad vínem a potom požehná nad olejem, a otře jej o hlavu sluhy; a je-li sluha učenec, otře jej o zeď, protože je pro učence hanbou vycházet na trh navoněný.
ת"ר הביאו לפניהם שמן ויין ב"ש אומרים אוחז השמן בימינו ואת היין בשמאלו מברך על השמן וחוזר ומברך על היין ב"ה אומרים אוחז את היין בימינו ואת השמן בשמאלו מברך על היין וחוזר ומברך על השמן וטחו בראש השמש ואם שמש ת"ח הוא טחו בכותל מפני שגנאי לתלמיד חכם לצאת לשוק כשהוא מבושם
Rabíni učili: Šest věcí je pro učence hanbou: ať nevychází na trh navoněný; ať nevychází v noci sám; ať nevychází v záplatovaných botách; ať nemluví se ženou na trhu; ať neleží u stolu ve společnosti nevzdělanců; a ať nevstupuje do domu studia poslední. A někteří říkají: ani ať nedělá dlouhé kroky a ať nechodí vzpřímeně se zdviženou hlavou.
ת"ר ששה דברים גנאי לו לתלמיד חכם אל יצא כשהוא מבושם לשוק ואל יצא יחידי בלילה ואל יצא במנעלים המטולאים ואל יספר עם אשה בשוק ואל יסב בחבורה של עמי הארץ ואל יכנס באחרונה לבית המדרש ויש אומרים אף לא יפסיע פסיעה גסה ואל יהלך בקומה זקופה
Ať nevychází na trh navoněný – rabi Aba, syn rabiho Chiji bar Aby, řekl, řekl rabi Jochanan: Na místě, kde jsou [lidé] podezřelí ze soulože s mužem. Rav Šešet řekl: To platí pouze o jeho oděvu, ale na těle [vůni] odstraní pot. Rav Papa řekl: A jeho vlasy jsou jako jeho oděv; a někteří říkají: jsou jako jeho tělo.
אל יצא כשהוא מבושם לשוק א"ר אבא בריה דר' חייא בר אבא אמר רבי יוחנן במקום שחשודים על משכב זכור אמר רב ששת לא אמרן אלא בבגדו אבל בגופו זיעה מעברא ליה אמר רב פפא ושערו כבגדו דמי ואמרי לה כגופו דמי
A ať nevychází v noci sám – kvůli podezření. A to platí jen tehdy, nemá-li stanovenou dobu [učení]; ale má-li stanovenou dobu, je známo, že jde ke své stanovené době.
ואל יצא יחידי בלילה משום חשדא ולא אמרן אלא דלא קביע ליה עידנא אבל קביע ליה עידנא מידע ידיע דלעידניה קא אזיל
A ať nevychází v záplatovaných botách – to podporuje rabiho Chiju bar Abu, neboť rabi Chija bar Aba řekl: Pro učence je hanbou vycházet v záplatovaných botách. Je tomu tak? Vždyť rabi Chija bar Aba[v takových] vycházel! Mar Zutra, syn Rav Nachmana, řekl: [Míní se] záplata na záplatě. A to platí jen o svršku, ale u podrážky nám to nevadí. A u svršku to platí jen na cestě, ale doma nám to nevadí. A platí to jen v letních dnech, ale v období dešťů nám to nevadí.
ואל יצא במנעלים המטולאים מסייע ליה לרבי חייא בר אבא דאמר ר' חייא בר אבא גנאי הוא לתלמיד חכם שיצא במנעלים המטולאים איני והא ר' חייא בר אבא נפיק אמר מר זוטרא בריה דרב נחמן בטלאי על גבי טלאי ולא אמרן אלא בפנתא אבל בגילדא לית לן בה ובפנתא לא אמרן אלא באורחא אבל בביתא לית לן בה ולא אמרן אלא בימות החמה אבל בימות הגשמים לית לן בה
A ať nemluví se ženou na trhu – Rav Chisda řekl: I když je to jeho žena. Učí se také tak: I když je to jeho žena, i když je to jeho dcera, i když je to jeho sestra, protože ne všichni znají jeho příbuzné.
ואל יספר עם אשה בשוק אמר רב חסדא ואפילו היא אשתו תניא נמי הכא אפילו היא אשתו ואפילו היא בתו ואפילו היא אחותו לפי שאין הכל בקיאין בקרובותיו
A někteří říkají: ani ať nedělá dlouhé kroky – neboť pán řekl: Dlouhý krok bere člověku jednu pětistovku světla jeho očí. Jaká je náprava? Navrátí mu ho [víno] kiduše v pátek večer.
וי"א אף לא יפסיע פסיעה גסה דאמר מר פסיעה גסה נוטלת אחד מת"ק ממאור עיניו של אדם מאי תקנתיה להדריה בקדושא דבי שמשי
A ať nechodí vzpřímeně se zdviženou hlavou – neboť pán řekl: Kdo chodí vzpřímeně se zdviženou hlavou, byť jen čtyři lokte, jako by tlačil na nohy Šechiny, jak je psáno: „Celá země je plná jeho slávy“ (Iz 6,3).
ואל יהלך בקומה זקופה דאמר מר המהלך בקומה זקופה אפילו ארבע אמות כאילו דוחק רגלי שכינה דכתיב (ישעיהו ו, ג) מלא כל הארץ כבודו:
Originál: Berakhot 43b na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.