Berachot 9a ברכות

Ne, ve skutečnosti je to den, a to, že tomu říkají „noc“, je proto, že jsou lidé, kteří v tu hodinu ještě spí.

Rabi Acha, syn rabiho Chaniny, řekl jménem rabiho Jehošuy ben Leviho: Halacha je podle rabiho Šimona, který [to] řekl jménem rabiho Akivy. Rabi Zera řekl: Jen ať neříká [požehnání] „Ulož nás“.

Když přišel Rav Jicchak bar Josef, řekl: Ten [výrok], který rabi Acha, syn rabiho Chaniny, řekl jménem rabiho Jehošuy ben Leviho, nebyl řečen výslovně, nýbrž byl vyvozen z [jeho jednání].

Jeden pár učenců se opil na svatbě syna rabiho Jehošuy ben Leviho. Přišli před rabiho Jehošuu ben Leviho a on řekl: Rabi Šimon je dostatečnou autoritou, aby se na něj v nouzi spoléhalo.

„Stalo se, že jeho synové přišli [z hostiny]…“

A až dosud neslyšeli o tomto [názoru] Rabana Gamliela?

Takto se ho ptali: Nesouhlasí s tebou mudrci, a [ve sporu] jednotlivce s většinou je halacha podle většiny? Nebo snad mudrci smýšlejí jako ty, a to, že říkají „do půlnoci“, je proto, aby člověka vzdálili od přestoupení? Řekl jim: Mudrci smýšlejí jako já, a jste povinni [číst Šema]; a to, že říkají „do půlnoci“, je proto, aby člověka vzdálili od přestoupení.

„A nejen toto řekli, nýbrž…“

Copak Raban Gamliel říká „do půlnoci“, že učí: „A nejen toto řekli“?

Takto řekl Raban Gamliel svým synům: I podle mudrců, kteří říkají „do půlnoci“, platí povinnost až do východu jitřenky; a to, že říkají „do půlnoci“, je proto, aby člověka vzdálili od přestoupení.

„Pálení tuků…“

Kdežto jedení pesachových obětí neuvádí.

A postavme proti tomu: Večerní Šema, Halel v pesachové noci a jedení pesachového beránka – jejich povinnost trvá až do východu jitřenky.

Rav Josef řekl: To není obtíž: tato [mišna je] podle rabiho Elazara ben Azarji, tamta podle rabiho Akivy. Neboť se učí: „Budou jíst maso té noci“ (Ex 12,8). Rabi Elazar ben Azarja říká: Zde je řečeno „té noci“ a tam je řečeno: „Projdu egyptskou zemí té noci“ (Ex 12,12). Jako tam [to bylo] do půlnoci, tak i zde do půlnoci.

Rabi Akiva mu řekl: Což již není řečeno „ve spěchu“ (Ex 12,11) – [tj.] až do chvíle spěchu? Proč tedy Písmo říká „v noci“?

Mohl bych si myslet, že se jí jako [ostatní] oběti ve dne; proto Písmo říká „v noci“ – v noci se jí, a ne ve dne.

Budiž, podle rabiho Elazara ben Azarji, který se opírá o slovní analogii (gezera šava), bylo třeba napsat „té“. Ale podle rabiho Akivy – k čemu slouží to „té“?

Přichází vyloučit jinou noc. Napadlo by tě říci: Protože pesachová oběť patří mezi méně svaté oběti a pokojné oběti patří mezi méně svaté oběti, tak jako pokojné oběti se jedí dva dny a jednu noc, i pesachová oběť se jí dvě noci místo dvou dnů, takže by se jedla dvě noci a jeden den. Proto nás učí: „té noci“ – té noci se jí, a nejí se v jinou noc.

A rabi Elazar ben Azarja?

To vyvozuje z [verše]: „Nenecháte z něho nic do rána“ (Ex 12,10).

A rabi Akiva? Kdyby [to vyvozoval] odtud, řekl bych: Co znamená „ráno“? Druhé ráno.

A rabi Elazar ti řekne: Každé [nespecifikované] „ráno“ je první ráno.

A tito tanaité [se přou] jako tamti tanaité, neboť se učí: „Tam budeš obětovat pesach večer, při západu slunce, v čase tvého vyjití z Egypta“ (Dt 16,6).

Rabi Eliezer říká: Večer obětuješ, při západu slunce jíš a v čase tvého vyjití z Egypta spaluješ [zbytky]. Rabi Jehošua říká: Večer obětuješ, při západu slunce jíš, a dokdy smíš jíst? Až do času tvého vyjití z Egypta.

Rabi Aba řekl: Všichni souhlasí, že když byl Izrael vykoupen z Egypta, byl vykoupen až večer, neboť je řečeno: „Hospodin, tvůj Bůh, tě vyvedl z Egypta v noci“ (Dt 16,1); a když vyšli, vyšli až ve dne, neboť je řečeno: „Nazítří po pesachu vyšli synové Izraele se vztyčenou rukou“ (Nu 33,3).

O čem se přou? O chvíli spěchu. Rabi Elazar ben Azarja zastává názor: Co je „spěch“? Spěch Egypťanů.

A rabi Akiva zastává názor: Co je „spěch“? Spěch Izraele.

Tak se také učí [v barajtě]: „Hospodin, tvůj Bůh, tě vyvedl z Egypta v noci“ – copak vyšli v noci? Vždyť vyšli až ve dne, neboť je řečeno: „Nazítří po pesachu vyšli synové Izraele se vztyčenou rukou“! Nýbrž to učí, že vykoupení pro ně začalo už večer.

„Mluv, prosím, k uším lidu…“ (Ex 11,2). Ve škole rabiho Janaje říkali: „Prosím“ (na) není nic jiného než výraz žádosti. Svatý, budiž požehnán, řekl Mojžíšovi: Prosím tě, jdi a řekni Izraeli: Prosím vás, vyžádejte si od Egypťanů stříbrné a zlaté předměty, aby neřekl