Všechny nádoby, které byly v Chrámu, mají druhé a třetí [exempláře], aby, jestliže se ty první znečistí, přinesli místo nich druhé. Všechny nádoby, které byly v Chrámu, vyžadují ponoření, kromě zlatého oltáře a bronzového oltáře, protože jsou jako půda; to jsou slova rabiho Eliezera. A mudrci říkají: Protože jsou pobité.
כל הכלים שהיו במקדש יש להם שניים ושלישים שאם נטמאו הראשונים יביאו שניים תחתיהן כל הכלים שהיו במקדש טעונין טבילה חוץ ממזבח הזהב ומזבח הנחשת מפני שהן כקרקע דברי ר"א וחכ"א מפני שהן מצופין:
GEMARA: Učilo se: Dávejte pozor, abyste se nedotkli stolu a svícnu. A proč náš tanaita neučí svícen? U stolu je psáno „stále“, u svícnu není psáno „stále“.
גמ׳ תנא הזהרו שמא תגעו בשולחן ובמנורה ותנא דידן מ"ט לא תני מנורה שלחן כתיב ביה תמיד מנורה לא כתיב בה תמיד
A ten druhý [tanaita]? Protože je psáno: „A svícen naproti stolu“ (Ex 26,35), je to jako by u něj bylo psáno „stále“. A ten první? Tento [verš] přichází, aby mu určil místo.
ואידך כיון דכתיב (שמות כו, לה) ואת המנורה נכח השלחן כמאן דכתיב בה תמיד דמי ואידך ההוא לקבוע לה מקום הוא דאתא
Ale ať to vyplyne z toho, že [stůl] je dřevěná nádoba určená k tomu, aby stála na místě, a žádná dřevěná nádoba určená k tomu, aby stála na místě, není náchylná k nečistotě! Proč? Vyžadujeme podobnost s pytlem: jako pytel je přenášen plný i prázdný, tak i všechno, co je přenášeno plné i prázdné.
ותיפוק לי דכלי עץ העשוי לנחת הוא וכל כלי עץ העשוי לנחת לא מטמא מאי טעמא דומיא דשק בעינן מה שק מיטלטל מלא וריקם אף כל מיטלטל מלא וריקם
I tento [stůl] je přenášen plný i prázdný – podle Reše Lakiše, neboť řekl Reš Lakiš: Co znamená, co je psáno: „Na čistém stole“ (Lv 24,6)? Z toho plyne, že [může být] nečistý.
האי נמי מיטלטל מלא וריקם הוא כדר"ל דאמר ר"ל מאי דכתיב (ויקרא כד, ו) על השלחן הטהור מכלל שהוא טמא
A proč? Je to dřevěná nádoba určená k tomu, aby stála na místě, a není náchylná k nečistotě! Nýbrž to učí, že jej zvedali a ukazovali na něm poutníkům předkladné chleby a říkali jim: Pohleďte, jak jste milí před Všudypřítomným: [chléb] při odnětí je jako při položení. Neboť řekl rabi Jehošua ben Levi: Veliký zázrak se dál s předkladnými chleby: jako při položení, tak při odnětí, jak je řečeno: „aby se položil teplý chléb v den, kdy byl odňat“ (1S 21,7).
ואמאי כלי עץ העשוי לנחת הוא ואינו מקבל טומאה אלא מלמד שמגביהין אותו ומראין בו לעולי רגלים לחם הפנים ואומרים להם ראו חיבתכם לפני המקום סילוקו כסידורו דא"ר יהושע בן לוי נס גדול נעשה בלחם הפנים כסידורו כך סילוקו שנאמר (שמואל א כא, ז) לשום לחם חום ביום הלקחו
A ať to vyplyne z pobití [zlatem]! Vždyť jsme učili v Mišně: Stůl a příruční stolek, které se poškodily nebo které pokryl mramorem a ponechal na nich místo pro položení pohárů, jsou [náchylné k nečistotě]. Rabi Jehuda praví: [Stačí] místo pro položení kusů [jídla].
ותיפוק לי משום ציפוי דהתנן השלחן והדולפקי שנפחתו או שחיפן בשייש ושייר בהם מקום הנחת כוסות טמא ר' יהודה אומר מקום הנחת החתיכות
A řekneš-li, že akáciové dřevo je jiné, protože je cenné a neruší se [pobitím] – to je v pořádku podle Reše Lakiše, který řekl: Učili to jen o nádobách z buxusového dřeva, které přicházejí ze zámoří, ale nádoby z vzácných dřev se neruší. Ale podle rabiho Jochanana, který řekl, že i nádoby ze vzácných dřev se ruší, co se dá říci?
וכי תימא שאני עצי שטים דחשיבי ולא בטלי הניחא לר"ל דאמר לא שנו אלא בכלי אכסלגים הבאין ממדינת הים אבל בכלי מסמים לא בטלי שפיר אלא לרבי יוחנן דאמר אפילו בכלי מסמים נמי בטלי מאי איכא למימר
A řekneš-li: tady jde o pevné pobití, tam o pobití, které není pevné – vždyť se Reš Lakiš zeptal rabiho Jochanana: [Platí to] o pevném pobití, nebo o pobití, které není pevné? O [pobití], které pokrývá jeho okraje, nebo které nepokrývá jeho okraje?
וכי תימא כאן בציפוי עומד כאן בציפוי שאינו עומד הא בעא מיניה ר"ל מרבי יוחנן בציפוי עומד או בציפוי שאינו עומד בחופה את לבזבזיו או בשאינו חופה את לבזבזיו
A řekl mu: Nezáleží na tom, zda jde o pevné pobití, nebo o pobití, které není pevné; nezáleží na tom, zda pokrývá jeho okraje, nebo nepokrývá jeho okraje. Nýbrž stůl je jiný,
וא"ל לא שנא בציפוי עומד ולא שנא בציפוי שאינו עומד לא שנא בחופה את לבזבזיו ולא שנא בשאינו חופה את לבזבזיו אלא שאני שלחן
Originál: Chagigah 26b na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.