Chagiga 6a חגיגה

Kdo jej přivedl až sem [do Jeruzaléma]?

Řekl mu Abaje: Až sem jej přivedla jeho matka, která je povinna radováním se. Odtud dále: může-li vystoupit, drže se otce za ruku, z Jeruzaléma na Chrámovou horu, je povinen; a nemůže-li, je osvobozen.

Rabi namítl ve prospěch Bejt Hilel proti slovům Bejt Šamaj: „Ale Chana nevystoupila, neboť řekla svému muži: Až bude chlapec odstaven, přivedu jej“ (1S 1,22). A přece Samuel mohl jet na ramenou svého otce!

Řekl mu jeho otec: A podle tvého názoru by ti byla obtížná sama Chana: což nebyla povinna radováním se? Nýbrž Chana viděla na Samuelovi přílišnou útlost a obávala se pro Samuela vyčerpání z cesty.

Rabi Šimon se tázal: Jak je tomu s nezletilým chromým podle slov Bejt Šamaj a se slepým podle slov obou?

Jak si to představit? Řekneš-li, že jde o chromého, který se nemůže uzdravit, a slepého, který nemůže prohlédnout – jestliže dospělý je osvobozen, je třeba se ptát na nezletilého? Je to potřebné jen pro chromého, který se může uzdravit, a slepého, který může prohlédnout. Jak [je to s nimi]?

Řekl Abaje: Všude, kde je dospělý povinen podle Tóry, i nezletilého vychováváme [k tomu] podle rabínů; všude, kde je dospělý osvobozen podle Tóry, je i nezletilý osvobozen podle rabínů.

„Bejt Šamaj říkají: [Oběť] zjevení se [v hodnotě] dvou stříbrných atd.“

Naši rabíni učili: Bejt Šamaj říkají: [Oběť] zjevení se dvou stříbrných a sváteční oběť jedné stříbrné mea, protože [oběť] zjevení se celá vystupuje k Výšinám, což neplatí o sváteční oběti. A dále jsme shledali u [svátku] Šavuot, že u nich Písmo rozmnožilo zápalné oběti více než pokojné.

Bejt Hilel však říkají: [Oběť] zjevení se jedné stříbrné mea a sváteční oběť dvou stříbrných, protože sváteční oběť existovala už před Výrokem [na Sinaji], což neplatí o [oběti] zjevení se. A dále jsme shledali u knížat, že u nich Písmo rozmnožilo pokojné oběti více než zápalné.

A proč Bejt Hilel neříkají jako Bejt Šamaj? Co jsi řekl, že [oběť] zjevení se je přednější, protože celá vystupuje k Výšinám – naopak, sváteční oběť je přednější, neboť jsou u ní dvojí jídla [oltáře i člověka]. A co jsi řekl, odvoďme to od Šavuot – soudí se oběť jednotlivce z oběti jednotlivce, a nesoudí se oběť jednotlivce z oběti obce.

A proč Bejt Šamaj neříkají jako Bejt Hilel? Co jsi řekl, že sváteční oběť je přednější, protože existovala před Výrokem – i [oběť] zjevení se existovala před Výrokem.

A co jsi řekl, odvoďme to od knížat – soudí se věc platná pro [všechna] pokolení z věci platné pro pokolení, a nesoudí se věc platná pro pokolení z věci, která pro pokolení neplatí.

A Bejt Hilel – čím se liší sváteční oběť, že existovala před Výrokem? Neboť je psáno: „A obětovali oběti, pokojné oběti“ (Ex 24,5). I [oběť] zjevení se – což není psáno: „A přinesli zápalné oběti“ (Ex 24,5)?

Bejt Hilel se domnívají, že zápalná oběť, kterou Izrael přinesl na poušti, byla stálou zápalnou obětí [tamid]; a Bejt Šamaj se domnívají, že zápalná oběť, kterou Izrael přinesl na poušti, byla zápalnou obětí zjevení se.

Řekl Abaje: Bejt Šamaj, rabi Elazar a rabi Jišmael – ti všichni se domnívají, že zápalná oběť, kterou Izrael přinesl na poušti, byla zápalnou obětí zjevení se. A Bejt Hilel, rabi Akiva a rabi Josi z Galileje – ti všichni se domnívají, že zápalná oběť, kterou Izrael přinesl na poušti, byla stálou zápalnou obětí.

Bejt Šamaj – to, co jsme řekli. Rabi Jišmael – neboť bylo učeno: Rabi Jišmael říká: Obecná pravidla byla řečena na Sinaji