Chulin 130b חולין

pokud uvnitř – vnáší [tím] nesvěcené [maso] do nádvoří. Proto to není možné.

Nýbrž k čemu je mi „toto“? Pro [výrok] Rava Chisdy, neboť Rav Chisda řekl: Kdo poškodí kněžské dary nebo je sní, je osvobozen od placení.

K věci samé: Rav Chisda řekl: Kdo poškodí kněžské dary nebo je sní, je osvobozen od placení. Jaký je důvod? Chceš-li, řekni: protože je psáno „toto“; a chceš-li, řekni: protože je to majetek, který nemá žalobce.

Namítli: „A toto bude právo kohanů“ (Dt 18,3) – učí, že dary jsou věcí práva. K jaké halaše? Ne snad k tomu, aby se vymáhaly soudci? – Ne, aby se rozdělovaly soudci.

A podle Rava Šmuela bar Nachmaniho, neboť Rav Šmuel bar Nachmani řekl, řekl rabi Jonatan: Odkud [víme], že se nedává dar kohenovi, který je nevzdělaný? Neboť je řečeno: „A přikázal lidu, obyvatelům Jeruzaléma, dávat podíl kohanům a levitům, aby se pevně drželi Tóry Hospodinovy“ (2Pa 31,4) – každý, kdo se pevně drží Tóry Hospodinovy, má podíl; a kdo se pevně nedrží Tóry Hospodinovy, nemá podíl.

Pojď a slyš: Rabi Jehuda ben Betejra praví: „právo“ – učí, že dary jsou věcí práva. Mohl bys myslet, že i hruď a kýta jsou věcí práva; proto praví [Písmo]: „toto“.

K čemu? Řekneš-li, aby se rozdělovaly soudci – copak se hruď a kýta nerozdělují soudci? Nýbrž ne snad k tomu, aby se vymáhaly soudci?

Čím se zde zabýváme? Když [dary] přišly do jeho ruky. – Jestliže přišly do jeho ruky, co je třeba říkat? – Že přišly do jeho ruky ještě neoddělené, a tento tanaita soudí, že dary, které nebyly odděleny, jsou jako oddělené.

Pojď a slyš: Hospodář, který putoval z místa na místo a potřeboval vzít paběrky, zapomenuté [snopy], kout pole a desátek chudých – vezme [si], a až se vrátí, zaplatí, slova rabi Eliezera.

Řekl Rav Chisda: Učili to zde jako míru zbožnosti. Řekl Rava: Tanaita učí „zaplatí“, a ty říkáš, že to učili jako míru zbožnosti? A dále – máme se snad řídit rabi Eliezerem?

Nýbrž ze závěrečné části: A mudrci praví: Byl v té chvíli chudý. Důvodem je, že [byl] chudý; tedy bohatý platí.

Proč? Ať je jako ten, kdo poškodí kněžské dary nebo je sní! Řekl Rav Chisda: Učili to zde jako míru zbožnosti.

Pojď a slyš: Odkud [víme] o hospodáři, který snědl své plody neodesátkované, a stejně o levitovi, který snědl své desátky neodesátkované – odkud [víme], že je osvobozen od placení? Proto praví [Písmo]: „Ať neznesvěcují svaté věci synů Izraele, které oddělují“ (Lv 22,15) – nemáš na nich [nárok], leda od chvíle oddělení dále.

Tedy od chvíle oddělení dále každopádně platí. Proč? Ať je jako ten, kdo poškodí kněžské dary nebo je sní! I zde