Pojď a slyš: Jestliže mu královský dům násilím zabral humno – je-li to za jeho dluh, je povinen odesátkovat; je-li to svévolná rekvizice, je osvobozen od desátku.
תא שמע הרי שאנסו בית המלך גרנו אם בחובו חייב לעשר אם באנפרות פטור מלעשר
Pojď a slyš: Řekl mu: Prodej mi vnitřnosti krávy – a byly v nich kněžské dary – dá je kohenovi a [prodávající] mu je z ceny neodečte. Koupil-li je od něj na váhu, dá je kohenovi a [prodávající] mu je z ceny odečte.
תא שמע אמר לו מכור לי בני מעיה של פרה והיה בהן מתנות כהונה נותנן לכהן ואינו מנכה לו מן הדמים לקח הימנו במשקל נותנן לכהן ומנכה לו מן הדמים
K čemu? Ne snad k tomu, aby se vymáhaly soudci? – Ne, [k tomu], co jsme se učili: Proč řekli „majetek kohena“? Že za ně smí koupit otroky, pozemky a nečisté dobytče, věřitel si je smí vzít za svůj dluh, žena za svou ketubu, a [smí za ně koupit] svitek Tóry.
למאי לאו להוציאן בדיינין לא לכדתנן למה אמרו נכסי כהן שקונה בהן עבדים וקרקעות ובהמה טמאה ובעל חוב נוטלן בחובו ואשה בכתובתה וספר תורה
Rav Papa seděl a pronášel tento výrok. Rav Idi bar Avin namítl Ravu Papovi: Čtyři dary chudým jsou ve vinici: opadané bobule, nedorostlé hrozny, zapomenuté a kout; tři v obilí: paběrky, zapomenuté a kout; dva u stromu: zapomenuté a kout.
יתיב רב פפא וקאמר לה להא שמעתא איתיביה רב אידי בר אבין לרב פפא ארבע מתנות עניים שבכרם הפרט והעוללות והשכחה והפאה ושלש שבתבואה הלקט והשכחה והפאה שנים שבאילן השכחה והפאה
Desátek chudých, který se rozděluje v jeho domě – vlastník má výhodu [volby příjemce], a i chudému Izraelitovi se odebírá z ruky. A ostatní kněžské dary, jako plece, čelisti a slez, se neodebírají ani od kohena pro [jiného] kohena, ani od levity pro levitu.
מעשר עני המתחלק בתוך ביתו יש בו טובת הנאה לבעלים ואפי' עני שבישראל מוציאין אותו מידו ושאר מתנות כהונה כגון הזרוע והלחיים והקבה אין מוציאין אותן (מידו) לא מכהן לכהן ולא מלוי ללוי
Čtyři dary ve vinici: opadané bobule, nedorostlé hrozny, zapomenuté a kout – neboť je psáno: „Svou vinici nebudeš paběrkovat a opadané bobule své vinice nebudeš sbírat“ (Lv 19,10);
ארבע מתנות שבכרם הפרט והעוללות והשכחה והפאה דכתיב (ויקרא יט, י) וכרמך לא תעולל ופרט כרמך לא תלקט
Kout – odvozuje [z výrazu] „po sobě“ – „po sobě“ u olivy, neboť je psáno: „Když budeš otloukat svou olivu, nebudeš po sobě sbírat [z její] ozdoby“ (Dt 24,20), a v domě rabi Jišmaela se učilo: [To znamená], že jí nesmíš vzít její ozdobu.
פאה גמר אחריך אחריך מזית דכתיב (דברים כד, כ) כי תחבוט זיתך לא תפאר אחריך ותנא דבי ר' ישמעאל שלא תטול תפארתו ממנו
Originál: Chullin 131a na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.