Chulin 25a חולין

[že znečišťuje], i kdyby byla plná hořčičných zrn.

Řekl Rav Ada bar Ahava Ravovi: Ať se hliněná nádoba znečišťuje i svým vnějškem, úsudkem od lehčího k těžšímu: Jestliže všechny [ostatní] nádoby, které se neznečišťují svým vnitřním prostorem, se znečišťují svým vnějškem, hliněná nádoba, která se znečišťuje svým vnitřním prostorem, není snad úsudkem, že se znečišťuje svým vnějškem?

Verš říká: „A každá otevřená nádoba, na níž není přivázané víko“ (Nu 19,15). Která nádoba je ta, jejíž nečistota přichází skrze její otvor? Musíš říci, že to je hliněná nádoba. A [jen] když na ní není přivázané víko, je nečistá; je-li na ní přivázané víko, je čistá.

Ať se všechny nádoby znečišťují svým vnitřním prostorem, úsudkem od lehčího k těžšímu: Jestliže hliněná nádoba, která se neznečišťuje svým vnějškem, se znečišťuje svým vnitřním prostorem, všechny nádoby, které se znečišťují svým vnějškem, není snad úsudkem, že se znečišťují svým vnitřním prostorem?

Verš říká: „Do jejího nitra“ – nitro této [nádoby], a ne nitro jiné.

Ale tato [slova] „její nitro“ jsme přece už vyložili [k jinému účelu]!

Čtyřikrát je psáno „nitro“: „do jejího nitra“, „v nitru“, „do jejího nitra“, „v nitru“ (Lv 11,33).

Jedno pro sebe samo, jedno pro analogii, jedno [pro] „nitro této, a ne nitro jiné“, a jedno [pro] „její nitro, a ne nitro jejího nitra“, a [to platí] i pro nádobu omyvatelnou.

A ať se všechny [ostatní] nádoby neznečišťují svým vnějškem, nýbrž jen svým vnitřkem a dotykem, úsudkem od lehčího k těžšímu: Jestliže hliněná nádoba, která se znečišťuje svým vnitřním prostorem, se neznečišťuje svým vnějškem, všechny nádoby, které se neznečišťují svým vnitřním prostorem, není snad úsudkem, že se neznečišťují svým vnějškem?

Verš říká: „A každá otevřená nádoba, na níž není přivázané víko, je nečistá“ (Nu 19,15). Tato [hliněná] je ta, která je nečistá, když na ní není přivázané víko, a když je na ní přivázané víko, je čistá; z toho plyne, že všechny [ostatní] nádoby, ať je na nich přivázané víko, či není, se znečišťují.

MIŠNA: Co je čisté u dřevěných nádob, je nečisté u kovových nádob; co je čisté u kovových nádob, je nečisté u dřevěných nádob.

GEMARA: Učili rabíni: Nedokončené dřevěné nádoby jsou [vnímavé k] nečistotě, jejich ploché [nádoby] jsou čisté; nedokončené kovové nádoby jsou čisté, jejich ploché [nádoby] jsou nečisté. Vychází, že co je čisté u dřevěných nádob, je nečisté u kovových nádob, [a co je] čisté u kovových nádob, je nečisté u dřevěných nádob.

A toto jsou nedokončené dřevěné nádoby: Každá, kterou se [řemeslník] chystá ohoblovat, vykládat, oškrábat, ozdobit obrubou, natřít hlínou; postrádá-li podstavec, okraj nebo ucho, je [vnímavá k] nečistotě; postrádá-li vyhloubení, je čistá.

„Postrádá-li vyhloubení“ – to je zřejmé! Je to potřebné tam, kde vtlačil kefizu [malou míru] do kavu [větší míry, tj. vyhloubil jen částečně].

A toto jsou nedokončené kovové nádoby: Každá, kterou se [řemeslník] chystá