Chulin 31a חולין

peří, které je rozstříháno.

Ale to přece vyžaduje zakrytí [krve]! A řekneš-li, že ji zakryje – vždyť řekl rabi Zera, řekl Rav: Ten, kdo poráží, musí dát prach dole a prach nahoře, neboť je řečeno: „A zakryje ji prachem“ (Lv 17,13) – není řečeno „prach“, nýbrž „prachem“; učí, že ten, kdo poráží, musí dát prach dole a prach nahoře.

[Jde o případ], kdy pro to připravil prach celého údolí.

„Porážel a usekl“ atd. Řekl rabi Zera: [Nůž musí mít] délku krku a [ještě] mimo krk.

Vznesli otázku: „Délku krku a mimo krk“ – [znamená to další] délku krku, takže jsou to dva krky? Anebo snad délku krku a mimo krk něco málo?

Pojď a slyš: „Porážel a usekl dvě hlavy najednou – má-li nůž délku jednoho krku, je to platné.“ Co [znamená] „délku jednoho krku“? Chceš-li říci délku jednoho krku a nic víc – nyní když u jednoho zvířete vyžadujeme délku krku a [ještě] mimo krk, u dvou zvířat by stačila délka jednoho krku? Spíše je zřejmé: délku krku mimo dva krky.

Z toho plyne: délka krku [ještě] mimo krk. Z toho [to] plyne.

„Kdy to platí? Když táhl tam a nevrátil“ atd. Řekl Rav Menaše: [Jde o] skalpel, který nemá rohy.

Řekl Rav Acha, syn Rava Avji, Ravu Menašemu: Jak je to s jehlou? Odpověděl mu: Jehla trhá, trhá.

Jak je to s ševcovskou jehlou? Odpověděl mu: Učili jsme se: „i jakkoli malým“. Což to neznamená ševcovskou jehlu? Ne: skalpel. Skalpel se přece učí výslovně! Vysvětluje [to]: co [znamená] „jakkoli malým“? Skalpel.

Je to také rozumné. Neboť kdyby tě napadlo [že jde o] ševcovskou jehlu – nyní když je ševcovská jehla dovolena, je třeba [říkat to] o skalpelu? Skalpelu bylo zapotřebí: napadlo by tě říci, ať se zakáže skalpel, který nemá rohy, kvůli skalpelu, který má rohy; proto nás to učí.

MIŠNA: Spadl-li nůž a porazil [zvíře], přestože ho porazil řádným způsobem, je to neplatné, neboť je řečeno: „A zabiješ a budeš jíst“ (Dt 27,7) – co zabíjíš ty, to jíš.

GEMARA: Důvod je, že spadl; z toho plyne, že kdyby ho upustil on, bylo by to platné, přestože to nezamýšlel.

Který tanaita [zastává], že pro porážku nevyžadujeme úmysl? Řekl Rava: Je to rabi Natan, neboť učil Hošaja Malý ze společenství: Hodil nůž, aby ho zabodl do zdi, a on letěl a porazil [zvíře] řádným způsobem – rabi Natan to prohlašuje za platné a mudrci za neplatné. On to učil a on to vyložil: Halacha je podle rabiho Natana.

Ale to přece Rava řekl už jednou! Neboť jsme se učili: „A všichni, kteří porazili, a jiní je pozorují, jejich porážka je platná.“ A řekli jsme: Který tanaita [zastává], že pro porážku nevyžadujeme úmysl? A řekl Rava: Je to rabi Natan.

Je to potřeba. Neboť kdyby nás učil [jen] tam – [tam je to] proto, že zamýšlí nějaké říznutí; ale zde, kde [nic takového] nezamýšlí, řekl bych, že ne.

A kdyby nás učil [jen] zde – [zde je to] proto, že to přichází silou rozumné osoby; ale tam, kde to nepřichází silou rozumné osoby, řekl bych, že ne. Je to potřeba.

Bylo řečeno: Nida, která byla donucena a ponořila se [do mikve] – Rav Jehuda řekl jménem Rava: Je čistá pro svůj dům [manžela], ale nesmí jíst z teruma. A rabi Jochanan řekl: Neočistila se ani pro svůj dům.

Řekl Rava Ravu Nachmanovi: Podle Rava, který říká, že je čistá pro svůj dům, ale nesmí jíst z teruma – [zákaz] s trestem karet byl dovolen, [a zákaz s trestem] smrti [rukou Nebes] ne?!

Odpověděl mu: Její manžel je [jako] nesvaté [věci], a nesvaté [věci] nevyžadují úmysl. A odkud to říkáš? Neboť jsme se učili: Vlna, která se odtrhla a obsahuje čtyřicet sea, a padla na člověka a na nádoby – jsou čisté. Což [neznamená, že] člověk je obdobou nádob: jako nádoby nemají úmysl, tak i člověk nevyžaduje úmysl?

Z čeho [to plyne]? Snad se zabýváme [případem], kdy sedí a vyčkává, kdy se vlna odtrhne,