Chulin 5b חולין

„Z lidu země“ (Lv 4,27) – vyjma odpadlíka.

Rabi Šimon ben Josi říká jménem rabiho Šimona: „…co se nemá činit, nedopatřením, a provinil se“ (Lv 4,22) – kdo by se odvrátil [od hříchu], kdyby o něm věděl, přináší oběť za své nedopatření; kdo by se neodvrátil, kdyby o něm věděl, nepřináší oběť za své nedopatření.

A tázali jsme se: Jaký je mezi nimi rozdíl? A Rav Hamnuna řekl: Rozdíl mezi nimi je u odpadlíka v jedení loje, který přinesl oběť za [nedopatřením snědenou] krev.

Jedno [je řečeno] o oběti za hřích a druhé o zápalné oběti, a obojí je potřeba. Neboť kdyby nás učil [jen] o oběti za hřích – [nepřijímá se], protože slouží ke smíření; ale zápalná oběť, která je darem, řekl bych, že se od něj přijme. A kdyby nás učil [jen] o zápalné oběti – [nepřijímá se], protože není povinná; ale oběť za hřích, která je povinná, řekl bych, že se od něj přijme. Je tedy potřeba [obojí].

A je snad všude, kde je psáno „dobytek“, [míněna] hanba? Vždyť je psáno: „Lidi i dobytek zachraňuješ, Hospodine“ (Ž 36,7), a Rav Jehuda řekl jménem Rava: To jsou lidé, kteří jsou bystří v poznání, a přece se činí [prostými] jako dobytek. – Tam je psáno „lidi i dobytek“, zde je psáno samotné „dobytek“.

A je snad všude, kde je psáno „lidé i dobytek“, [míněna] chvála? Vždyť je psáno: „Oseji dům Izraele semenem lidí a semenem dobytka“ (Jr 31,27). – Tam je verš rozdělil: semeno lidí zvlášť a semeno dobytka zvlášť.

(Pomůcka: NKLF)

Rabi Chanan řekl jménem rabiho Jaakova bar Idiho jménem rabiho Jehošuy ben Leviho jménem Bar Kapary: Raban Gamliel a jeho soud hlasovali o porážce Kutejce a zakázali ji. Rabi Zera řekl rabimu Jaakovovi bar Idimu: Snad Mistr slyšel [zákaz] jen pro případ, kdy nad ním nestojí Izraelita? Řekl mu: Tento muž z mistrů se podobá lidem, kteří se neučili tradici! Je snad třeba to říkat pro případ, kdy nad ním nestojí Izraelita?

Přijal to od něho, nebo to od něho nepřijal? Pojď a slyš: Rav Nachman bar Jicchak řekl jménem rabiho Asiho: Viděl jsem rabiho Jochanana, že jedl z porážky Kutejce; i rabi Asi jedl z porážky Kutejce. A rabi Zera se nad tím podivoval: Neslyšeli to snad, a kdyby to byli slyšeli, přijali by to? Nebo to snad slyšeli a nepřijali?

Pak to sám rozřešil: Je pravděpodobné, že to slyšeli a nepřijali. Neboť kdyby tě napadlo, že to neslyšeli a kdyby to byli slyšeli, přijali by to – jak by se mohlo stát, že by jedli zakázané? Jestliže skrze dobytek spravedlivých nepřivádí Svatý, budiž požehnán, úraz, tím spíše ne skrze spravedlivé samotné.